Nápoj lásky - Drarry (CZ) ✓

38. kapitola - Nepříjemné setkání

„Co ode mě chceš, Notte?" ohrnul spodní ret Draco a rádoby otráveně se na svého rivala podíval. Ovšem předstírat otrávenost mu dost dobře nešlo, když uvnitř bublal vzteky, sotva toho parchanta uviděl. Navíc se snažil tvářit, že mu vůbec nevadí, v jak nevýhodné pozici se nachází, i když jej to ve skutečnosti nesmírně sžíralo.

Připadal si bez hůlky vcelku bezbranně. Nikdy nebyl na mudlovské rvačky pěstmi dobrý, proto raději vždy sáhl po svém magickém proutku. Takže pokud by se až náhodou musel Theodorovi bránit, asi by z toho jako vítěz nevyšel. Ne, ne asi, ale určitě by to pro něj nedopadlo dobře, tudíž musí opět vsadit na svůj diplomatický projev.

„Přišel jsem si přátelsky promluvit," zašvitořil Nott přehnaně sladkým hlasem, z něhož šlo na první pohled poznat, že jde jen o hranou přetvářku. „Chci ti něco navrhnout," povrchně se ušklíbl Theodor. „A věř mi, odmítnutí mé nabídky pro tebe nebude nijak příjemné, hm?"

„Jsi si jistý, že mi zrovna ty můžeš dávat nějaké návrhy?" ironicky povytáhl obočí Draco.

Nott se ušklíbl. „Víc než cokoliv, Malfoyi. Měl bys to brát jako laskavost. Nikdy jsem se netajil tím, že tě nemám příliš v lásce, takže je to ode mě vlastně dobrosrdečné, nemyslíš?"

„Nemyslím. Jednou tě bude mrzet, že ses proti mně vzbouřil," ohrnul blonďák ret.

„Až se tvůj otec dozví, kdo ti ošukává prdel, jsem si jistý, že jediný, koho něco bude mrzet, budeš ty," vítězně se na něj ušklíbl Theodor.

„A co kdybych ti řekl, že můj otec už o tom ví?" přesvědčivě a s jistotou mu sdělil Draco. Na malý okamžik se mu povedlo zbavit jej slov.

„Blafuješ," vydechl nakonec Nott, avšak v jeho hlase zaznívala nejistota. „Nikdy by s tím nesouhlasil. Copak si může dovolit, aby byl jeho jediný syn gay? Přišel by o možnost pokračování rodu, vážnost! Kdo ví, jestli by se na stará kolena ještě nemusel snažit o dalšího dědice, co? Rozhodně by sis tu tak v pohodě nevykračoval po chodbách, kdyby to věděl!"

„Žiješ ve středověku? O vnoučata bych ho možná připravil, ale vážnost... Být gay dnes už žádná hanba není. Navíc, dostal by do rodiny slavného Harryho Pottera, Chlapce-který-přežil a Vyvoleného. To je dost lákavé i pro mého otce. Neříkám, že to hned překousl, ale díky Harrymu z toho bude těžit i on. Věřím, že si ho časem oblíbí."

„To těžko," odfrkl si Nott. „Tvůj otec je smrtijed stejně jako můj. A oba víme, že nebude dlouho trvat a staneme si jimi i my. Pán by tě za tvou známost s Potterem určitě nepochválil."

„Proč myslíš? Měl bych pro něj užitečné informace, ne? Od toho, co si nejraději dává na snídani, až třeba po nejoblíbenější polohu v posteli. Taková škála možností... něco by se mu určitě hodilo. Ovšem některé věci si můj otec uvědomuje víc, než ten tvůj," hraně si povzdechl blonďák nad jeho jednoduchostí. „Pán zla dřív nebo později padne. A kde pak na mého otce bude čekat větší prosperita, hm?"

„Máš být pod vlivem nějakýho zasranýho lektvaru, tak si tu na nic nehraj, Malfoyi! Ty s Potterem možná chrápeš, ale neděláš to z vlastní vůle! Je to všechno jen fraška! Takže mi tu nevykládej žádný hovna o tom, jak plánujete společnou budoucnost!" popadala Theodora stále větší a větší zlost.

„Lektvar," uchechtl se Draco. „Ani nevíš, jak jsem za něj Pansy vděčný. Nebýt jeho, nikdy bych nepoznal, jak skvělou výbavu Harry má, a taky... nikdy bych nedostal příležitost ho svést a přesvědčit ho o tom, že jsem pro něj to nejlepší, co může mít. Zamiloval se do mě, Notte," pokrčil blonďák rameny, aniž by si uvědomoval, jakou říká pravdu. „A já mu to neberu. Proč se něčeho takového vzdávat, že?"

Nott na něj jen zlostně pohlédl a zatnul ruce v pěst.

„Takže se tu nesnaž se mnou vyjednávat, ani nic podobného," našpulil pusu Draco a chystal se k odchodu. „Hůlku?" natáhl před sebe ruku, očekávaje navrácení svého majetku.

Theodor vypadal, že by ho nejraději praštil. Při pohledu na jeho svalnaté paže se tu blonďákovi nechtělo otálet o nic déle, než bude třeba. „A tu ránu bych si raději rozmyslel. Nechceš přeci naštvat Harryho, že ne? Znáš Nebelvíry, spousta z nich má horkou hlavu a jejich cit pro spravedlnost a moralitu... Nevím, nevím, jestli by se ti to vyplatilo." Se skrytým výsměchem vyškubl svou hůlku z Theodorovy ruky.

„Hezky jsem si s tebou popovídal, ale teď už bych šel," oznámil mu. „Zatím, Notte," s arogancí v hlase se rozloučil a prosmýkl se kolem svého zmijozelského spolužáka. Theodor jej zezadu propaloval nenávistným pohledem, dokud Draco nezabočil za roh. Pak se však nenápadně vydal za ním rozhodnutý zjistit, jestli mu druhý mladík přeci jen nelhal. To, co říkal, sice mělo hlavu a patu, ale popisovaný postoj Luciuse Malfoye mu moc nešel na rozum.

Draco příliš neváhal a raději se co nejrychleji vydal ven z hradu, kde si to po pozemcích namířil přímo k famfrpálovému hřišti. Neměl v plánu sledovat nebelvíský tým při hře, spíš se chtěl ukrýt někde za šatnami a vyčkat, než se Potter převlékne. Sic to na sobě nedával znát, cítil se uvnitř rozhozený. Nottovo přepadení se mu nezamlouvalo. A co víc, ušil na sebe pěknou boudu. Stačilo by, aby se Theodor nějak nenápadně vyptal jeho otce, a vše by bylo v háji. Lucius totiž neměl o ničem ani nejmenší tušení. Gay? Potter? Ani náhodou.

***

Draco nervózně podupával nohou a s rukama založenýma na hrudi čekal, až konečně zahlédne Pottera, jak vychází z nebelvírské šatny. Většina jeho spoluhráčů už odešla, ale on pořád nikde. To tráví tolik času ve sprše, nebo co? Snad nebude odcházet jako poslední jen proto, že je kapitán! Blonďák frustrovaně vydechl a rozhlédl se kolem sebe. Tohle čekání bylo sakramentsky dlouhé! Nepočítal do něj totiž jen tu necelou hodinu, co postával tady u šaten. On překvapivě do celého čekání zahrnoval i všechen čas, který trávil po vyučování v hradě. Ani už nevěděl, jestli za to hučení v jeho hlavě může vztek na Notta, či jestli ho má na svědomí ten zatracený lektvar. Jak by bez něj bylo všechno jednodušší!

Jeho pozornost upoutal nepatrný pohyb v křoví v dálce. Už se stmívalo, a tak si Draco nebyl příliš jistý tím, co viděl, ale nedal by moc za to, že se tam někdo schovává. Ale proč, u Salazara? Co by tam kdo dělal? Teď? A tady? Zamračil se nad nelibou skutečností a na čele mu naskočila hluboká vráska od zamyšlení. Zůstal stát s pohledem upřeným na ono místo tak, že málem propásl i Harryho, který se konečně vracel z tréninku.

Doufám, že se vám část líbila. Co říkáte na Dracovu lež Nottovi? Může to vyjít? A kdo Draca sledoval před nebelvírskými šatnami? ;) 

Makkakonka