Blaire - New Avengers

42.

"Jak to vypadá v hangáru?" Ozve se z vysílačky a mě jiné jasný, že mám tak 10 minut maximálně na to abych se schovala.

Zalezu pod jedno z letadel, ani nedutám. "Kde jsi ty mrcho?" Ozve se od vojáka přimrzlýho na stěně, sakra tohle mi nedošlo.

Pak ucítím stisk na botě a voják mě vytáhne ven. "To ty jsi ho přimrazila na zeď ty svině" chytí mě za vlasy.

"Neboj se, Fury nám pro tebe připravil speciální celu, pár věznů je zavřených až moc dlouho osamotě"

"A kdepak je Fury teď? Nechceš mě radši vzít za ním? Vychválil by tě za to, že jsi mě chytil" snažím se moc nepohybovat, každý prudký pohyb cítím na hlavě.

"Dobrej pokus děvko, ale myslím že Fury mě vychválí za to jak budeš vypadat až s tebou ti vězni skončí" pohladí mě volnou rukou po tváři.

Znechuceně chci uhnout, ale nejde to a tak ho kousnu do ruky. Vykřikne bolestí a pustí mi vlasy, okamžitě utíkám, ani nevím kterým směrem.

Za běhu za sebou nechávám ledové místa, třeba ho nějaký pád zpomalí.

Doběhnu do rohu místnosti, chci se otočit abych utekla jinudy, ale on už tam je. "Nejdřív si tě vychutnám hezky já" přibližuje se a já nacouvám co nejvíc na zeď. Ten pocit utlačení nenávidím.

Když je blízko, uslyším svištivý zvuk a voják na mě spadne, přitom mě přitlačil ke zdi. Začnu křičet. Pak se podívám na ruku kterou má v pravo nade mnou a všimnu si krve.

Šíp mu přišpendlil levou ruku ke zdi. Využiju situace a chci utéct, ale on mě svojí pravou rukou chytí pod krkem a hodí na zeď. Ubírá mi kyslík, snažím se soustředit jen na to abych šetřila kyslíkem. Jeho ruku z krku nedokážu sundat a po chvili se ani nesnažím, dojdou mi síly.

Stisk najednou povolil a když zaostřím vidím Clinta, automaticky mu padnu na hruď a nabírám sílu. Chvíli mě drží v objetí a pak mi pomáhá dojít k jednomu z letadel.

Tam mě posadí na zem a dřív než se ho stačím zeptat kam jde odběhne.

Než se vrátí se postavím a posílím. Clint přijde a zavře dveře od letadla.

"Musíme pryč, vědí o nás" křičí.

"S ním ne!" Ukážu na vojáka kterého přitáhnul. Sedí na zemi a drží si proděravěnou ruku.

"Blair! Musíme okamžitě. Pojď si sednout a drž se" sedne si k řízení.

Sednu si vedle něho a koukám na dalekou stěnu před námi. "Ta stěna patří taky do tvého geniálního plánu?" Ironicky se zasměju. Už jsem jak Tony.

Poskočím když stěna před námi vybuchne. "Nevím o jaký stěně mluvíš" zasměje se. Úsměv mu vrátím a pak se připoután. Sedím na sedačce hned vedle něj a sleduju cestu.

Po 5 klidných minutách a vzdalujícímu herikaléru si oddechnu a uklidním se.

"Na co jsi vzal toho vojáka?" Snažím se mluvit klidně.

"Musíme nějak Furyho se Starkem dostat z budovy, do budovy se totiž nedostaneme" řekne a dál kouká na cestu.

"To zvládneme" usměju se na něj.

Kývne hlavou nepřítomně.

Po 20 minutách mě začne pohled na oblohu nudit a povzdechnu si. Odpočítávám na hodinách každou minutu. "Jsme tu" začínáme klesat.

"Právě v čas" vyskočím na nohy a jdu dozadu.

Rozvážu vojákovi ruce a sundám pásku z pusy, mezitím už přistaneme. Když je voják volný skočí po mě, chytí mi hlavu za zadní část a začně mě horlivě líbat i přes moji obranu. Sahá mi na zadek a na dalších nepříjemných místech. Snažím se ho ze sebe dostat, ale sápe se po mě jak opice.

Clint ho vezme a odhodí ze mě. Stoupne si přede mě a jednu ruku mi strčí ochranářsky do prostoru mezi mnou a vojákem.

"Jen si ji chraň, je to pěkně lehká děvka" usmívá se voják. Clintovi se vaří krev a drží se aby ho nezmasakroval.

"Být tebou bych přemýšlela jestli nechrání spíš tebe" vztekle vyhrožuju.

Když se směje, vytvořím mu omrzliny na botech. "Čarodějnice!" Křikne a v jeho obličeji není smích ale vztek. S tím se dokážu srovnat.

"Důvod proč jsem tě nezabil je ten, že nám teď pomůžeš" přistoupí k němu Clint.

"A co když ne?" Narovná se voják proti Clintovi a nahodí vzdorující výraz.