Volpina - Liščí Lhářka - ML FanFiction

9. Kapitola

Marinette

Třetí výbuch se ozval tak blízko, že jsem si musela zakrýt uši. Mám sluch mnohem lepší, než normální lidé, ale rozhodně ne tak dobrý, jako má Kocour. Lila i Adrien běží se mnou. Vběhneme do hlavní místnosti, kde lidé panikaří.

,,Prosím, uklidněte se..." zkusím to, ale hluk je příliš velký.

,,Ticho!!!" zařve Lila vedle mě. Všichni okamžitě ztichnou a podívají se na nás.

,,Jen klid." pokračuju tišším hlasem. ,,Přestaňte panikařit, odlákám jeho pozornost na sebe. S Kocourem ho zvládneme, ale panika nám k tomu moc nepomůže." Pár jich kývne, alespoň že se uklidnili.

,,Adriene, ty zůstaneš tady. Lilo, pojď." Překvapí mě, že vůbec neprotestoval. Jen kývnul hlavou.

Vyběhneme s Lilou z restaurace. Hned uvidím onen problém.

,,Jeho, to určitě, vždyť je to ženská!" konstatuje Lila.

V té chvíli vedle nás přistane Kocour. ,,Pěkná furie, nemyslíte? Mimochodem, vidím, že jsem asi prohrál."

,,Jasně. Chtělo by to plán." prohlásím.

,,Ty něco vymyslíš." řekne přesvědčeně.

,,No, pokusím se. Musíme zamezit dalším výbuchům, obyvatelé jsou už tak dost vyděšení."

,,Všimli jste si plynu, co jí jde z toho mikrofonu? Stačí ho podpálit a výbuch je na světě." poznamená Lila.

,,Díky. Stačí jí ho teda sebrat. Ale nepochybuju, že v něm bude mít i akumu, takže si ho bude chránit. Počkej, vždyť já jí znám! To je paní, chci říct Nadja Chamacková, moderátorka."

,,Tu znám. Ale máš už ten plán?" vyzvídá Kocour.

,,Možná. Štěstíčko!" Během chvíle mi do ruky spadne mikrofon. ,,To je ono!"

Lila s Kocourem si vymění zmatený pohled.

,,Zaprvé, neříkáš nejdřív co s tím mám asi dělat? A za druhé, nevíš co s tím chce?" Druhá Kocourova otázka byla adresovaná Lile, ale i tak odpovím já.

,,Hned uvidíš. Střihněte si, kdo z vás je otravnější?" Oba se zatváří uraženě. ,,Dobře, kdo z vás dokáže být otravnější?"

,,Tak to určitě já." prohlásí Lila.

,,Fajn, tohle si vezmi." Podám jí mikrofon. ,,Jdi tam, buď co nejotravnější a chovej se jako moderátorka. Kocoure, ty jí chraň a čekej na signál." A s tím se vyhoupnu na střechu restaurace. Sleduju, jak se Lila dostává do uličky kousek od paní Chamackové a Kocour jde hned za ní. Tohle vyjde. Tak nějak to cítím v tečkách.

,,Hej!" zavolám a ztuhnu. Padouška se po mně otočí, ale je moc oslepená výbuchy, než aby mě viděla. S tím jsem samozřejmě počítala. Marně přivírá oči, ale nevidí mě. V té chvíli vystoupí ze stínu Lila.

,,A vítejte u tradiční otázkové soutěže. A první soutěžící je... Zlatíčko, já nevím tvoje jméno."

Paní Chamacková se po ní otočí. ,,Já jsem Slečna Otázka!" vyštěkne.

,,Aha. Zase někdo absolutně neznámý. A dávejte pozor, špatné chování k moderátorům se trestá." Ušklíbne se Lila. ,,Dovol mi tedy položit první otázku. Myslíš, že tě Beruška s Kocourem dostanou hned teď, nebo až později?" Tak tohle rozhodně účinné bylo.

,,Nikdy mě nedostanou!" vykřikne.

,,To ze začátku říkají všichni." Další úšklebek. ,,A navíc, tohle byla špatná odpověď, takže vám srážím pět bodů. Tudíž teď máme minus pět bodů pro prvního soutěžícího." Přísahala bych, že teď už se Otázce vaří krev v těle. ,,A je na čase představit druhého soutěžícího. Vážení, přivítejte Černého Kocoura, vládce Destrukce!" Kocour vyjde zpoza stínů. ,,A otázka pro něj: Co řekla Beruška po prohlášení Lady Wifi, že je romantické, když jde Kocour zachránit svého broučka, a co jste jí na to odpověděl?"

Kocour se unuděně opřel o svou tyč. ,,Nic těžšího tam nemáte? Odpověděla já nejsem jeho brouček, a já řekl, že se k tomu ještě vrátíme." Jak si na to proboha vzpomněl?!?

,,Skvěle! To je padesát bodů pro vás. Tak, a teď naše... Počkej, můžeš to jméno ještě jednou zopakovat?"

,,Slečna Otázka!!! A ty už brzo nebudeš existovat, abys mi mohla klást takové otázky!" Vrhne se na Lilu. Přesně na to jsem čekala, až pohár trpělivosti přeteče. Teď je to snadná soupeřka. Kocourovi se zalesknou oči, když se postaví před Lilu a lehce odráží útok za útokem. Když se Otázka napřáhne, stačí hodit jojo a mikrofon jí vyškubnout.

,,Položím ti otázku, Otázko. Chceš něco vzkázat našim divákům?" Mrsknu s mikrofonem o kamenné dláždění. Okamžitě vyletí akuma. Polapím ho do joja a pustím ven bílého motýlka.

,,Měj se!" zavolám za ním. ,,Kouzelná Beruška!" Vše se vrátí do pořádku, jak místa výbuchů, tak zranění lidé a úplně nakonec se z Otázky stane zase paní Chamacková.

,,Co tu dělám?" zeptá se, jako tolik lidí před ní.

,,Pecka." Plácnu si s Kocourem i Lilou.

,,Jsi dobrá moderátorka." poznamenám potom.

,,Ne, ale dokážu být dobře otravná." poupraví moje tvrzení. Zatímco se s Kocourem smějí, přemýšlím o tom, co řekla.

,,Dobře otravná, dobře zlá." zamumlám, ani jeden z nich mě ale neslyšel.

,,Cože?" zeptá se Kocour.

,,Že by Lila měla mít vlastní TV Show."

,,Jasně."

,,Počkej, kolik je hodin?"

,,Skoro devět, proč?"

,,Alya! Měli jsme na devátou domluvený rozhovor!"

,,Uklidni se." Kocour mi položí ruku na rameno. ,,Ještě to stíháme."

,,Fajn. Lilo, prosím, vyřiď Adrienovi, že už nemám čas, ano?"

,,Spolehni se. Ale určitě bude zklamaný." Zakření se.

Povzdechnu si. ,,Jak myslíš. Kocoure pojď."

,,Víš, já mám ještě něco na vyřízení, tak se sejdem tam, dobře?"

,,Dobře. Zatím. A Lilo, dobrou noc."

,,Dobrou noc." Chvátám, abych tam byla co nejdřív. Když konečně k Eiffelovce dorazím je pět minut před devátou. Alya už tam čeká.

,,Kde je Kocour?" ptá se.

,,Za chviličku přijde."

***

Ahoj lidi! Znovu musím děkovat, a to za úžasných 1K přečtení a 138 hlasů. Tahle kapitola vyjde pozdě, ale chtěla jsem dohnat dva dny, kdy jsem nevydala nic. U příští kapitoly, zdravím!