Lily se vysoukala z postele co nejrychleji a nejtiššeji to šlo, a zavřela za sebou dveře od koupelny. Bleskově se převlékla, udělala si hygienu, a vyřítila se z pokoje. Proběhla Společenskou místností zející prázdnotou a obrazem Buclaté dámy ven z Nebelvírské věže. Pospíchala napříč chodbami, i když si uvědomovala, že nemá ani zdání, kam se chce dostat. Kde se teď dá narychlo sehnat dárek? Uvažovala za běhu, ale nic jí nenapadalo.
V té chvíli zahla za roh a narazila do něčeho měkkého, co se vzápětí svalilo na zem. James se už zvedal, když v tom Lily zratila rovnováhu úplně a s výkřikem spadla na něj.
"Sakra... Evansová... kam ten... spěch?" vysoukal ze sebe pod její vahou.
"Promiň," začala se Lily zvedat. "Moc se omlouvám, je ti něco?" Teď už stáli oba naproti sobě a Lily si Jamese prohlížela starostlivým pohledem.
"Ne, kdo by si nepřál být sražený od té nejhezčí holky, a ještě hned po ránu?" To ho to ještě nepřešlo? Pomyslela si Lily. "Tak za kým to po ránu tak spěcháme?" Vytrhl ji z myšlenek.
"No... Já vlastně ani nevím," vydechla Lily. "Víš... Bude to znít hrozně, ale zapomněla jsem Annie koupit dárek na narozeniny, které jsou tak trochu.. dneska," vyklopila ze sebe.
Zatímco mluvila, James ji zkoumal s úsměvem, který se čím dál rozšiřoval. Chvíli takhle stáli mlčky a potom Lily prolomila ticho. "Co je?" Zeptala se s podezřením.
"Nic," odtušil. "Vychutnávám si okamžik, kdy poprvé potřebuješ pomoc. A co je nejlepší, potřebuješ ji ode mě. Navíc jsi moc roztomilá, když zmatkuješ," dodal. Proč mi tohle musí pořád dělat?!
Potom jí ale došel význam jeho slov.
"Takže tebe něco napadlo?" Vyhrkla nedočkavě a visela na něm očima.
Sladce se usmál. "Připrav se na výlet, holka." S těmito slovy se otočil a pokračoval dál chodbou.
Když tam jen stála a dívala se jak se vzdaluje, zavolal na ni aniž by se otočil.
"Tak jdeš nebo ne?"
Vzpamatovala se a všechno si přebrala v hlavě. Co jiného jí zbývalo? Pokrčila rameny a doběhla Jamese."Kam to jdeme?" Zeptala se Lily už asi po sté. Teď byli ve třetím patře a James ji zatím jen odbýval.
"Už tam budem," zamumlal a dál se rozhlížel kolem. Jo, ale kdyby tak řekl kde, pomyslela si Lily podrážděně. Nahlas ale neřekla nic, jen protočila panenky.
"Ták," řekl po chvíli slavnostně James a zastavil se u podivně vyhlížející sochy. "Tady to je."
Chvíli jsem střídavě hleděla na něho a zase na sochu znázorňující nahrbenou čarodějnici s jedním okem. "Dobře.." ozvala se s pochybovačným tónem.
Uniklo mu mírné povzdechnutí a podíval se na ni. V té chvíli si Lily připadala jako dítě, kterému rodič vysvětluje strašně primitivní, ale důležitou věc - například to, že dárky opravdu nedonáší Ježíšek.
"Víš, jak vám připadalo divné, že se dostaneme do Prasinek i přes zákaz učitelů? Vlastně jsme vám i řekli, že známe jinou cestu..." James čekal na její reakci.
"Takže ty mě dostaneš do Prasinek? Hned teď? Bez povolení a všeho?" Lily nedšeně vykřikla. Cítila, jak se jí do krve dostává adrenalin.
"Pšššt!" okřikl ji. "Chceš snad, aby nás někdo chytil? Jo, tohle je jedna z tajných chodeb. Ale jestli to někomu cekneš, všechno bude v háji." Lily ihned slíbila, že bude mlčet a s napětím čekala, co se stane dál. James souhlasně přikývl, a otočil se čelem k soše. Vytáhl hůlku a zašeptal něco, co Lily nebyla schopna rozeznat.
Po tomto kouzlu se znenadání čarodějnice začala pohybovat. Teď to vypadalo spíše jako dveře.
A opravdu, za sochou se objevila tmavá chodba a vytrácela se v neznámu. Lily nedokázala nic než tam stát s otevřenou pusou jako přimrazená. James se na ni podíval."Připravená?"
"Připravená."
Další díl je na světě :3 Jako vždy doufám, že se líbil a nemůžete se dočkat co bude dál :D Čtěte, hlasujte, kritizujte - budu vděčná za cokoli :) Moc si vážím vaší podpory :3 Užívejte slunečné soboty :)
Love ya!
ČTEŠ
Lily and Marauders [CZ]
FanficCo se dělo v době, kdy Harryho rodiče studovali? Lily Evansová je právě v 6. ročníku na Škole čar a kouzel v Bradavicích a poznává, že James nemusí být jen otravný egoista. Dozvíte se moji teorii, jak se dali rodiče nejslavnějšího kouzelníka dohrom...