Nápoj lásky - Drarry (CZ) ✓

47. kapitola - Můj!

Draco trhaně zhluboka vydechl a se zavřenýma očima opřel své čelo o to Harryho. Na okamžik tak setrval, a pak se najednou zničehonic uchechtl. Na tváři se mu objevil úlevný a také trochu pobavený úsměv. Na to otevřel své oči a vyhledal ty zelené. Dlouze se do nich zadíval, přičemž si nevědomky kousal spodní ret.

„Opravdu miluju, když tohle děláš," slabě se zasmál Harry, poukazuje na Dracovu momentální činnost. Palcem zraněné místo zlehka pohladil. „Vypadáš při tom tak nevinně a roztomile..." usmál se na blonďáka. Srdce v hrudi mu ale zběsile tlouklo v očekávání odpovědi na jeho otázku.

Jeho úsměv byl o zlomek vteřiny později smazán Dracovými rty, které se na něj přitiskly a začaly ho líbat. Harry by lhal, kdyby řekl, že nebyl překvapen. Jejich předchozí polibky buď vždy vznikly z jeho iniciativy, nebo byly způsobené lektvarem. Tedy až na ten jeden případ, když Draco předstíral účinky lektvaru a vynucoval si na něm cucflek.

Neváhal a jal se blonďákovy polibky oplácet. Miloval ty chutné sladké rty a rozhodně nechtěl promrhat ani chvíli, kdy se na ně bude moci přisát a znovu si připomenout jejich chuť. Zvlášť, když se mu samy vybízely. V Dracových polibcích byla znatelná nejistota a jistá úroveň cudnosti. Harryho oči si všimly růžového nádechu, který získaly Zmijozelovy tváře.

Jejich polibky nebyly rychlé, nýbrž spíše lenivě jemné a pomalé. Harry nechtěl na Draca tlačit, a tak se nepokoušel jejich tempo změnit, i když by v koutku duše rád. Mohl na sobě cítit Dracovu nervozitu, proto si jej za pas přitáhl o kousek blíž a pak začal jeho boky zlehka laskat svými palci.

Když se od něj Draco pomalu celý nesvůj odtáhl, jeho tváře už nebyly jenom růžové, nýbrž dostaly tmavě karmínový nádech. A Dracův spodní ret byl opět podroben zatěžkávací zkoušce v podobě dalšího nervózního kousání. „Já..." nadechl se Zmijozel, „myslím - myslím, že ano..." vydechl Zmijozel a pak se nahlas nervózně zasmál, načež zatřepal hlavou.

Sotva ta slova dolehla k Harryho uším, Nebelvírovo srdce radostí poskočilo. Nikdy nevěřil, že tato chvíle opravdu nastane, ale pravděpodobně se spletl. Nenápadně se štípl do ruky, zdali to třeba náhodou není jen krásný sen, ale ne, neprobudil se, takže je to realita. Velmi krásná realita.

Potěšeně se na Draca zadíval, oči rozšířené údivem, na rtech překvapený, ale také radostný úsměv, který se postupně rozšiřoval, jak mu docházelo, že se to opravdu děje. Nakonec se široce usmíval od ucha k uchu a šťasten z Dracova rozhodnutí neváhal a přitáhl si Zmijozela k sobě do pevného objetí. Ze rtů mu unikl veselý smích plný radosti, štěstí, úlevy a nevěřícnosti z plnění tajných snů.

Draco zabořil hlavu do jeho krku a obmotal své paže kolem jeho krku. I on se zasmál. Než se nadál, znovu si koukali do očí a chvíli na to už spojovali své rty v dalším z polibků. Zmijozel se v duchu pozastavil nad tím, zdali za tohle vděčí jen lektvaru. Všiml by si Pottera někdy tímto způsobem nebýt právě jeho? Líbal by ho někdy tenhle Nebelvír, kdyby se jej tehdy Pansy nerozhodla získat pomocí nápoje lásky?

Hádal, že ne. Znělo to tak nepravděpodobně. Nejspíš by si stále lezli na nervy, štěkali se na chodbách, uráželi se a metali po sobě kouzla. Jak dlouho je do něj Potter vůbec zamilovaný? Na to by se jej někdy měl zeptat. Mohl se jej domnívat, že to nebude zrovna krátká doba. Proč se najednou cítil tak šťastný? Opravdu v něm jedno malé rozhodnutí mohlo změnit tolik? Ten zvláštní pocit, co se mu line od žaludku do celého těla... proč je tak opojný?

Nosem nasál Harryho vůni. Mísila se s jeho parfémem a něčím, co Draco odhadoval jako šampon do vlasů. Ale celá ta kombinace voněla úžasně. Všiml si toho vůbec někdy pořádně? Samozřejmě, asi by Pottera díky jejich intimním chvilkám po čichu už poznal, ale zamýšlel se někdy nad tím, co to vlastně cítí? Ne, a dělal chybu. Teď už to věděl. Není přece možné, aby za to mohlo jeho rozhodnutí, no ne? Potter kvůli němu přeci nemůže jen tak začít vonět.

Aniž by si to pořádně uvědomoval, během líbání přesunul Harry svou dlaň na jeho bedra a postupně jej pokládal na záda na gauč, opatrně na něj nalehávaje spodní částí těla. Neměl v plánu tohle směřovat k něčemu víc, jen chtěl i při pouhém líbání mít Draca co nejblíže. Rukou se opatrně opřel vedle jeho břicha, druhou se podepřel vedle jeho hlavy. Ochutnával Dracovy rty a postupně se nenásilně dostával i do jeho úst, zapojuje do hry i jazyk.

A Draco nezůstával pozadu. Ochotně vyšel Harrymu vstříc, ruce si zapletl do krátkých černých kadeří a nechával si jednotlivé prameny propadat mezi prsty. Harryho ruka se přesunula z polstrování na jeho bok a začala jej jemně hladit, po několika vteřinách pak prosila o povolení, aby mohla vyhrnout bílou látku košile a vklouznout na holou pokožku pod ní.

Draco krátce pohnul bokem na znamení svolení. A Harry pochopil. Nenechavými prsty zabloudil na mléčnou pokožku a svými konečky ji hladil a laskal. S potěšením zjistil, že druhému mladíkovi na vybraných místech naskakuje husí kůže. Radostně se usmál do polibku, než se odtrhl a o kousek odtáhl, aby si mohl prohlédnout jeho tvář. Fascinovaně na ni pohlížel. Nemohl uvěřit, že si ji nyní bude moci nárokovat a blonďák mu nebude mít za zlé.

„Jsi krásný," okouzleně vydechl, ale pak se uchechtl. „Teď už ti to můžu říkat, že?" zasmál se, odhaluje tak své zuby.

„No, myslím, že si na to zvyknu," uculil se Draco. „Časem určitě... Nikdy bych si nepomyslel, že to budeš zrovna ty, od koho to budu slýchat, Potty."

„Já bych si taky nikdy dřív nemyslel, že budu mít v posteli zrovna Draca Malfoye," uchechtl se Harry, ale pak mu úsměv zmizel z tváře, když si uvědomil, co řekl. „Promiň, já - to mi ujelo. Nebudu na tebe v ničem tlačit, slibuju."

„To je v pořádku," pousmál se na něj Draco a zlehka se dotkl jeho tváře. „V posteli už jsme spolu byli tolikrát, že v tom nejde hledat nic špatného."

Harry mu věnoval drobný úsměv, než si pro sebe ukradl další polibek.

Tak a je to mezi nimi oficiální. ;) Doufám, že se vám část líbila! Budu ráda za každou odezvu, ať už v podobě hvězdičky nebo přímo komentáře. :)

Makkakonka