Lily and Marauders [CZ]

Nečekané události

"Matte!" Lily skoro nemohla popadnout dech, jen se dál hnala hradební chodbou. "No tak prosím, zastav!"
Měl náskok, a to ani nemusel běžet. Někdy mělo i nevýhody být malá. Jako třeba když musíte dohnat skoro metr devadesáti centimetrového sportovce.
"Matthew, prosím!" Teď už se zastavila a jen nabírala síly.
Matt se konečně zastavil, ale neotočil se, spíš jako by se na něco připravoval. Až pak se s bolestí v očích postavil naproti Lily.
"No tak co mi k tomu řekneš?" Zeptal se a bezmocně pohodil rukama. "Myslím, že jsem viděl dost jasně."
"Já vím, jak to vypadalo," začala Lily opatrně, "ale jenom jsme se objímali, to kamarádi dělají."
Chvíli pozorovala, jak nepatrně kroutí hlavou, než odpověděl. "Ale nevypadalo to zrovna... kamarádsky. Ty víš, že ho nemám rád a stejně uděláš tohle. Vždyť to úplně vypadalo, jako byste spolu chodili, proboha!"
Lily se zhluboka nadechla. Tohle vysvětlí, přece o nic nešlo. "Náhodou jsem ho potkala a už jsem to prostě nevydržela. Potřebovala jsem si s někým promluvit, a ty jsi nikde nebyl a-"
"Počkej, chceš říct, že je to vlastně moje
vina?" naštval se jestě víc. Dobře, takhle to zrovna nemělo vyznít, pomyslela si Lily úzkostně.
"Ne, já se opravdu omlouvám, ale nic se nestalo. Proč mi nevěříš?"
Zhluboka se nadechl. "Já ti ale věřím, jasné? Jen nevěřím jemu."
Lily se k němu pomalu blížila, jako by ho mohla vyděsit a mohl by se znenadání rozplynout. "Podívej, nikdy bych neudělala nic za tvými zády, to snad víš. Vztah má být přece založený na důvěře a takových věcech. A jestli mi opravdu věříš, jak říkáš, není co řešit, nemyslíš?" Prosebně na něho pohlédla a dodala: "Prosím, nezlob se."
Lily ho opatrně vzala za ruku a chvíli jen hleděli jeden druhému do očí. Potom Matt rezignovaně povolil ramena.
"Jak bych se na tebe mohl vůbec zlobit, Sedmikrásko? Pojď sem," řekl něžně a přitáhl si ji k sobě blíž. Vzápětí se jeho rty přitiskly na její a okolní svět zmizel.

"Jak dlouho se na mě budeš ještě zlobit?" Lily seděla na posteli v jejich pokoji, pohledem na své kamarádce. Po tom všem hledění do prázdna a napjatém tichu už se prostě musela zeptat.
"Proč?" Zeptala se jen Annie. "Proč jsi to musela vyžvanit celé škole?!"
"Já..." Najednou Lily došla slova. Opravdu nevěděla, proč začala řvát po celé Velké síni a vyváděla jako šílená. "Naštvalo mě, že jsem se to musela dozvědět od Jamese... Moc mi to nemyslelo."
"Ne, vůbec ti to nemyslelo!" vyjela na ni Annie. "Kdybys mě takhle neztrapnila, mohla jsem v klidu jít za panem Whitnickem a nikdo by se nic nedozvěděl!"
"Jo, já vím a omlou- počkat, co jsi to říkala?"
Teď se strany obrátily a Annie najednou nevěděla co říct.
"Noo, šla jsem za našima a oni mají nějakého známého.... To je jedno."
"Kdo je pan Whitnick?!" nenechala se odbýt Lily.
"Dobře," začala nakonec Annie. "Je to doktor. Trochu jsem pátrala, a dalo by se toho zbavit."
"Čeho?!" zděsila se Lily.
"No toho dítěte. Když je to dostatečně dopředu, dá se to odstranit, jen vypiju nějaký lektvar. Je tady sice možnost, že už nebudu mít děti, ale..."
Lily se jen zděšeně dívala na svou kamarádku. "Ty tomu dítěti chceš vzít život? Děláš si srandu?! To je obyčejná vražda!" Annie se při té poznámce zatvářila dotčeně.
"A co mám podle tebe dělat? Nechat si to a odejít ze školy? To je skvělý nápad, vždycky jsem chtěla nedostudovat a zůstat doma s otravným uječeným děckem!" Ironie z ní přímo sršela.
"Annie..." Lily jí bylo líto, ale tohle prostě neschvalovala. "Prosím tě, tohle tě jednou bude mrzet. Opravdu chceš celý život budovat kariéru a žít bez lásky, bez rodiny?" Lily zavrtěla hlavou. Sama si takový život neuměla představit.
"Já vím, co dělám, sakra! Už tak to mám dost těžké a opravdu nepotřebuju, aby mě někdo soudil!"
Lily se tedy zvedla z postele a zamířila ke dveřím. Než odešla, ještě se naposledy obrátila ke své kamarádce. "Prosím tě, jen si pořádně promysli, jaké to bude mít následky."
Vykročila z místnosti a zaklapla dveře.

Po dlouhé době se zase hlásím do služby :D Doufám, že vás to ještě neomrzelo a těšíte se na další kapitolku, kterou už mám připravenou :) Taky mám jeden nápad - byli byste pro, kdybych sem tam udělala kapitolu z pohledu nějaké postavy (Lily, James, Sirius, možná i Matt atd)? Napiště prosím svůj názor do komentů, budu moc vděčná 😘😃