Ban on love- DOKONČENO

Pohádka

Sofie-
Celá jsem se třepala a mé srdce hlasitě bušilo.
„Potřebuju tě." Ozval se roztřesený hlas z telefonu. Nejradši bych teď sedla na kolo a jela za ním.
„Jak .. Jak ti mám pomoct?" Zašeptala jsem a nasucho polkla.
„Můžeme se vidět?" Byl nejistý.
„Já nevím Wille.. Je už docela pozdě..." Chci ho vidět. Moc.
„Zapomeň na to. Nebudu tě uvádět do nebezpečí."
„Já ale chci. Mám říct mámě, že jdu ke kamarádce?"
„Sofie.. Nemůžeš lhát."
„Ale chci být s tebou.." V ten moment jsem to típla aby nemohl už nic říct.
„Mami?" Zavolala jsem s bušícím srdcem.

Will-
Naštvaně jsem bouchnul hlavou do volantu. Achjo, je takový blázen. Ale já sám jsem ji požádal o pomoc.
Vyjel jsem z parkoviště a v hlavě se mi objevovalo tisíc míst, kam bych mohl jet. Čekal jsem ale na ni.
Vtom mi zabrněl telefon. Dychtivě jsem ho zvedl.
„Můžu.. Budeš čekat na cestě před koncem města? U vodárny?"
„Dobře.. Achbože, víš jakému nebezpečí se vystavujeme.." Ani to nebyla otázka. Spíš fakt.
Byla ticho.
„Wille? Víš.. Řekla jsem mamce, že u té kamarádky budu spát.."
Zhluboka jsem se nadechl. Jedna část mého srdce divoce poskočila, avšak ta druhá rázně protestovala.
„Už vyrážím." Ještě rychle dodala a pak to opět položila. Na jednu stranu jsem se musel pousmát. Je to blázen. A já nejspíš taky.

Stála na okraji silnice s taškou přes rameno. Měla zapletený cop a jiskřičky v očích. Přibrzdil jsem ji a ona vesele skočila do auta. Zavrtěl jsem hlavou a rozjel auto.
„Pojedeme tam, kde posledně?" Zeptala se se zvědavostí v hlase.
Přikývl jsem.
„A.. Co se vlastně stalo?" Šla na to opatrně.
Vydechl jsem.
„Zjistil jsem, že mě Emma podvádí.."
Šokovaně se narovnala v sedadle a podívala se do prázdna.
„Stalo se ti něco?" Křečovitě jsem sevřel volant.
„Wille.. Je mi to hrozně líto.." Vypadalo to, že nemá daleko k pláči.
„Sofie.. Nedělej si s tím těžkou hlavu.."
„Nejde o tohle.." První slza ji vytekla z oka.
„Já jsem to věděla.." Začala brečet.
„S-slyšela jsem je v.. V kab-kabince.. Promiň.. Myslela jsem.. Že.. Že bys mi nevěřil.." Vzlykala. Uviděl jsem místo na zastavení a tak jsem tam co nejrychleji zajel. Povzdechl jsem si. Nejsem dobrý v utěšování žen.
„Přiznávám.. Že mě to trochu zaskočilo, ale jak tě mohlo napadnout, že bych ti nevěřil?"
Zvednul jsem ji tvář a podíval se do jejich uslzených očí.
„Miluju tě. Miluju tě celým svým srdcem a vždycky ti budu věřit. Vždycky." Položil jsem ji ruku na stehno a políbil jednu z jejich slz. Usmála se a obmotala své ruce kolem mého krku.
„Taky tě miluju. Víc než bych chtěla." Tentokrát povzdechla ona.
Byl čas zase vyjet.

Sofie-
Dojeli jsme na onu osudnou chatu, kde jsme si dali první polibek. Kde se toho tolik stalo. Byla jsem nervózní. Hrozně moc. Z noci s ním. Ale byla jsem připravená na všechno. Chtěla jsem všechno. Zavřel dveře od auta a zamkl ho. Popadla jsem svou tašku a šla za ním. Všechno tohle bylo hrozně riskantní. Ještě že se Mamka moc nezajímala, u které kamarádky to vlastně spím. Někde hluboko v srdci na mě křičely výčitky, ale ta větší část toužila být s ním. A bohužel vyhrávala.
Vešla jsem do chaty a poznala známé prostředí. Tuhle noc patří jenom mi. Přišla jsem k němu a postavila se na špičky. Usmál se na mě a lehce se ke mně naklonil. Když byl už úplně blízko, najednou ucukl a trošku se odvrátil. Já ho ale jen popadla za košili a přitiskla své rty na jeho. Okamžitě mě začal líbat. Pocit štěstí zaplavoval celé mé tělo.
„Copak si dáš na večeři?" Přerušil naši krásnou aktivitu.
„Achjo.. Proč vždycky v tom nejlepším.." Naoko uraženě jsem ho bouchla do paže. Zasmál se.
„Máš ráda palačinky?"
Natěšeně jsem přikývla.

Celé mi to připadalo jako sen. Já a Will sami na celou noc. Snažila jsem si užívat každý okamžik.
Dělali jsme večeři a oba se tak nějak potulovali po kuchyni. Já dělala čaj, on jídlo. Když jsem kolem něj procházela, se smíchem mě plácl vařečkou po zadku. Začala jsem se smát taky. Hned na to si mě přitáhl k sobě do náručí a vtisklával mi jeden polibek za druhým. Jeden moment mi přišlo jako by všechno mělo být takhle. Já a on spolu, žijící v jednom domě, spící v jedné posteli. Naši pohádku ale přerušilo jedno prokleté vyzvánění telefonu. Zrovna jsme večeřeli.
„To je Emma. Měl bys to vzít." Řekla jsem.
Zamračeně se podíval na displej telefonu.
„Ne, neměl."
„Wille.. Vem to.." Škemrala jsem. Co když se něco stalo?
Protočil oči a zmáčkl tlačítko "přijmout".
„Emmo?"
„Přestaň."
„Uvidíme se ráno."
„Musím si to promyslet."
„Pa."
Naštvaně položil telefon na stůl.
„Co chtěla?" Zeptala jsem se zvědavě.
„Nic důležitého." Zamumlal.
Vstala jsem od stolu a vzala jeho u můj talíř do kuchyně.
„Půjdu se osprchovat." Řekla jsem potichu. On přikývl. Tiše jsem se odebrala do koupelny.
Voda mě zase probudila k životu. Umytá jsem si připadala líp.
Když jsem vyšla ze sprchy (v pyžamu) seděl na pohovce a díval se na televizi. Sedla jsem si vedle něj a můj nehet mu kreslil obrazce na stehno.
„Víš co je nejhorší?" Řekl potichu..
Vzhlédla jsem.
„Že .. Když jsem se to dozvěděl.. Ani mě to neranilo.." Hlas se mu ztrácel.
Přisunula jsem se blíž k němu a opřela si hlavu na jeho rameno.
„A co budeš dělat?"
„To je právě to, co nevím. Nechci Benjimu zničit dětství.."
Bylo to všechno moc složité.

Šel se osprchovat a já už ležela v posteli. Bylo asi 10 hodin večer a já se třepala vzrušením i strachem. Přece jenom budu spát v jedné posteli s mužem, kterého miluju. A který je můj učitel. Achjo. Jaká to ironie.
Ucítila jsem vůni mužského mýdla. Přišel do ložnice. Měl na sobě jen triko a boxerky. Zmocnila se mě touha sundat i tohle.
Skočil na postel a přitom mi zalehl nohu. Se smíchem jsem vykřikla.
„Promiň.. to jsem nečekal." Nevěděla jsem, jestli se omlouvá nebo směje.
Sametové peřiny obléhaly mé tělo z několika stran. Ale i tak jsem na sobě měla jen sáténovou košilku s krajkovaným lemováním.
Najednou jsem ucítila jeho rty na těch mých. Vjela jsem mu prstama do vlasů a on mě objal, takže jsme k sobě byli už nejblíž, jak to šlo. Z pusy se mi vydral vzdech. Hladil mě po zádech a to ve mně vyvolávalo nepopsatelné pocity.
Jemně mě položil na polštář a ucítila jsem jeho horké rty, na mé klíční kosti. Celé tělo mě šimralo. Pak se opět zaměřil na mé rty. Já mezitím bojovala s jeho tričkem. Jako by v té euforii zapomněl na všechny své zákazy a tričko si ode mě nechal sundat. Bože. Jeho tělo. Konečky prstů jsem mu přejela po nahé kůži. Vydechl. Vyhrnoval lem mé košilky a já se vůbec nebránila.
Už nám zbývaly jen mé kalhotky a jeho boxerky.
Po mých holých bocích jsem cítila jeho dotyky. Ale takové jemné, citlivé.. Romantické..
Najednou jsem jeho prsty cítila i na mém hrudníku. Zaryla jsem mu nehty do zad.
Svými polibky putoval dolů až skončil u mých prsou. V tu chvíli jsem myslela, že to nevydržím. Chtěla jsem VÍC, VÍC ,VÍC!
Najednou ale přestal a odvrátil se.
Oba dva jsme vydýchavali, to co se právě stalo.
„Prosím pokračuj.." Můj hlas se rozléhal po místnosti.
Cítila jsem jak zavrtěl hlavou.
„Promiň. Ale ne. Tohle nejde. Chtěl bych. Moc.. Ale ty jsi ještě mladá. Jsi.. Jsi moje žačka.."
Otočila jsem se na bok a snažila se nebrečet. Přitáhl si mě zpátky k sobě. Jen mě objal rukou a hladil mě po paži. Pak vstal a přikryl nás peřinou.
„Dobrou noc lásko." Cítila jsem, jak se mu ještě rychle zvedá hrudník, po tom co se stalo.
Nechtěla jsem odpovídat, ale věděla jsem, že tohle je nejspíš jediná a poslední noc, kterou máme pro sebe.
„Dobrou.." Zašeptala jsem.

Aaaa booožeeee tohle mi dalo zabrat :D dost jsem se přemáhala, nevěděla jsem, co tam napsat:D jinak, tuhle kapitolu chci věnovat Terezamell , protože je mou věrnou čtenářkou:) no nic, kapitola je na světě, mi umírají prsty a oči se mi zavírají únavou. Doufám, že se vám to líbilo..:* mějte hezké sny..
Jo a
Miluju vás <3