Blacková?

#28

Když se Lily a James přemístili s přenášedlem, uviděli jezero, nádherné průzračné a zcela modré. Vedle něj stál obrovský kouzelnický stan a na něm dopis, který Lily hned četla nahlas.
"Pane Pottere, slečno Evansová, vítejte. Oba si nyní vyzkoušíte, jak žijí mudlové. Ke stanu máte i zahradu, kde je potřeba pracovat a taky je třeba vařit a starat se o domácnost.
S pozdravem Minerva McGonagalová.
Myslím že vařím celkem dobře, ale první den ti ukážu práci na zahradě, " proneslo rozvážně zrzavé děvče. Hoch jenom jemně přikývl. Oba se tedy vydali dovnitř a Lily vběhla do ložnice a vykřikla, jelikož tam byla dvoupostel. Tím pádem budou muset spát na jedné posteli...
Poté přešli na zahradu, kde rostla metr vysoká tráva a šlo poznat, že se o ni nikdo už dlouho nestaral. Páchlo tam hnojem a když se prodírali trávou, narazili na chlívek a dvě stáje, ve kterých byli dva koně. Jeden bílý s černými ponožkami a druhý černý s bílími ponožkami.
"Evansová? Víš co s tím máme dělat? " Zeptal se James a prohrábl si vlasy.
"Netuším, " pohodila rameny rudovláska a vešla zpět do jejich obrovského stanu. Prošla přes malou chodbičku a kuchyň, okolo koupelny až k jejich ložnici. Celá byla sladěná do červeno-zlaté. Na oknech nechyběli květiny a nějaké bylinky. Dále zde byli dvě skříně, obě z pevného dubového dřeva a se zrcadly na vnější straně dveří. Rudovláska jednu skříň otevřela a začala do ní ukládat všechny své věci od bot až po poslední sponku je všechny uspořádala. Náhle zašmátrala v kufru a našla v něm nádherné smaragdově zelené šaty s krátkou sukní, asi po kolena, která byla jemně nadýchaná, vršek byl celý posázený zelenkavými flitry. Lily vydechla úžasem, jelikož se šaty před chvílí ještě nenacházely v jejím kufru. Náhle u výstřihu objevila cedulku:
Nemusíš mi děkovat, Lily. Myslím, že s bráchou by ses mohla aspoň trochu bavit, tak jsem ti sehnala a poslala šaty. A dej mu šanci. Ne kvůli němu ale kvůli mně, kvůli dívce, která si přeje jenom tvoje štěstí.
Tvá Tiana Potterová
Když Lily dočetla, protočila oči a zastrčila si kufr pod postel, na kterou si po chvilce sedla a zakoukala se ven z okna. Na zahradě stál James a hůlkou kosil trávník. Lily sledovala jeho upřený pohled na trávu, která vždycky znovu narostla a poté jeho udivený pohled když objevil sekačku na trávu. Zasmála se, ale poté žasla nad tím, jak rychle mu došlo co má dělat.
Když se probrala ze svého tranzu, koukla se na hodiny, které ukazovaly půl dvanácté.
Protože se jí nechtělo vařit, vybrala, že si dají pouze salát. Vtančila tedy do kuchyně a tam údivem otevřela pusu. Celá kuchyň byla sladěná do černo-bílé a vypadala opravdu dobře. Rudovláska tedy přešla přes celou tu nádhernou kuchyň k něčemu, co vypadalo na ledničku. Otevřela černé dveře, za kterými se opravdu skrývala lednice. Otevřela box s nápisem zelenina a vybrala potřebnou zeleninu, včetně salátu, kterou později rozkrájela na drobné kousky a salát taktéž nasekala. Poté všechno smíchala do dvou misek a vrátila do lednice.
Když opět vykoukla oknem, viděla, že James sekačku už plně ovládá a že se vyhíbá určitým místům v zahradě, u kterých jsou umístěny nějaké cedulky. Ještě chvíli ho pobaveně sledovala a pak otevřela okno.
"Pottere oběd! " Křikla na něj a on nechal sekačku sekačkou a přiběhl k zadnímu vchodu a když šel do kuchyně, stále měl boty, takže se Lily zlostně postavila před stůl a s rukama složenýma na prsou vrtěla hlavou a její pohled směřoval na Jamesovi boty. Ten se hned otočil a šel si vyzout boty, aby Lily nehněval.
O chvíli později oba seděli u stolu a v tichosti jedli.
Po obědě Lily umývala nádobí a James sušil trávník, aby měli co dát koním. Procházel se po zahradě a náhle zakopl o něco v trávě, kterou ještě nestihl posekat. Ohl se tedy, aby to něco zvedl a vzal do ruky. Byla to nádherná růže z barevného skla, konkrétně červeného. Stonek na sobě měl ostré výběžky, které měly symbolizovat trny. Černovlasý hoch se tedy otočil a vracel se do stanu, růže mu naprosto učarovala. Přišel tedy až do kuchyně, kde si Lily pobrukovala nějakou mudlovskou píseň.
"To je pro tebe, je stejně krásná jako ty, Lily, " promluvil James a růži odložil na stolek.
"D-Díky, a myslím, že bysme mohli začít znovu. Lily Evansová, " proneslo udiveně děvče.
"James Potter, " pousmál se James.
"A teď zpět do práce! Potřebuju si tady zalít bylinky, zjistit, která je která a ty musíš dosušit a dosekat tu trávu,... " Lily by jistě pokračovala, kdyby růže nezačala jemně a tiše hrát melodii, která zněla jako romantická píseň. Lily udiveně vydechla a vzala růži do rukou. Ta se navíc rozzářila a když se jí dotkl i James, rozehrála se hlasitěji. Oba naráz tedy ucukli a růže padala na zem. Když dopadla, nerozbila se, jak Lily čekala, ale zůstala ležet. Dál si tichounce hrála svoji zamilovanou melodii.
"To je nádhera! Ale teď rychle ať to za dnešek stihneme! " Vykřikla Lily a James přikývl a vyšel opět na zahradu, zatímco Lily zamířila do koupelny, aby prověřila, jak vypadá.
Celá koupelna byla opět v červeno-zlaté a nechyběla v ní ani obrovská vana.
Do večera vybalila všechny věci i Jamesovi a večer se vydala pomoci mu s trávou, kterou už dosekl a teď jenom sušil, nakrmila s ním i koně a poté se jala úkolu odplevelit záhonky se zeleninou.
Když na celé okolí i na stan padla tma, Lily vešla do koupelny a náhle se za oknem ukázal blesk. Jemně se pousmála a vlezla si do vany se spoustou pěny. Úlevně vydechla a ponořila se až po konečky vlasů. Náhle se dveře do koupelny otevřeli a v nich stál už osprchovaný James v pyžamových a kalhotech.
"Evansová? Evansová! Jsou tu McGonagalová a Brumbál! " Vykřikl když Lily vykoukla z podvody.
"Pane Pottere, slečno Evansová. Přišli jsme zkontrolovat, jak se vám zde zatím daří a co vaše zvířata, koně? Ach, proto jsme zde také! Zítra o půl druhé sem dorazí instruktor jízdy na koni, buďte připraveni. Nashledanou, " vysvětlil rychle ředitel, jelikož viděl Lilyny zlostné pohledy.
Když o čtvrt hodiny později ulehala do postele, James si lehl vedle ní. Oba usínali s jemným úsměvem na rtech.

Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti!
Tak co říkáte na délku? Můžu psát klidně ještě delší kapitoly?
Omlouvám se za zpoždění kapitoly, ale nebyl čas.
AlTerka
(1057 slov)
Neplecha ukončena!