Wanted

Návrh

Další dílek, pozdě ale přece ☺

12. března, hotel Imperial

AL

Projednání dohody proběhlo snáze, než jsem očekával, přestože ho provázela vypjatá atmosféra. Aby ani jedna ze stran nebyla nijak zvýhodněna, proběhlo jednání na neutrální půdě. Pronajali jsme si salónek v hotelu Imperial. Toto setkání nás, donedávna znepřátelených gangů, mělo spoustu předem daných pravidel, jejichž sebemenší porušení by okamžitě narušilo křehkou rovnováhu příměří a schůzka by se s největší pravděpodobností proměnila v krvavý masakr.

1) Ani jeden z nás si s sebou nemohl vzít více než patnáct mužů.

2) Během jednání u sebe nikdo nesměl mít zbraň.

3) Pokoj bude před začátkem prohledán zástupci obou stran kvůli možným odposlouchacím zařízením ze strany tajné policie.

Oficiálně jsme my i Panteři tyto podmínky splnili, ale v praxi na první dva body všichni účastníci zvysoka kašlali. Ano, do salónku jsme si já i Ratliff vzali jen patnáct nejvěrnějších, ale další desítky mužů jsme ve skutečnosti měli rozmístěných v hotelu a okolí. Čekali jen na signál, kdyby se něco zvrtlo. Toho neobvyklého počtu černých aut s kouřovými skly náhodou parkujících kolem by si nevšiml snad jen úplný trouba. Při vstupu do místnosti jsme odložili zbraně na pro tyto účely připravený stolek, ale počet zbraní nepřiznaných, které měl každý schované u sebe, hromádku na stolku vysoce převyšovala. I přes celý stůl jsem zaregistroval, jak Ratliffovi prosvítá přes sako obrys revolveru. To si myslel, že budu celou svou pozornost směřovat k jeho rozkošné prdelce a tohle nechám bez povšimnutí? Za koho mě má? Teda neříkám, že bych se nekouknul. Bohužel jsem se nemohl koukat tak často, jak bych si přál. Přestože většina lidí v pokoji o mém sexuálním životě slyšela přinejmenším nějaké drby, veřejně balit úhlavního nepřítele bylo jednoduše nevhodné. Zdůrazňuji slovo veřejně.

Na charakter naší spolupráce jsme měli dost podobný názor, tak se projednávání podmínek zvrhlo v zápas o to, kdo bude dělat větší drahoty kvůli maličkostem. Nějaké rozepře byly nutnou složkou jednání. Šlo v podstatě o trumfování, které mělo ukázat, kdo bude mít v jaké záležitosti větší vliv. Normálně se při takových dohadech tasí zbraně, ale my jsme přeci "žádné neměli" a nikdo se tento stav netroufl narušit, tak to proběhlo mnohem více v klidu. V konečném verdiktu to byla jen drobná spolupráce. Rozdělili jsme si, kdo bude komu prodávat a uzavřeli dočasné příměří, po dobu než dostaneme tu záležitost s FBI pod kontrolu. Pak po sobě budeme dále střílet. A pokud jedna strana získá jakékoliv informace o plánech tajné služby, okamžitě je předá té druhé. Na závěr si všichni symbolicky přiťukli skleničkami Brandy, které mimochodem dělalo celou tu šaškárnu mnohem snesitelnější. Když jsem si ťukal s ním, propalovali jsme se formálně výhružnými pohledy, jak od nás bylo očekáváno. Já osobně proti němu celkem nic nemám, prostě jen stojíme každý na druhé straně barikády. Nemluvě o tom, že kdybychom v té místnosti byli sami a záleželo jen na mě, nejspíš bych se s ním už válel po zemi, nebo proč ne, přímo na jednacím stole. Je pravda, on na mě většinu času prská jako kočka, které někdo šlápl na ocas. Ale stačí ho jen vyvést z rovnováhy a okamžitě zapomene tu svou roli "stoprocentního heterosexuála" hrát. Když se uklidní, je na mě naštvaný ještě víc, protože se ta iluze, ve které žije, pomalu bortí jako domeček z karet. Klasika. Vlastně ho bude docela škoda, v těch vzácných chvílích je docela milý. Jenže byznys je byznys a on mi jednoduše stojí v cestě. A to moc lidí nepřežilo.

9. dubna, Tommyho byt

TJR

Od schválení dohody uplynul téměř měsíc a vše zatím fungovalo bez větších problémů. Collins a FBI se také prozatím nijak významně neprojevovali. Byl čas překročit k druhé části mého plánu a to nenápadně se zbavit Lamberta a převzít jeho postavení. K tomu, abych ho mohl někam vylákat, jsem ho nejdříve potřeboval potkat relativně o samotě. Vhodnou příležitostí mohl být zase nějaký večírek, jako například ten, který se konal dnes na oslavu starostových narozenin. William Hale, se na svůj post dostal právě kvůli nám a za jistou toleranci také od místního podsvětí dostával nějaká procenta ze zisku. Kdyby se toho tajná služba domákla, zavřeli by ho stejně jako nás, takže byl v této záležitosti na naší straně. A taky se čas od času rád napil. Z toho se dalo vyvozovat, že jeho večírek bude už v jeho vlastním zájmu zcela bezpečný. Lambert svou účast tam již potvrdil a navíc tam pokaždé bývá hafo lidí, mezi kterými se můžeme snadno ztratit.