Antylar-divoký drak

Záchrana přátel

Z pohledu Isabel

Na náměstí se shromáždila spousta draků a mezi nimi byl přivázaný Timy k nějakému kůlu. Vedle něj stál Henry s Jackem a Rachel. Všichni byli špinaví od bahna, které na ně házelo ruzzuřené hejno. A dost! Pomyslela jsem si.
Vzlétla jsem do vzduchu a přistála přímo před zuřícím davem. Oni na mě začali pokřikovat ať jim uhnu, aby se mohli dál věnovat mým kamarádům.
Rozhodla jsem se tedy j trochu drsnějšímu přesvědčení. Přímo před nimi jsem udělala svým plamenem ohnivou čáru. Stalo se přesně to co jsem chtěla. Všichni vyděšeně couvli a začali mi věnovat pozornost. 

,,Okamžitě s tím přestaňte! Nikdo z mých přátel vám nic neudělal tak proč to děláte?" nikdo z nich nejdřív nic neřekl, ale nakonec někdo přelétl ohnivou čáru a přistál u mě. Byl to mladý lesní drak.
,,Copak ty nevíš kdo to je?" zeptal se a přitom ukázal směrem k Timymu.
,,Jo vím. Je to můj přítel, který nic hrozného neudělal." odsekla jsem a naštvaně čekala co řekne dál.
,,Ale vždyť je to lávový drak." řekl jakoby moji odpověď ani neslyšel.
,,No a co, to neznamená, že musí být zlý." nehodlala jsem už dál poslouchat jeho keci, proto jsem se hned otočila k mým přátelům a rozvázala jsem Timyho. Oni mě skenovali pohledem a vypadali trochu vyděšeně. ,,Běžte se umít a jděte do paláce. Tam řekněte, že jste přátelé princezny Isabeli." pořád stáli na místě a jen zírali. Musela jsem je trochu popohnat ,,No tak už běžte." Henry vzal Rachel s Jackem na záda a všichni vzlétli do vzduchu a letěli směrem k paláci.

Otočila jsem se zpět k hejnu a všechny je sežehla vražedným pohledem a skončila jsem u toho lesního draka, se kterým jsem se před chvílí bavila. ,,Jestli se jen někdo křivě podívá na mé přátele, bude mít co dělat se mnou." nikdo nevydal ani hlásku a já se vydala směrem za mými přáteli.

Z pohledu Antylara

Letěli jsme teda směrem k největšímu náměstí. Mysleli jsme, že to bude nejlepší místo kde by jsme řekli o blížící se válce. Opak byl pravdou. Na náměstí stál běsnící dav, který házel bahno na dva draky a dva lidi. Došlo nám, že tam by nás nevyslechli a ještě bychom mohli taky dostat bahnem. Rozhodli jsme se teda, že to zkusíme v paláci. Palác jsme měli až jako druhou možnost, protože jsme nevěděli jestli nás tam přijmou.

U paláce stáli dva strážní jinak nikde nikdo nebyl. Teď už jen stačilo je přesvědčit, aby nás pustili za králem a královnou. Přistáli jsme tedy přímo před nimi a Arisa se nabídla, že je zkusí přesvědčit. Rychle přiběhla k nim a rychle jim řekla vše o lávových dracích. Nejdřív nás tam nechtěli pustit ale Arisin prosebný pohled je nakonec přesvědčil. Navedli nás přímo ke králi a tam už jsme pak zůstali sami.

,,Pane králi!" vykřikl jsem když jsme příbíhali ke trůnu kde seděl král s královnou.

,,Musíte přichystat vojsko...bude válka!" vyhrkla na něj Arisa. ,,Myslíš to vážně?" zeptal se král.

,,Vypadám snad, že lžu?" odsekla mu Arisa. Překvapovalo mě jak se ke králi chová, i když je pravda, že horský draci byli vždy trochu přidrzlí. ,,Dobře tedy. Budu ti věřit. Stráže!? Připravte vojsko." rozkázal král a stráž se hned rozběhla někam pryč.

,,Děkuju vám za cenné informace." poděkoval král a já s Arisou jsme vyšli ven z paláce a čekali co se bude dít dál.

Tak aby jste věděli na tuhle kapitolu nejsem vůbec hrdá, jenže už dlouho žádná nevišla, takže se s tím já a vymusíme smířit :)) tak si ji teda užijte pokud to půjde :)

vaše atomovka007