Story Belieber

Dvacet tři

Dneska budeme jen já a Justin. Těšila jsem se jako blázen. Opravdu. Potřebovala jsem ho vidět. Cítit jeho přítomnost. Jeho objětí. Jeho úsměv. Jeho ruku něžně svírající tu mou. Jeho láskou naplněné hnědé oči. Jeho krásný hlas. Dokonalou postavu. Jeho lásku, kterou mi dává najevo. To jak má potřebu mě ochraňovat. To jak ostatním dává najevo, že já patřím jenom jemu. 

Miluji ho.

Strašně moc. Moc. Moc.Moc.

Nasnídala jsem a poněkolikáté ujistila Susan, že Justin na mě dá pozor. A v patách stejně budeme mít jeho ochranku, takže může být klidná.

Konečně se přestala vyptávat a ujišťovat. Odešla do kuchyně a já si to namířila nahoru do pokoje.

Měla jsem hodinku na přípravu. Pak pro mě přijede Juss. Ano přijede. Až k Susan domů. V tom svém luxusním fáru.  A jako pravý gantleman se představí Susan, která za mě niní nese odpovědnost, ujistí ji, že budu v tom největším bezpečí a odveze si mne na celý den někam za město.

V samém zamilovaném duchu jsem ale zapoměla na velmi důležitou věc.

Náš pobyt tady se každou minutou krátí. Zbývá nám už jen tři a půl týdne. To je málo. Jak to pak bude se mnou a s Justinem?

Zakázala jsem si na tyhle věci teď myslet.  Nemysli na budoucnost. Soustřeď se na přítomnost.

Skončila jsem v zeleném tílku a černých kraťáskách se cvočky. Vlasy jsem si vyžehlila, ikdyž byly i tak rovně a byla ráda, že červená je ještě pořád dost vidět. Namalovala jsem a a obula do páskových  sandálků, jejihž řemínky byli potaženy bílou kůží. 

To ruky jsem vzala kabelku s potřebnými a nutnými věcmi a džínovou bundičku a naposledy se navoněla. Kolem krku jsem měla zapnutý stříbrný náhrdelník se srdíčkem a v uších se mi pohupovali stříbrné naušnice tvaru hvězdiček. V jednom uchu jsem měla ještě jednu dírku, tedy tam byli celkem dvě. Zdobil jí smaragdově zelený kamínek ve zlatém 'rámu'. Druhou dírku do jednoho ucha jsem si nechala propíchnou minulý rok a byla jsem zato ráda.

Sešla jsem dolů a vyslechla si pslední Susanin proslov a kázeň o tom, aby nevyváděla žádné blbosti. V Kathyných očích jsem vyděla šibalské jiskřičky, jasně křičících, že Kathy si myslí své. V jejích představách budu dělat s Justinem nevíslovnné věci. Ale to je celá Kathy.

Někdo zazvonil a já se chtěla vrhnout ke dveřím. Bylo mi jasně, že je to Justin. Susan mě ale jasným výkřikem 'Stop! Já sama' zarazila a tak jsem poslušně čekala stát vedle Kathy.

Ta do mě šťouchla a zazubila se.

,,Važ si toho. Jít na další rande s Justinem Bieberem se nestává tak často" 

Připadalo mi trochu, že Kathy to bere tak, že až odtud za tich tři a půl týdne odjedeme, já plus Justin budeme jedna velká minulost a za týden už ani jeden nebudeme vědět, že jsme spolu něco měli.

Já ale doufala, že náš vztah budeme udržovat i potom, co odtud odjedu zpět do Las Vegas. Tady v Los Angeles bylo moc fajn. Ale i tak doma je doma. Las Vegas muluji a ikdyž tam nebude Justin, nemohla bych tam přestat žít. L.A. ale někdy znovu v budoucnu navštívit chci. A Susan. Jo. Přijet k ní na návštěvu. Protože ona je strašně fajn.

,,Dobrý den. jsem Justin Bieber" vytrhl mě z myšlěnek milovaný hlas. 

Všimla jsem si, že Kathy vedle mě div netečou sliny, jaký toužebný pohled házela směr Justin.

Podívala jsem na něj. A vypadala jsem taktéž jak Kathy. 

Justin měl na sobě džíny, někde po zadkem, (ale pozor! Džíny jsem na něm neviděla mockrát), tílko a černou mikinu s vyhrnutými rukávy. A fialové Vansky.  Na hlavě červenou snapbacks kšiltovku. Ach jaký on má swag! :DDDDDDD