Jedenáct

804 24 0
                                    

Už přes hodinu jsme byly zpět doma u Susan. Ohlásily jsme na policii, že jsme našly stracenou holčičku. Policisté si jí vyfotily,něco s ní sepsali a poslaly nás domů s tím, že když se rodiče ozvou, dají nám vědět. 

Měla jsem neodbytný pocit, že to nebude zrovna rychle. Seděly jsme s Kathy v obývacím pokoji, zatím co Susan šla s Sally do koupelny aby jí umyla. Taky jí vyprala pejska. 

,,Co myslíš..Proč Sally nikdo nehledal? Její rodiče si předce museli všimnout docela rychle, že zmizela,ne? Pochybuji, že byli zabraní,do vybírání oblečení natolik, aby si nevšimli, že jejich dítě s nima není.." prolomila hlavu Kathy.

To byla pravda.

,,Nevím. Ale třeba už jí hledají." řekla jsem.

,,Myslíš? Od toho, jak jsme jí vzaly do kavárny uběhly nejmíň dvě hodiny. Kdyby jí už hledali, tak by nám policie dala vědět..Ale, nic se neděje.." Kathy začala brát detektivní nálada.

,,Opravdu nevím. Ale policie se o to pstará. A Sally je do té doby tady. My by jsme se měly ale soustředit, na koncert! Koná se už zítra odpoledne." připoměla mi Kathy.

Bože! Díky tomu se Sally, jsem úplně zapoměla na to, že se koncert na který se netrpělivě těším už věky, koná už ZÍTRA!  Zítra uvidím na vlastní oči Justina Biebera, slavného zpěváka, do kterého jsem blázen. Jak jsem na to jen mohla zapomenout?

,,Kathy..Ale mi nemáme koupené lístky..Bez vstupenek na to můžeme zapomenout..Teď už to bude vyprodané!" zaplavila mě zděsující, zoufalá panika. 

,,Klid. Uklidni se. Já vím. Ale Susan nám ty lístky koupila. Zaplatila. V den našeho příjezdu. Vlastě tey už včera." 

Tato slova, co Kathy vypustila z úst, mi připadaly jako ty nejblažnější. Jako když mi někdo hodí záhranou vestu, zatím co se topím v moři. Susan je dokolaná!

,,Oh..Budu jí muset pak poděkovat. Už jsem se bála, že jsme sem jeli,tak nějak zbytečně."

Kathy se jen usmála.

                                                              ***

Den uběhl rychle. Nastal večer a my ještě pořád nevěděly nic, ohledně Sally. Policie nevolala. Susan z toho také začínala být docela nervózní.

Když jsem jí poděkovala za to, že nám koupila ty lístky na koncert JayBeeho, jen mávla rukou, jako by to nic nebylo. Ale pro mě to bylo hodně. Dost hodně.

Sally byla pořád dost vyplašená. Při každém jejím kroku a pohybu, na nás tak zírala..Jako kdyby se bála, že něco udělá špatně. My se k ní chovaly mile a přátelsky. Chtěly jsme, aby se cítila dobře.

Po večeři, jsme se z ní pokusily vytáhnout nějaké informace. Třeba jak se ocitla sama u kavárny, kde jsou její rodiče, zda tam vůbec byla s nima. 

Ona na nás ale hleděla, těma velikýma hnědýma očičkama a mlčela. Za celý večer neřekla ani slovo. Byla jsem z toho nervózní, až jsem samou nervozitou, při mytí nádobí, upustila talíř, který s velikým třesknutím spadl na zem, a roztříštil se na milion kousků. 

,,Sakra!" nadávala jsem a sehla se, abych uklidila střepy.

,,Adrej klid" Najednou vedle mě stála Susan se smetáčkem a lopatkou v ruce.

,,Uklidím to. Jdi do obýváku a dělej Sally společnost" řekla mi a sama se pustila do uklízení rozbitého talíře.

Poslechla jsem jí. 

Sally seděla zabalená v dece na gauči. Vypadala vystrašeně, jako kdyby vůbec nechápala co se vlastně stalo a co tu dělá.

Za celé odpoledne a večer neřekla ani ň. Jediné co řekla, bylo vlastně to  v kavárně. Jak se jmenuje a kolik jí je. A pak nejspíš něco policii. Ale u toho, co si s ní povídali, jsme my nebyly.

Posadila jsem se na opačný konec, než byla ona. Rozhodla jsem se jít na ni pomalu. A postupně.

,,Kde jsou tvoji rodiče,Sally?" odhodlala jsem se.  

Vyděšeně na mě pohlédla. Schoulila se do deky a nejistě po mě pokukovala. Vzdychla jsem. Asi to nepůjde.

Zapla jsem televizi. Přepla jsem na óčko. A rovna hráli písnučku Pray od Justina. Zahřálo mě u srdce. On je tak úžasný. Hodný. Pomáhá nemocným nebo chudým. A tak dále. Vyjmenovávat to tu do konce, jsme tu ještě zítra. Ale Justin je kluk snů, každé holky. Nebo aspoň belieberky. A už zítra ho uvidím na živo! Bože, pořád jsem tuto skutečnost vstřebávala.

Všimla jsem si jak Sally spozorněla. V očích jí zajiskřilo. Napřímila se a mírně se předklonila dopředu. Upírala zrak na obrazovku. Hypnotizovala Justina. Vypadala tak sladce.

,,Máš ráda Justina Biebera?" zeptala jsem se mile, když písnička skončila.

Zarazila se stáhla se. Na obrazovce naskočila videoklip k nějaké písničce od Rihanny a Sally se před mýma očima, proměnila zpět na tu vyděšenou tichou holku. 

Povzdechla jsem si. S ní to bude těžké. Ale asi jsem našla její slabinu. A tou byl Justin.

                                                                     ***

Když jsem toto vyprávěla Kathy, měla jsem takové divné pocity. Bylo mi Sally strašně líto, ikdyž jsem vlastně nevěděla proč.  Bylo téměř deset hodin večer a my ležely v posteli. 

Kathy chvíli mlčela. 

,,Vypadá to vážně." souhlasila. Najednou se na posteli zprduka posadila.

,,A co jí vzít zítra na Justinův koncert?" pohlédla na mě s jiskřičkamy v očích.

,,No, když já nevím. Podle mě to není moc dobrý nápad. Co ty víš..Neznáme ji" pochybovala jsem.

,,Co? To je předce jedno.. Má ho očividně ráda. Tak jí aspoň uděláme radost. A třeba se otevře. A začne mluvit!" dodala Kathy přesvědčivě.

S tím jsem souhlasila. Možná se Sally pak uvolní. Otevře se nám a začně mluvit.

,,Fajn, ale musíme to probrat se Susan." podotkla jsem.

,,Ale to je jasný. Promluvíme si s ní o tomto nápadu, zítra u snídaně." Kathy působila spokojeně. 

Konečně jsme se domluvily. Ale měly bychom jít už spát. Bylo půl jedenácté. Musíme být perfektně odpočaté, protože zítra je důležitý Den. 

Tak co? Jaký je váš názor? Komentář nebo Vote, mi udělá radost. :D Měj te se hezky, zatím ahoj.

Story BelieberKde žijí příběhy. Začni objevovat