Volpina - Liščí Lhářka - ML FanFiction

19. Kapitola

Lila

Jistě, že potřebovali mou pomoc. Snažím se je dát dohromady. Ale já a superhrdinka?!?

,,A rozmyslela sis to dobře?" Beruška se na mě jen usměje.

,,Ne. Udělala jsem znovu ukvapený rozhodnutí, a až časem se ukáže, jestli bylo správný. Dělej, vezmi si ho, začíná mě bolet ruka." Šáhnu po náhrdelníku, ale nenasadím si ho.

,,Jak víš, že jsem pro tohle mirákulum dobrá?" Povzdechne si.

,,S tebou je to těžší, než přesvědčit rodiče, že zatímco zachraňuju svět, jsem bezpečně u sebe v pokoji."

Taky se usměju. ,,Tak v tom případě jsem výzva." Kocour si povzdechne.

,,Já takový problémy nikdy neměl." Jistěže ne. Je ve vlastním domě jako ve vězení.

,,No tak, Lil, nedělej mi to těžší. Prostě ti nabízím mirákulum. Tak si ho vezmi a proměň se."

,,To říká ta pravá. Tys to přece ze začátku chtěla vzdát."

,,No jo, no. Tak si ho nasaď. Třeba tě ani nepřijme."

,,Je vidět, jak tomu strašně věříš." řeknu ironicky. Ušklíbne se.

,,Stejně tě donutím k tomu, abys to zkusila." Povzdechnu si, rozepnu řetízek toho náhrdelníku, sundám si ten svůj a nasadím si ho.

Okolo se rozprostře oranžová záře, přes kterou ještě uvidím Beruščin vítězoslavný úsměv. Přede mnou se objeví malá liščí kwami.

,,To je Scam." řekne Beruška. ('Pokud někoho zajímá, co to znamená: latina, scam=podvod'),,Tvůj kwami."

,,Ahoj." řekne Scam takovým strašně pisklavým hlasem.

,,Ahoj." řeknu nepřítomně. Pořád nejsem přesvědčená, že je to dobrý nápad.

,,Scame, ouška?" navrhne Beruška. Můj kwami přikývne. ,,Lil, ukaž mi transformaci." škemrá stejně jako já před několika dny. Rozesměje mě.

,,Fajn. Scame, ouška!" Moje tělo okamžitě pokryje oranžový kostým, který jsem viděla u fotek na internetu. Okolo pasu se mi obtočí pruh látky, který potom odstává od těla jako ocas. Na rukou mám černé rukavice a na nohou boty ve stejné barvě. Na hlavě se mi objeví ouška. Nakonec se moje dva culíky obarví do bíla a oranžova a na tváři se mi objeví maska.

,,No Lil, tobě to sekne." Usměju se. ,,Teď si trošku potrénuj schopnosti, ať nedopadneš jako já. Zkus létat." Soustředím se a podaří se mi vznést se metr nad podlahu. ,,Teď se zkus pohnout z místa." Pokusím se a... Narazím do zdi. Uslyším smích. Beruška je vždy tak soucitná.

,,Promiň!" vyprskne smíchy. ,,Když ty mi strašně připomínáš, jak jsem začínala já." Podá mi ruku a vytáhne mě na nohy. ,,Srazila jsem Kocoura, zamotala se do joja, nechala uniknout prvního akumu a pak jsem to ještě chtěla vzdát." Dnes se usmívá, ale já si dokážu představit, jaké to pro ní bylo.

,,Naštěstí už dneska nejsi taková. Jinak bych to asi sotva přežil." Přijde k nám Kocour. Beruška ho z legrace šťouchne do ramene. Vidím, jaký mezi sebou mají vztah. Jako superhrdinové i jako normální středoškoláci. Hodí se k sobě. I když to odmítají vidět.

,,Zkus to ještě jednou." navrhne Beruška. Přikývnu a tentokrát se soustředím, abych se od zdí držela dost daleko. Po chvíli už se dokážu pohybovat bez rizika, že se vyflákám.

,,Teď iluze." řeknu si pro sebe. Když to vyslovím, něco mě napadne. Když už jsem ta superhrdinka, neškodilo by, kdybych si z mých drahých parťáků vystřelila. Zahraju pár tónů na flétnu. Iluze vyšla přesně tak, jak jsem chtěla. Okolo Kocoura a Berušky teď poskakují srdíčka. Zatímco Kocour zrudne, Beruška se na mě zamračí.