Nápoj lásky - Drarry (CZ) ✓

18. kapitola - Společná romantika

„Draco..." vydechl Nebelvír, když se Zmijozel pro své vlastní pohodlí více zavrtěl, a tím se opět otřel o jeho rozkrok. Blonďák v odpověď zamručel něco nesrozumitelného, načež se krátce na to  náhle napnul, až se svými prsty zaryl do hrudi černovlasého. Zhluboka vydechl a stejně nečekaně jako předtím povolil své napnuté svaly nazpátek. Harry jej konejšivě pohladil po zádech.

Ačkoliv Dracova bolest nejspíše už z většiny vymizela, blonďák byl stále mimo a jen velmi těžce vnímal to, co se s ním děje a co dělá on sám. Nebelvír byl rád, že se jeho stav aspoň takto nepatrně zlepši a on se tak nemusel dívat na to, jak se jeho vysněný partner svíjí v bolestech. To ale nic neměnilo na tom, že se Zmijozel stále nacházel ve stavu, ve kterém se prostě nemohl navrátit do vyučování, jež na ně po obědě čekalo. Bylo jasné, že se Harry ani Draco na svých dalších hodinách neobjeví. Ne dnes.

Úlohou černovlasého bylo Draca chránit a pomáhat mu v situacích způsobených lektvarem. Z minulých zkušeností pochopil, že při lektvarovém poblouznění dokáže druhého mladíka ke smyslům vrátit jen určitá intimita mezi nimi. S myšlenkou na to, že jej musí opět vrátit mezi plně vnímající lidi, se sklonil blíže ke Zmijozelově tváři. Lehce pootevřel rty a nepatrně se jimi dotkl bledé pokožky druhého chlapce. Krátce přitiskl své rty na Dracovo čelo, následně na spánek, dvakrát na přivrácenou tvář, na špičku nosu, až stále pořád stejně krátce spojil jejich rty dohromady. Věnoval mu tak drobný, cudný a téměř dětský polibek.

Harry viděl, jak se blonďákovi díky tomuto gestu lehce pootevřela ústa. Utvořila se mezi nimi úzká mezírka, která jako by žadonila o pokračování. Nebelvír se na okamžik zarazil. Nevěděl, zdali Draco opravdu chce další pusu, nebo jestli to byl jen reflex, kterým zareagoval na předchozí políbení. Následující slova, jež vyšla ze Zmijozelova hrdla, jej však přesvědčila o tom, jakým směrem se ubírá smýšlení šedookého.

Blonďák nejprve zhluboka vydechl, načež mírně zaklonil hlavu. Tím přisunul své rty o malý kousek blíže k těm Harryho. „Prosím," vydechl těžce a podíval se na něj zpod přivřených očních víček. Jeho pohled byl stále zakalený a nejspíše také dosti rozostřený.

Brýlatý hluboce polkl, ale neváhal a přilepil své rty zpátky k těm Dracovým. Nyní však již na delší dobu. Potom se však na maličký kousek odtáhl, načež se během několika vteřin opět navrátil na své předchozí místo. Znovu se vpil do blonďákových růžových polštářků a tentokrát mu Zmijozel dokonce věnoval protipohyb. Sice krátký a stejně cudný, jako byl Harryho první polibek, avšak zapojil se a to se počítalo. Kdyby nebyly okolnosti jejich polibků tak zvláštní, člověk by řekl, že jde o dva zamilované, kteří si zkrátka užívají společných chvilek.

Nebelvír bral blonďákovo gesto jako povolení k něčemu více dravějšímu. Možná, že nechtěl Draca zneužít, ale tyhle sladké rty by mohl líbat od rána do večera, tak proč nevyužít příležitosti, kdy se mu samy vybízejí? Chtěl je vidět oteklé a červené od svých polibků. Ta představa se mu tak moc líbila! A navíc tak pomůže i Dracovi, ne? Na něj musí myslet především.

Prudce vydechl do pootevřených rtů. Následně je opět spojil, ale s mnohem větší vervou, chtíčem a dravostí než předtím. Zároveň však něžně. Lapil je do svých a pevně je uvěznil ve svém sevření. Draco mu vyšel vstříc - pomaleji, než Harry očekával, a proto nepatrně ubral na své rychlosti. Aniž by přestal Zmijozela líbat, přetočil jej z boku na záda a sám na něj částečně nalehl. Blonďák pod ním lehce zaskuhral, ale položil si ruku na pevnou hruď a letmo ji pohladil.

Harry se nad tím usmál do polibku. Část jeho mozku si uvědomovala, že z původního záměru ulevit Dracovi a přivést ho zpět zpod nadvlády jakýchkoliv účinků lektvaru se spíše stává intimní chvíle podobající se momentu vystřiženému ze života dvou milenců. Jeho mysl ovládly především city. Vkládal je do každého polibku, který blonďákovi věnoval, aniž by to bylo jeho původním záměrem. A Zmijozel? Člověk by si mohl myslet, že i on jedná stejně, ovšem pravděpodobnější možností bylo, že pouze vychází vstříc svým potřebám a reaguje zpomaleně díky dnešním účinkům lektvaru.

Ačkoliv černovlasý na okamžik váhal, nakonec se rozhodl zajít ještě o kousek dál. Chtěl prohloubit jejich polibek tím, že do něj zapojí i jazyk. V momentě, kdy cítil, že jej zaplavil dostatek odvahy, zkusil špičkou jazyka přejet po Dracových rtech, a když mu Zmijozel více než ochotně pootevřel ústa, neváhal a vklouzl dovnitř. Byl překvapený. Nečekal, že by se mu dostalo svolení, ale fakt, že mu opravdu bylo uděleno, jej naplňoval úžasným pocitem. Ještě větším překvapením pro něj bylo, když blonďák odstartoval drobnou válku ve svých ústech tím, že i on zapojil do polibku svůj jazyk. Harry v tu chvíli létal na nebesích. Jeho Draco jej právě teď líbá se vším všudy!

„H- Harry," tiše vydechl Zmijozel do druhých rtů, když po chvíli zpomalili tempo a opět přešli jen do líného líbání. „P-Prosím," dostal ze sebe těžce a rukou zatahal za hábit, jehož cíp sevřel do své pěsti. „Prosím," zopakoval slabě a začal černou látku vytahovat nahoru po Nebelvírově hrudi. Dal mu tak najevo, o co vlastně prosí.

Černovlásek jej krátce políbil, a pak splnil jeho přání. Během okamžiku si sundal hábit a nechal jej spadnout na zem vedle postele. S pobavením sledoval, jak Draco nepatrně rozšířil svůj pohled překvapením, když namísto očekávané školní košile uviděl obyčejné mudlovské tričko. Harry v nich většinou chodil jen mimo vyučování, ale dnes si jej vzal taky, jelikož neměl v plánu hábit sundávat. Tudíž se nikdo nemohl dozvědět, že pod ním má namísto předepsané košile mnohem pohodlnější mudlovský kousek.

Draco rukou přejel od jeho prsou až k břichu. Podvědomě vnímal, jak se mu pod látkou oblečení rýsují pevné svaly vypracované famfrpálem, a když na něj černovlasý opět nalehl, přitáhl si jej ještě blíže. Do nosu jej uhodila Harryho typická vůně a on jí najednou potřeboval víc, mnohem víc. Proto zabořil špičku nosu do trička a nestydatě se zhluboka nadechl.

Harry se nad tímto gestem zasmál. Převalil se dozadu, lehl si na záda a nechal Draca, ať si opět ustele na jeho hrudi. Jednou rukou mu začal vískat vlasy, tou druhou lehce přejížděl po bledé paži, kterou chlapec umístil na stejné místo jako poprvé. Z Dracovy iniciativy se jejich nohy propletly dohromady. Připomínali tak klasický pár. Ovšem aby se to stalo realitou, nesměl by být blonďák pod vlivem lektvaru a Harrymu by nemohl chybět pocit opětované lásky. Třeba se jí jednou dočká. A dost možná to bude mnohem dříve, než by si sám myslel. Kdo ví, co se odehraje v příštích minutách, hodinách či dnech.

Jak velké je vaše zklamání, že na to kluci rovnou neskočili? Přiznejte se! :P Všem takovým můžu slíbit, že jednou se sexu dočkáme určitě, stačí vydržet. A znáte to - kdo si počká, ten se dočká. ;D Děkuji moc za veškerou odezvu! Velmi ráda sleduji, co se  vám při čtení honí hlavou. :) 

Makkakonka