Story Belieber

Čtyřicet tři

Pustte si k tomu písničku na boku.Kdby to nešlo přehrát na youtube si najděte Enya - Audiemus

___________________________________________________________________________

Měla jsem pocit, že tu už čekáme hodinu. Přitom od telefonátu s Justinem, uběhlo sotva deset minut. Tak moc jsem si přála, aby tady už byl. Aby tady už byli všichni. Hlavně policie. 
Zkroušeně jsem seděla na tý pitomý,špinavý a studený podlaze. Nikdo z nás nic neříkal.
Děcka v klecích smutně mlčela. Natalia už nebrečela. Ale i tak vypadala, že každou chvíli začne.

,,Kurva..." zašeptala jsem.
Kevinův a Kathyin pohled mě nechápavě pozoroval. 
,,Za tohle..Tohle všechno..Díky mě.. Můžu za to já" mumlala jsem.
Kathy mě nějakým způsobem chytla za ruku.
,,Ne. Andy nic si nevičítej. Nemůžeš za to" drtila mi ruku.
,,Můžu..Byl to můj nápad"
,,Byl to Náš nápad" opravila mě.
,,Neobviňuj se z toho. Okey?" 
,,Hmmm.."

Znovu se rozhostilo ticho.
Uběhlo už patnáct minut. 
Jak dlouho to ještě potrvá?

JUSTIN:

Kurva. Kurva. Kurva!

Věděl jsem, že bych měl jet s nima. Neměl jsem Andy proslouchat, prostě jsem měl jet. Teď jsou zavřený v podpalubí nákladní lidi a bůhví co s nima mají v plánu udělat.
Tohle jsem neměl dovolit! Prostě neměl!

Susan pospíchala v mém závěsu k mému autu. V rychlosti jsem jí všechno vypověděl, málem to neustála. 
Už jsme kontaktovali policii, řekl jsem jim adresu a oni už vyrazili. Musíme si pospíšit. Musíme.

,,Pane bože. Hlavně ať jsou v pořádku Prosím! Nikdy bych si to neodpustila. Už bych se nikdy nemohla podívat Ritě do očí! A co teprv Andreyný mámě!" sténala Susan, když si zapínala bezpečnostní pás.
Pochopil jsem, že Rita je Kathyna máma. 
Mezitím co jsem startoval, položil jsem Susan ruku na rameno.
,,Klid, budou vpořádku a vy si nědělejte tyto otřsný představy.Všechno dopadne dobře" snažil jsem se uklidnit jí i sebe.
Bylo mi hrozně. 

Přikývla, těžce polkla ale nevypadala, že by se na jejím stavu něco změnilo.

Jel jsem jako o závod. Kašlu na to, že jsem právě porušil nezpočet dopravních pravidel. Bezpečnost Andy,Kathy a Kevina byla přednější.

Už jsme se blížili. 

Přístav. 

Viděl jsem zaparkovaná policejní vozidla. Zastavil jsem a společně se Susan vystoupil.

Policie se už blížila na místo činu.

Pak tam nečekaně vpadla a přepadla všechny muže co tam postávali. Ti šmejdi.

Společně s jedním policistou jsem vběhl do lodi. Chvíli nám trvalo,než jsme našli vchod do podpalubí.
Když jsme tam konečně slezli, do očí nás udeřil pohled na svázané bemocné děti v klecích.

,,Andy!" zařval jsem hlasitě.

Doufám, že ještě není pozdě.

ANDREA:

Přestávala jsem věřit. Opravdu jsem už nepočítala s tím, že bychom mohli být zachráněni.

V tom jsem podle zvuku poznala, že někdo otevřel poklopové dveře jde sem. Byli dva. 

Teď nám něco udělají.

,,Andy!" zařval někdo a do mě jakoby vjel život. Napřímila jsem se.
I Kathy s Kevinem spozorněli.

,,Justine!" křikla jsem a doplazila se k mřížím.

Zachvíli předemnou stanul můj milovaný, těsně vedle něj jeden z policistů. 

Brečela jsem štěstím.

,,Bože Justine! Jsi náš zachránce" smála se zároveň i brečela Kathy.

,,Musíme vás odtud dostat.  A ty děti taktéž." Promluvil ten policista.

Trvalo to chvíli. Vypáčili se mříže, naše i ostatní a já padla Justinovi do náruče. 
,,Tolik jsem se bál" šeptal mi do vlasů, zatímco mě svíral ve svém objetí. 
,,Já taky" vzlykala jsem mu do mikiny.

Všem nám rozvázali ruce. Konečně jsem mohli opustit tohle místo a vylezli jsme ven.

,,Holky! Kathy, Andy!" hnala se nám ubrečená Susan. Obě nás sevřela v medvědím objetí.
,,Bože, měla jsem o vás takový strach!" zase brečela. 
My na tom byly podobně. Naše slzné kanálky to zase nevydrželi. Stály jsme tam všechny tři a bulely jak malé.

,,Myslím, že bych měl jít" ozval se Kevin. Stál s Justinem hned  za naší ubrečenou trojcí.

Odpoutala jsem se od Kathy se Susan a otočila se.

,,Kevine.." hlesla jsem a zase jsem měla  v očích slzy.
,,Promiň! Odpust, můžu za to já" vzlykla jsem objala ho.
Sevřel mě v náručí a zabořil obličej do mého ramene.
,,Neomlouvej se. Nemůžeš za to" říkal. 
,,Ale ano" škytala jsem.
,,Ne. Už na to nemysli. Prostě se to trochu pokazilo, ale jsme v pohodě. Vyšli jsme z toho bez žádného zranění. Žijeme a zastavili jsme tento špinavý obchod" pozitivně se na mě usmál, když se trochu odtáhl. 
Přikývla jsem ale stále mi bylo mizerně. Kathy stále těsně zamnou.
,,Dost jsi nám pomohl, ehm, Keve" skřivila tvář do nejistého úsměvu. Kevin se jen zasmál.
,,Pojď sem" řekl se smíchem a vtáhl Kathy do svého objetí. Přibrali i mě a tak jsme tam všichni tři stáli v hromadném objetí.
,,Rád jsem vás zase viděl" usmál se, když nás pustil.
,,My tebe taky" věnovaly jsme mu zářivý úsměv.
Kevin si vytáhl ručně balenýho jointa. Nevím, kdy ho stihl ubalit, nebo ho možná už měl dávno ubalenýho.
,,Měl bych si trochu zarelaxovat." pokynul nám s jointem v ruce.
,,Uvidíme se v L.A" zapálil, vtáhl a vydechl.
,,Jop.." hlesla jsem. Už za dva dny. Nedovedle jsem si to představit.
,,Zatím" usmál se, rozloučil se se všema a ležárnou chůzí odcházel.
Dívali jsme se za ním a jeho kouřem tak dlouho, dokud nám nezmizel z dohledu.

Justin ke mě přistoupil a objal mě kolem pasu. Přitiskla jsem se k němu. 
,,Jedeme domů" řekl něžně. Nezmohla jsem se na nic jinýho než na pouhé kývnutí.

Jedeme domů.

Tam pojedeme s Kathy za míň jak dva dny.