Devět

982 29 0
                                    

Probudilo mě hlasité zvonění buďíku. 

,,Kathy! Bože vypni to!" zasténela jsem a schovala se pod deku. 

Kathy popadla svůj iPhone, který ležel na nočním stolku, přičemž málem spadla z postele. 

Vypla zvonění a lehla si na záda.

,,Díky, teď už neusnu" zamrmlala jsem mírně naštvaně.

,,Kolik je vůbec hodin?" otázala jsem se.

,,Um.. Kolem osmý" odpověděla Kathy. Dál ležela v posteli, přikryta dekou jen do půl těla.

,,Ah.. Ta by jsme měly vzávat. Přece jenom..Jsme u moře! A za dva dny má Justin koncert" řekla jsem energicky a posadila se na posteli. Ani nevím, kde se ta energie ve mně vzala.

,,No, to máš pravdu. Možná by jsme si dopoledne,mohly jít zaplavat do moře."Navrhla Kathy.

,,Jasně! To je super nápad:" přikývla jsem a vyskočila z postele. No, ne doslova, spíš to bylo napůl vyskočení, následné stracení rovnováhy a hned na to pád s dvrdým dopadem.

Kathy se začala smát jak blázen a já si stěžovala na právě naraženou kostrč.

Obě jsme se odebraly do společné koupelny a provedly ranní hygienu. Stáhla jsem si své červené vlasy do drdolu. Na sebe jsem si vzala volné mordé tílko a bílé kraťasy.  Kathy se navlíkla do trochu opraného,červeného třička, kde jí bylo vidět jendo rameno a džínové kraťásky. Nemalovaly jsme se, jelikož jsme potom, měly v plánu si jít zaplavat. Bosky jsme se vrátily do pokoje a přešly přes linovou podlahu k oknu a dveřím na balkón a oboje otevřely.

Ustlaly jsme postele a vydaly se dolů,do kuchyně. Sešly jsme po schodech z tmavého dřeva. Z kuchyně se linula nádherná vůně. A taky muzika. Susan je vážně úžasná. 

Po vztupu do kuchyně jsem nestačila zírat. V puštěném rádiu hráli písničku jeménem Khaled - C'est la vie,kterou jsem slyšela už asi milionkrát. A Susan stála u sporáku a tancovala..! :D

Zatímco já se držela,abych nebyla neslušná a nezačela se smát nahlas, Kathy žádné ohledy nebrala. Její smích Susan uporoznil, že stojíme mezi futrama do kuchyně. Žádné dveře tu totiž nebyly.

Přestala tancovat u sporáku a pohlédla na nás. Myslela jsem, že se bude třeba zlobit, ta se ale jen zasmála s Kathy a pak nám popřála hezké ráno.

,,Vím, asi to vypadalo vtipně. Ale já si ráda u vaření potancovávám." 

,,Však v pohodě" usmála jsem se.

,,A co to vaříš, tetičko?" zajímala se Kathy o obsah v pánvi.

,,Palačinky. Dáte si, že? Buď s nutellou a nebo marmeládou. Jak budete chtít" usmála se a otočila se zpět ke sporáku a pánvi, aby otočila palačinku.

,,V kolik si vztávala?" zeptala jsem se jí a udělala krok dopředu.

,,Asi v šest. Byla jsem si zaběhat na pláži, tak jako každé ráno, potom jsem se protáhla a nakonec jsem skončila tady u mně v posilce, kde jsem si dala patnáct minut na rotopedu a deset posilováním na ruce. Pak jsem na chvíli skončila zase na pláži jsem jsem dělala jógu a meditovala. Potom jsem se šla osprchovat.  Zbavila jsem se tenisek, legínovejch tříštvrťáků, tílka i odpocovací čelenky a potítka." Zazubila se.

Já civěla. Nikdy bych se nepřinutila vztávat o prázdninách v šest hodin. Chodit běhat a dělat další cvičení, tak jak to popsala Susan. Asi je zvyklá a dělá to hodně dlouho. Měla na sobě žlutě proužkované tílko a černé kraťásky. Byla bosa a opět se začala pohupovat do rytmu hudby.

Story BelieberKde žijí příběhy. Začni objevovat