Made in Los Angeles//j.m. martin and ment fanfiction

Zprávy

Kai:

Ráno jsem se probudila brzy. Honza ještě spal a oknem se sem linulo příjemné světlo Los Angelského slunce. Pomalu jsem se vymanila z obětí mého přítele a odemkla telefon.

Adam: tak jak to jde v LA? Užíváte si to?

Napsal mi můj kamarád, musela jsem se pousmát. Zajímal se o mě, o moje názory a o to co cítím, což moc kluků neumí. I když, u něj spíš mužů, vzhledem k tomu že je mu 27 a mě 17.

Já: Ahojky, je to tady šíleně super O.o Barbucha je zase s Martinem :3 #Bartin

Adam: Bartin? To se jim ta jména moc nevyvedla :D každopádně co celou dobu v LA děláte? Třeba se za vámi příjedu podívat!

Já: fakt? O.o to by bylo boží! <3

Adam: tvůj Boyfriend ti nestačí?

Já: Adame! :D stačí, ale fajn mít tady kámoše :P

Adam: je ti ale jasné že mě Bára okamžitě podle hlasu pozná ?

Já: sakra.. to jsem nedomyslela, ale kdyžtak by jsme se vyděli jen spolu, ukážu ti v LA fajn místa :D

Adam: dobře, domluveno. Stejně teď mám v práci volno, takže do dvou dnů bych měl nasedat na letadlo.

Já: Super!! Těším se :3

Adam: já taky Kai ;)

„Dobrý ráno" pohladil mě Honza po ruce a rozespale se usmál. Roztomilý zlato je to.
„Dobrý" pousmála jsem se a chtěla ho políbit ale zadržel mě.

„Právě jsem se probudil, bude mi smrdět z pusy" uchechtl se. Jeho zrak spočinul na mém telefonu kde mi právě zapípala další zpráva.

„S kým si píšeš?" Zeptal se. Nebylo poznat jestli mu je to jedno nebo ne.

„Ale, s kamarádem." Mávla jsem rukou a naštěstí to nechal být.

Oba jsme vstali a jeden po druhém si vyčistili zuby. Pak jsme se vydali na snídani, na které už kupodivu seděli Bára s Martinem.

„Nazdar Barbucho," zářivě jsem se usmála a sedla si vedle Báry, která zrovna pitvala meloun.

„Aaa! Sakra Klárucho, kvůli tobě jsem se řízla." prst, ze kterého jí sršela krev si stiskla v kapesníku. Martin po mě vrhl naštvaný pohled.

„Jaj, promiň," uchichtla jsem se na dala se do jedení Bářina pečlivě připraveného melounu.

„Co budem dneska dělat?" zeptal se Honza a vytrhl mi pochoutku z ruky. Položil ji zpět na kamarádčin talíř.

„Hej!" vyjekla jsem. Honza na mě udělal pobavený obličej.

„Co kdybychom šli na pláž?" navrhl Martin. Projednou má dobrý nápad.

Zbytek dne jsme tedy strávili na pláži. Honza s Martinem si skošeli surf a tak si vysloužili přezdívku Nejsměšnější padači.

Další dva dny probíhaly ve stejné režii. A pak konečne nastal příjezd Adama! Báře, Martinovi i Honzovi jsem řekla, že jdu nakupovat a chvi být sama. Všichni se toho kupodivu chytli.

Zamířila jsem na letiště a čekala na Adama. Když se objevil, usmála jsem se. Jako jeden z mála lidí jsem ho viděla bez šátku.

„Ahoj!" zvolala jsem. Adam se hned otočil za mým hlasem.

„Nazdar fešando," uculil se Adam, než mě objal. Byla jsem šťastná.