Lily and Marauders [CZ]

Noc ještě nekončí

Volala jsem za ním a chtěla ho doběhnout, ale Sirius mě zastavil.
"Nech ho, nemá to smysl. Musí se s tím vypořádat sám."

Lily ho poslechla a s těžkým zaduněním se znovu svezla na podlahu. Snažila si všechno ujasnit v hlavě, ale viděla jen černotu.
"Tak jo... Mohli byste mi to, prosím, trochu objasnit?" podívala se na kluky.
"Slyšela jsi, ne?" Ozval se přidrzle Peter. Byla to jeho první věta za celou dobu. A taky poslední, protože ho všichni ostatní v místnosti zpražili ne zrovna milým pohledem.
"Já to nechápu," snažila se to rozvést Lily. "Když je Rem vlkodlak, jak to všechno zvládá? A.. Počkat. Teď byl úplněk, ne? Jak jste tady mohli být s ním, aniž by vám něco udělal?"
Další nervózní výměny pohledů.
"Tak řekne mi už konečně někdo, co se tady u Merlina děje?!"
"Tak dobře, řekneme ti všechno," rezignoval James. Potom začal chrlit něco o Brumbálovi, místu zvaném Chroptící chýše, v níž se teď pravděpodobně nacházeli a kdo ví proč něco o zvířatech. Lily z toho šla hlava kolem.
"Počkejte... Takže mi chcete říct, že jste... zvěromágové?" poslední slovo slovo skoro zašeptala. "To je blbost, přece jsme se o tom učili, a jediný registrovaný zvěromág na naší škole je McGonagallová!"
"Přesně tak. Jediný registrovaný." podotkl Sirius s vítězným úsměvem.
"Ne. To přece není možné!"
James si povzdechl. "Kluci?" Podíval se na zbývající dva a všichni přikývli.
Najednou si stahovali trička a Lily nedokázala nic jiného než zírat. Když si začali rozepínat kalhoty, konečně se vzpamatovala. Tohle bylo moc.
"Můžete mi říct, co to děláte?! Hej!"
"Co je, Evansová? Nemůžeš se vynadívat?" poškádlil ji James a ona si uvědomila, že má otevřenou pusu. Rychle ji zaklapla a stočila pohled k podlaze.
Když vzhlédla, zalapala po dechu a předržela se nejbližší stěny, aby zase neomdlela. Tam, kde před chvílí stáli její spolužáci, se tyčil jelen, černý pes a.. Opravdu to je myš?
Vůbec to nedávalo smysl. Jakoby se ocitla ve zlém snu a nemohla se probudit. Pro jistotu se co nejvíce štípla do levé ruky.
Nic.
Teď tam opravdu stála s otevřenou pusou, úplně zkamenělá.
"Dobře, teď už to chápu. Tohle je fakticky divné." řekla a připadala si jako blázen, že tady mluví se zvířaty. Ale pes jako by se právě usmál. Tohle začínalo být opravdu děsivé.
"Mohli byste se už přeměnit, prosím? Trochu mě to děsí."
Než stihla říct famfrpál, už před ní zase stáli normální lidi. Ale bohužel jen ve spodním prádle. Nebo bohudík?
Tentokrát se Lily raději otočila, aby až moc nezírala na Jamesův hrudník. Musela uznat, že je Potter opravdu pěkný...
Nebuď hloupá, je to přece James. Musela protřepat hlavou, aby vyhnala myšlenky z hlavy.
"Už se můžeš otočit, ty stydlivko."
Lily se pomalu otočila a uviděla, jak se na ni James culí od ucha k uchu a evidentně se dobře baví. Ona mu na oplátku věnovala její nejnaštvanější obličej.
"Tak už nám věříš?" Zeptal se jí Sirius a přerušil tak jejich neviditelnou hádku.
"Řekla bych, že mi nic jiného nezbývá," odtušila Lily a rozhlédla se kolem sebe.
U okna se zarazila a vyvalila oči. Bylo šero, ale těsně nad obzorem se vypínalo rudé slunce značící začátek nového dne.
"Panebože, kolik je vůbec hodin?!"
"Nemám tušení, ale hádám, že dost na to, aby byl nejvyšší čas se vrátit zpátky do hradu," poznamenal Sirius a všichni s ním souhlasili.

Do půl hodiny byla Lily zpátky v bezpečí hradu a ve své posteli. Pořád nemohla přestat myslet na to, co se stalo. Jak se z nich stali zvěromágové? Co kdyby Remus někomu během svých přeměn ublížil? Nedovedu si představit, jak těžké to musí být..
To všechno byla odhodlaná zjistit, ale to počká do rána. Teď se chtěla jen zachumlat do peřiny spát....

Tak, je tady další kapitola a já doufám, že se vám líbí aspoň tak, jako ty předešlé! :) Moc děkuju za vaši podporu, moc si vážím každého komentáře a votu :3 Takže jen tak dál! :D Už dlouho nepadla zmínka o Severusovi, tak bych to chtěla trochu napravit... Však uvidíte :3 :D
Užívejte sluníčka, dokud je tady!:)