Část 16

96 10 2
                                    


16. kapitola


Až do teď jsem si myslel, že se Katherine bojí o sebe a sestru - spletl jsem se. Bojí se jen sama o sebe. Je sobecká!


"Jak oba dva moc dobře víte, je kolem nás zlo," řekl strašidelným hlasem, možná, kdyby tu bylo malé dítě, tak by se krčilo pod stolem.


"Upíři," doplnil jsem ho stejným tónem, akorát ode mne to znělo jako posměšek. Otec se na mne podíval s opovržením, ale ignoroval mne.


"Jak jsem řekl, musíme ochránit město. Znamená to jediné, uspořádáme hon!" rozhodl se. Jen jsem se zasmál. Uvědomil jsem si, že až ten jejich slavný hon začne, já budu i s Elenou pryč. Zřejmě někde v Anglii.


"Co to znamená, otče. Jak chceš naše město ochránit?" zeptal se Stefan s velkým očekáváním. Divím se, že zde nemá kus papíru a tužku a nedělá si poznámky, které potom jako správný chlapec odevzdá té mrše Katherine.


"Přesně za týden to vypukne, chlapci. Damone," podíval se na mne s vážnou tváří, "potřebujeme každého muže. Musíš nám pomoct. Pokud mi nevěříš, že tito démoni existují, tak se přece nemáš čeho bát a souhlasíš!" přemlouval mě rázně. No co, slíbit mu to můžu.


"Dobrá, ale dělám to jen kvůli tomu, jak pěkně mne přesvědčujete," usmál jsem se na něj pokřiveně. Otec vydechl, zřejmě si říkal, že nemá cenu mě nijak komentovat.


"Běže už spát. Zítra večer to všechno patřičně rozebereme!" prohlásil a zvedl se ze svého koženého křesla. Já se Stefanem se dal také do pohybu. Když jsme stáli před našimi pokoji, promluvil na mne.


"Víš o tom, že ano!" přimhouřil na mne své oči.


"Nevím, o čem to tady mluvíš!" hrál jsem hlupáka.


"Ale moc dobře to víš, Damone. Jen mne udivuje, že jsi tak klidný. Pokud otec zjistí, že Katherine a Elena jsou také... ty víš co, nebude mít slitování!" řekl jasně a při tom si mne měřil.


"Dobrou noc, Stefane!" prohlásil jsem a šel do svého pokoje. Zavřel jsem dveře a zapálil svíčku, v tu ránu jsem se hrozně leknul.


"Měli jste poradu," ozvalo se za mnou. Otočil jsem se, stála tam Elena.


"Co tady děláš?" zeptal jsem se s úsměvem na rtu. Ona mi ho také opětovala.


"Neměla jsem co dělat. Sestřička si myslí, že jsem někde na lovu nebohých lidí," odfrkla si. "Měla jsem, co dělat, abych po ní nezačala křičet!" zakroutila nevěřícně hlavou.


"Kdy zítra vyrážíme?" zajímal jsem se a posadil se na postel. Ona si přitiskla ukazováček ke rtům.


"Pššt, Katherine by nás mohla nějak slyšet. Znáš ji, má špehy všude!" upozornila mne. "Mimochodem, co jste probírali tam dole?" svraštila obočí.


"V celku nic, jenom plánovali útok na upíry. Měl by se konat za týden, někdy večer. Zítra je další porada s tím, že na ní budou všichni zakladatelé," vysvětloval jsem jí to.


"Aha, může to nějak ohrozit Katherine?" šeptla.


"Nemyslím si, Stefan je špeh. Všechno, co slyšel, zítra vyslepičí jeho milované," mrkl jsem na ni.


"Super, takže se o ni nemusím bát. Jak potěšující!" pousmála se a sedla si na postel. Následoval jsem jí.


"Zítra na tu vaši slavnou poradu ještě půjdeš. Potom se sejdeme ve středu bludiště, které máte za domem!" dala mi přesné informace.


"Doře," ani jsem to nestačil doříct a už nebyla v mém pokoji.


Noc uběhla rychle, i když jsem stále přemýšlel nad tím, jak to celé bude probíhat. Nechtěl jsem couvnou, to v žádném případě, ale stále jsem byl tak nějak vystresovaný. Celý den jsem s Elenou nemohl promluvit, jen jsme si museli vyměňovat zhnusené pohledy, tak, abychom Katherine přesvědčili o tom, že je mezi námi vážně konec. Nevím, jestli tomu věří, ale doufám v to!


Byl jsem ve svém pokoji a balil si některé své věci. Vlastně jsem toho neměl moc, snažil jsem se o to, abych zároveň s mými vzal i ty její. Uslyšel jsem zaklepání, a proto jsem rychle hodil svůj batoh pod postel.


"Dále," vyzval jsem narušitele. Stál tam Stefan.


"Máme tu schůzi," oznámil mi. "Můžeme?" popohnal mne.

"Jistě, kde se vlastně ta slavná schůze bude konat?" napadlo mne najednou.


"Na druhé straně města. U Lockwoodů! Jednou jsem tam byl," hlesl a zavřel za námi dveře od pokoje. Na druhé straně města? A to mám jako stihnout jak? Co když si Elena bude myslet, že jsem jí opustil? Ne, určitě si řekne, že jsem na té poradě proti upírům. Dojde jí to, musí!

Liars - lhářkyKde žijí příběhy. Začni objevovat