Made in Los Angeles//j.m. martin and ment fanfiction

Kamarádky? Jo!

Bára

Stála jsem před Martinovými dveřmi a čekala až výjde ven s Besťíkem, venčil ho vždycky ve dvě. A tak se přesně v určenou dobu oběvil na prahu dveří. Ani se na mě nepodíval, přesto jsem si byla stoprocentně jistá, že mě viděl.

‚‚Martine,'' oslovila jsem ho tiše.

‚‚Jestli potřebuješ uklidnit, tak si běž za Honzou,'' zavrčel.

‚‚Chci ti říct, jak to bylo,'' řekla jsem. Nervózně jsem si skousla ret.

‚‚To není potřeba.'' prskl. ‚‚Já moc dobře vím jak to bylo. Prostě jste jen využili toho, že Kai byla v šoku a já nikde poblíž. Když jsem tě poprvé viděl, připadala jsi mi jiná. Rozhodně ne jako prodejná děvka, která spí s každým. Zvlášť ne za tu, která spí s vysněným klukem svý kamrádky a jen všechny balí. Spletl jsem se, přesně taková jsi. Není o čem mluvit,'' s tím zmizel. Do očí se mi nahrnuly slzy. Rozběhla jsem se domů.

Hned po příchodu domů jsem si vypla mobil. Neměla jsem náladu na dotazy Honzy a rodičů. Chtěla jsem být sama. Schoulila jsem se do klubíčka na zemi a usla.

Ráno

Někdo úpěnlivě zvonil na zvonek. Tak moc až mě to donutil otevřít obě slzami zalepené oči. Zasténala jsem a pomalu se odpotácela ke dveřím.

Jen jestli se mě neleknou, vypadám příšerně.

Přede dveřma ale stála osoba kterou jsem tu doopravdy nečekala. Kai.

„Klári?" zmateně jsem zamrkala a prohrábla si špinavě blond vlasy. Pousmála se a objala mě. Stála jsem tam jako opařená, neměla by být naštvaná?

„Kamarádky?" zamumala mi do tryčka a já se usmála.
„Jo"

„Myslela jsem že jsi na mě naštvaná a myslíš si že jsem s Honzou" nechápala jsem její náhlou změnu chování.

„Všechno mi to vysvětlil" ujistila mě a já si šťastně oddechla. Alespoň mám zpátky svojí nejlepší kamarádku.

Pozvala jsem jí dovnitř a obě jsme se posadily na gauč.
„Navíc..." protáhla s jakýmsi zasněným úsměvem a já zpozorněla.

„Co?" usmála jsem se nedočkavě a pozorovala jak se její tváře barví do ruda.

„Moje rty." zašeptala potichounku ale já jí přesto slyšela. Koukla jsem se na ně a zjistila že jsou opuchlé a zarudlé.

„Ty jsi s Honzou...!" nedokončila jsem. Moje oči musely mít velikost dvou fotbalových míčů.

Honza. A. Kai. Se. Líbali?!?!?!

„Eh..." zrudla úplně a skousla si spodní ret který maximálně před půl hodinou skousával Honza.

„Wow!" vyšlo ze mě a pevně jsem ji objala.

‚‚Každopádně mě to mrzí. Myslím to nedorozumění.'' Kai zahambeně sklopila pohled k zemi.

‚‚V pohodě,'' pokusila jsem se o úsměv.

‚‚Už jsi byla za Martinem?'' zeptala se. Bodlo mě u srdce. Odvrátila jsem od Klárky pohled. Kai mě pohladila po paži. ‚‚Co se stalo?'' zeptala se jemně. Bože, já si takovou kamarádku nezasloužím!

‚‚Nevyslech mě, jen-'' zarazila jsem se. Já kráva už jsem jí chtěla říct o tom, jak o mě mluvil.

‚‚Jen co?'' nazvedla obočí Kai. Okay, z toho už se nevykroutím.

‚‚Že se ve mě spletl a tak.'' nemůžu jí to říct.

‚‚Co ti sakra řekl?!'' Kai ztratila trpělivost. A hele, kupodivu to zabralo!

‚‚Že jsem děvka a že jen střídám kluky,'' vyhrkla jsem. Hned jsem si zakryla pusu. A doprdele, vím, že to Kai nenechá jen tak.

‚‚Tak to mu nedaruju,'' zasyčela. Vzala si kabelku a s prásknutím dveří zmizela.