Lily and Marauders [CZ]

Such a nice evening

"Tak tos pěkně vyvedla," konstatoval James a hodil žabku do jezera.
"Díky za objasnění." Už tak naštvaná Lily taky vzala kámen a mrštila ho do černé vody.
"Nečerti se hned, Evansová." Zdálo se, že to Jamesovi připadalo spíš zábavné.
"Vážně se směješ?" Lily nemohla uvěřit vlastním očím. "Vždyť jsem roztroubila po celé škole tu nejhorší věc! Jak nemám být naštvaná?" Ani nevěděla, na koho je víc naštvaná - na sebe samou nebo na zbytek světa.
"Tak ses nechala unést, no. Pár týdnů se o tom bude mluvit a pak to utichne. Jako všechno tady. Neumřel přece Ministr magie, jenom jsi něco vyzradila o pár týdnů dřív, než by to stejně všichni poznali."
Výčitky svědomí se ale vynořily na povrch. "Neměla jsem to dělat. Annie se mnou už nikdy nepromluví! A já se jí nedivím, taky bych se na sebe ani nepodívala. Bože já jsem taková kráva!" Lily si složila hlavu do dlaní.
"Ale no tak," začal ji utěšovat James a obejmul ji. "Bude to dobrý. Samozřejmě ne hned, musíš jí dopřát aspoň pár dní, kdy na tebe může být naštvaná... Ale pak to odezní, uvidíš." Přitáhl si ji ještě blíž k sobě. A na Lily toho bylo v tu chvíli až moc. Z toho všeho zmatku, pitomosti, viny a vlídnosti se najednou rozbrečela.

"Jak je na tom vůbec Remus?" Zeptala se Lily zvědavě, když se uklidnila a pořádně si utřela oči. "Dlouho jsem s ním nemluvila."
"Někdy je v pohodě a někdy to na něho přijde... Teď zrovna převládá ta druhá část," dodal. Mluvil k ní, ale jeho pohled směřoval kamsi na obzor jezera. "Dneska je úplněk," řekl James smutně.
"Dostane se z toho, uvidíš." Lily věděla, že to je ta nejpitomější věc, kterou mohla říct. Jak se z kousnutí vlkodlaka může někdo dostat? To je napořád. Ale nevěděla, co jiného říct. Povzbudivě se na něho podívala a zopakovala jeho slova. "Bude to dobrý."
"Díky, Evansová" opětoval jí smutný úsměv.
Lily na chvíli odvrátila pohled a setkala se s pomněnkově modrýma očima. Matthew stál opodál a bedlivě je pozoroval. Ztuhla, když si uvědomila, že ji James ještě pořád drží a nejistě se zavrtěla. Vycítil to a tázavě se na ni podíval. Potom si konečně všiml Matta opodál.
"A jéje," uklouzlo Jamesovi a rychle se od Lily odtáhl. Matt jen zakroutil hlavou a vydal se rychlou chůzí zpět k hradu.
"Matthew, počkej!" Lily se urychleně zvedla a vyběhla za svým přítelem.

James tam zůstal sedět a díval se na zapadající slunce nad jezerem s uličnickým úsměvem.
"To je ale krásný večer."

Dobré ráno, knihomolové! 😘 Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale teď byli jsme na dovolené a teď mám brigádu, tak trochu nestíhám... Doufám, že se vám nová kapitola líbí (je trochu kratší, ale další nebude, nebojte :D ). Užívejte si krásného počasí (já vím, že prší, ale je to počasí přesně stvořené na psaní nebo čtení 😍😀) a prázdnin! Díky za všechno 😘