Made in Los Angeles//j.m. martin and ment fanfiction

Setkali jsme se

Pohled Báry:

Dneska je pátek. Ano, nejmentovštěji nejmartinovatější den! Už ani ne za dvě hodiny se s ním zase potkám. S Martinem Carevem! S Martinem z kanálu Jmenuju se Martin. S mým vzorem! S mou láskou! Mou jedinou láskou!

Ok, Bars! Měla by ses dát trochu do kupy, jinak se zas strapníš. Jo a taky by bylo fajn, kdybys nepřišla pozdě, tak pohni zadkem.

Fajn. Tak to bych měla pohnout s výběrem oblečení, protože už dobrých deset minut sedím před svou skříní. Typicky.

„Barbucho!" volal někdo. Kláruše, samozřejmě. Jo, má klíče k mému domu!

„Neříkej mi Barbucho, Klárucho!" zaječela jsem zpátky a zasmála se.

„Klárucho? To jako vážně Carevová?" přišla ke mě do pokoje. Hodila po mně nějaké oblečení a já se ho pokusila chytit. Neúspěšně.

‚‚Hej!'' křikla jsem na Kláruši a ta se uchechtla.

‚‚Buď ráda, že si oblečení nemusíš vybírat sama, Martin by se tě leknul.'' mrkla na mě a zavřela za sebou dveře. Ona sama už byla oblečená v zeleném delším svetru a černých legínách s vlasy sepnutými do vysokého drdolu.

‚‚Moc vtipný.''protočila jsem oči. ‚‚Tak pomůžeš mi?'' zeptala jsem se po chvíli tiše. Ano, já se někoho na něco zeptala nerozkázala jsem!

‚‚Jasná páka.''zvedla Kai ruce nad hlavu a zatnula je v pěst.

O jednu úmornou hodinu později, při které mě stihla Klárucha snad milionkrát zkritizovat jsme konečně opustily můj byt. Nakonec jsem skončila v černém přiléhavém triku, rozepnutou červenou košilí na tom a v černých roztrhaných džínách. Snad se mu budu líbit.

A přesně minutu před srazem jsme sprintovaly k smluvenému místu. Nakonec jsme tam byli včas a ještě k tomu dřív než kluci, ale i přesto mě Kláruše zabíjela pohledem

‚‚Určitě to byl jen nějakej pitomej prank a oni nepříjdou.'' říkala jsem zrovna, když mi ruka zakryla oči. Martinova. Rozhodla jsem se tuhle hru prostě nehrát. ‚‚Jé, Vadime!'' usmála jsem se zasněně. Ruce z mých očí ihned sklouzly.

‚‚No dovol!'' ozval se popuzený hlas. Kláruše vedle mě na mě mrkla.

„Klári!" uslyšela jsem volat jejího "hnědovlasého prince" a rázem u nás byl Honza. Trochu udýchaný ale s kyticí bílých růží.

„To je pro tebe" podal to Kai a té se zbarvily tváře do červena.

Honza přinesl Kai růže? Proti své vůli jsem trochu žárlila, ne na to Kai ale protože mi Martin nic nepřinesl.

„A jó vlastně!" vykřikl náhle Martin a vytáhl z pod zad kytici rudých růží. Jak to věděl že je mám nejraději?

Koukla jsem se po Kláruši a ta mě mrkla. Takže v tom má prsty ona.
Ale pro tentokrát mi to nevadilo, Díky Kai.

Ahoooj :D
Tak jak se vám další díl líbil? Jak myslíte že se bude vše dít dál? Tentokrát jsme vyjímečně psali kapitolu s BaFrik dohromady :D
Všechny názory napište do komentářů, těšíme se na vaše ohlasy :)

Avrrile :***