"Jau! Sakra!" Zakleju, když vylezu z portálu přímo do zdi a dám si takovou šlupku, že to určitě bylo slyšet na míle daleko.
"Potřebuješ lékařskou pomoc?" Prohodí Natasha znechuceně.
"Co tu proboha děláš?!" Znervózní Banner. Nechápu proč není víc v klidu.
Pak se rozhlédnu a uvědomím si, že nejsme v laboratoři ale v cele, pohled mi zůstane na zdrceném Stevovi sedícím v rohu.
Snažím se to vyklepat z hlavy a soustředit se. "Dostanu nás odsud" chci se soustředit na portál, ale jakobych byla slabá a bezmocná, necítím žádné schopnosti.
"Paní 'já mám plán' teď neví co by" prohodí Natasha a odevzdaně spadne na zem.
"Je to past" smutně se na mě dívá Banner.
"Cože?" Vyděšeně prolítnu pohledem po přítomných lidech. Nikdo mi není schopnej odpovědět.
Až se ozve po nejaky době Steve "blokujou tvoje schopnosti, věděli že přijdeš" řekne mrtvolně.
"Nějaký řešení se najde" odseknu.
"Tak to abys ho našla co nejdřív" ozve se až nechutně známý hlas.
"Fury, nechte je jít, vezměte si mě" otočím se dívám se mu zpříma do očí.
"Doveď mi sem Bartona se Starkem a nezačnu nikoho z nich mučit" usměje se a promne si zápěstí.
"Nějak se k tobě dostanu ať už teď nebo kdykoliv jindy. A můžu ti říct jedno" chvilku se odmlčím.
"Budeš si přát, aby jsi nás teď býval pustil" Všimnu si periferně jak Natasha protočila oči. Mám chuť ji vrazit.
A vlastně, proč to neudělat? Přijdu k ní, usměju se na ni a vrazím ji pěstí. Očividně to nečekala, protože ze svého dřepu si sedne na zadek. Vidím vztek v jejích očích "v tomhle jsi se pěkně přepočítala kamarádko" vyštěkne a skočí po mně.
Stihnu si dát instinktivně ruce před obličej, takže obě rány pěstí co na mě vede zasáhnou moje ruce. Využiju toho, že jsem krytá a snažím se dostat moje nohy z pod jejich.
Povede se, dám nohu pod její břicho a odpkopnu ji ze sebe, mezitím ale prorazila mými rukami a stihla mi dát pěstí do spánku. Točí se mi hlava a bolí to jak čert, ale teď nemůžu odpadnout.
Musím ji ukázat že já se nevzdávám a že do mě nemůže neustále rýpat.
Dneska to bude kdo z koho a nevzdám se dokud neumřu, nebo dokud ona neustoupí. Já totiž neustoupím. A to nikdy.
Moc moc se omlouváám! Poprvé na střední, prázdniny a tak, prostě hektický období, ale budu se snažit najít si na psaní co nejvíc času :)
ČTEŠ
Blaire - New Avengers
Fanfiction"Musí vyrůst mimo to všechno" zahlaneá žena se hádá s mužem v brnění. Není to jen ledajaké brnění, tohle je speciálně vyrobeno a má speciální vlastnosti. "Nechci o ni přijít!" bolestivě objímá muž malý uzlíček. "Přijde čas kdy ji zase uvidíš" nata...
