Liars - lhářky

Část 9

Pohled Katherine:

"Já, já jsem zmatená, Stefane," zalhala jsem, ale vevnitř jsem se radovala, jako malé dítě. "Ale jsem ti moc vděčná, vím, že mě má někdo rád," odmlčela jsem se, abych udělala dramatickou pauzu. Stefan se mi podíval do očí a trochu se pousmál, všimla jsem si, že v těch jeho zelených úžasných očích hřejí příjemné plamínky radosti.

"Katherine, já se ti u tak omlouvám," pověděl poněkud sklesle, než jak vypadaly jeho oči. Udělala jsem pár krůčků od něj a pomalu se vzdálila. Ještě jsem se za ním otočila a trochu se pousmála. Věděla jsem přesně, co musím udělat. Pokud si Stefan Rosalyn vezme, jeho život bude v troskách, a to nesmím dopustit. Utíkala jsem po chodbě penzionu, jak nejlépe to šlo. Ani jsem nedýchala, ne, že bych to potřebovala... Ale kdyby mě teď někdo uviděl, asi by měl ze mne hrůzu. Spatřil by mne jako rozmazanou šmouhu. Už pomalým krokem jsem si to mířila do zahrady. Viděla jsem pár děvčat, které obklopovaly Rosalyn. Povzdechla jsem si, v dálce jsem viděla svou sestřičku, jak se vesele baví s Damonem. Okolní svět jí byl naprosto ukradený! Už dlouho jsem jí takto nezažila. Stejně mi to přišlo zvláštní, že se nás Damon nebojí. Uvažovala jsem i o možnosti, že ho Elena ovládá, ale tuto variantu jsem hned zavrhla, když jsem ho byla varovat.

Nevydržela jsem to, musela jsem s Rosalyn mluvit, hned teď!

"Rosalyn, mohla bych si s tebou promluvit?" zářivě jsem se na ní usmála. Věděla jsem, že mne nemá ráda, věděla, že chci Stefana, a on chce mě. Ale v této chvíli měla na svém prstíku zásnubní prsten, který jí byl mimochodem tak velký, že vypadala, jako by si hrála s matčinými šperky, ona.

"Ach, jistě, Katherine," odpověděla mi, jako bych byla nějaký póvl. Chtěla všem ukázat, že ona je ta, kterou si Stefan bere, a já jsem jen ubohá sirota. Kdybys jen věděla... Pomyslela jsem si zahořkle. Společně s Rosalyn jsme šly dolů k jezeru, kde nebyl žádný svědek, živá duše a já měla prostor k vykonání... Správné věci!

"O čem jste chtěla mluvit, slečno Katherine?" zdůraznila slovoslečno, aby mi připomněla, že ona za chvíli bude paní. Paní Salvatore... Při té představě mi naskočil mráz po zádech.

"Rosalyn, co jsi, my dvě budeme nalhávat. Ty Stefana nemiluješ," oznámila jsem jí prostě.

"Co prosím?" zamračila se na mne. "Nechci tady v této konverzaci dál pokračovat," řekla zhnuseně.

"Nevadí, tak já budu sama!" pověděla jsem se skrytým úsměvem. Rychle jsem se dostala za ní, odhrnula jsem jí vlasy a zaryla jsem se jí svými zuby do hrdla. Velice hluboko. Nestihla ani křiknout. Do pár vteřin byla mrtvá, já nasycená a spokojená. Něco mi tu ale přišlo zvláštní, všichni věděli, že ve městě jsou upíři a dceru bankéře nechají se potulovat jen tak bez sporýše? Naivní lidé...

Nechala jsem Rosalyn ležet pod stromem a vydala jsem se zpátky na oslavu... Smrti! Uviděla jsem Damona a Elenu, neváhala jsem a přidala jsem se k nim.

"Kde jsi byla, Katherine?" zeptala se mne sestřička o oktávu výš.

"Mluvila jsem s hostitelem," usmála jsem se na Damona, který mi úsměv opětoval. "Škoda, že se žení," podotkla jsem a tentokrát jsem se usmála na Elenu. Sestra mi však úsměv neopětovala.

"Promluvíme si?" začala, jen jsem lehce kývla. Elena mne chytla za ruku a vedla mě k opuštěnému stolu, kde nikdo nebyl.

"Co jsi provedla?" šeptla směrem ke mně.

"Mám takové tušení, že svatba nebude," prohlásila jsem s jistým úsměvem. Elena jen zakroutila hlavou.

"Katherine, řekly jsme si, že nebudeme zabíjet tak nápadně!" připomněla mi.

"Tady to bylo důležité, Eleno! Nemohla jsem dopustit, aby si ta nicka vzala Stefana! Prostě to nešlo," pohodila jsem rukama a uhladila si šaty.

"Jak myslíš, jestli nás prozradí, tak tě vlastnoručně uškrtím!" pověděla ztrápeně, ale nakonec se usmála a objala mne. "Mám takové tušení, že to tady bude ještě zábava," podotkla.

Najednou jsme uslyšely křik, já se jen usmála. Někdo našel Rosalyn, chudáček... Elena reagovala jako první.

"Co se stalo? Co se stalo?" křičela na celou zahradu. Někdy jsem s jejího hereckého umění nemohla zůstat bez toho, abych se nezačala smát.Přišel za námi pan Salvatore, smutně se díval.

"Slečny, myslím, že byste měly opustit tuto sešlost. Damon se o vás postará. Slečnu Rosalyn někdo zavraždil," oznámil rozhořčeně. Eleně se roztáhly hnědé oči.

"Ach, Katherine, to je příšerné!" křikla a začala plakat, kdybych nebyla její sestra, tak bych jí na to dokonale skočila.

"Jak, jak je to možné?" zeptala jsem se.

"Damon vám vše vysvětlí..."