Sexting || Vhope

#6

Domů jsme dorazili během chvíle. Takhle večer už tolik aut nejezdí, tak to bylo vcelku v pohodě.

Celou cestu jsem obdivoval krásy Seoulu. Ta světla všude. Ale byl bych víc spokojený, kdyby byl den.

V tom filmu byla taková nepěkná scéna, kdy jeli autem a někdo jim vlezl do cesty. Byla to žena v bílém plášti, který spíš připomínal prostěradlo, který někde sebrala na ulici. Žena měla černé, rozcuchané a dlouhé vlasy. Až pod zadek skoro.  A když zvedla pohled, měla obrovské oči asi jako máte, když si hrajete se snapchatem a je tam ten jeden efekt takový, no, tak tak nějak.  A ty oči měla úplně černé.

Trošku se mi ulevilo, když jsem nikoho takového neviděl a nějakým zázrakem se mi povedlo dostat do pokoje. Ani jsem se neobtěžoval s večeří nebo s hygienou. Všechno může počkat.

Skočil jsem do postele a zachumlal se do peřiny doufajíc, že se mi nic nestane a všechny příšery mě nechají.

Rozhodl jsem se, že usnu co nejdříve, abych to světlo přivítal o něco dřív.

Zavřel jsem oči a hned na to je zase otevřel, protože se mi přehrávaly ty scény z toho filmu.

Bolestně jsem zaúpěl a natáhl se to mobil se sluchátky. Pustil jsem si nějaké veselé písničky, ale pořád jsem si jedno sluchátko vydával z ucha, abych se ujistil, že se nikde nic nešustlo.

Nechápal jsem to. Je mi sakra dvacet jedna a já se tu klepu jak nějaká třináctka.

Zavřel jsem oči, ale ihned jsem toho zalitoval, protože se stalo přesně to samé a já se teď bál ještě víc.

O několik hodin později přišel Taehyung.

"Vzbudil jsem tě?" omluvně se na mě podíval.

"Určitě můžu v klidu usnout po té nádherné pohádce na dobrou noc," utrousil jsem jedovatě.

Taehyung sklopil pohled.

"Víš hyung, mrzí mě to, ale ten film jsem nevybral já, řekl jsem, že mi to je jedno a vybrali to kluci," pronesl do ticha.

Musel jsem si vyndat obě sluchátka, abych ho slyšel. Mluvil fakt potichu, což u něj nebylo zvykem. Docela mě to překvapilo.

"Nezlobím se na tebe," dostal jsem ze sebe.

Zlobil jsem se sám na sebe, ale Taehyung se do toho vždycky nějak přimotal a nakonec to dopadlo tak, že jsem si zlost vylil na něm. Bylo mi to líto.

"Nevypadá to tak," odpověděl Taehyung.

"Taehyungie pojď sem," poplácal jsem na místo na své posteli, které bylo hned vedle mě, "šel bych za tebou, ale jsem fakt posranej."

Taehyung se tiše zasmál a posadil se vedle mě na postel.

Také jsem se zvedl do sedu a pevně ho objal.

"Nezlobím se na tebe, ale spíš na sebe a částečně i na kluky, že vybrali takový film, když vědí, jak to nesnáším. Nechtěl jsem, aby to vypadalo, že jsem naštvaný na tebe, ale prostě... Ty se vždycky tak blbě připleteš a já si tu zlost nechtěně vybiju na tobě," přiznal jsem.

Cítil jsem, jak se jemně zachvěl a pak už nedokázal zabránit tichém chichotání.

"Mám se s tebou vyspat?" zeptal se a oba dva jsme zrudli.

"Ne, ne ne!" vypískl rozrušeně, "myslel jsem jako,  to... No, spát v jedný posteli, když se bojíš, ne dělat nějaký ty, no... To... Věci."

Začal jsem se smát, ale přikývl jsem. Taehyung se na mě usmál, i přes šero v místnosti jsem mohl vidět, jak se červená.

Zvedl se z postele a šel ke své posteli, ze které vyhrabal své pyžamo. Tedy, mé pyžamo, které si 'vypůjčil'.

Neměl jsem mu co vyčítat, sám jsem měl na sobě jeho pyžamo.

Nedíval jsem se, když se převlékal. Nikdy jsem se nedíval, stejně tak, jako se on nedíval na mě.

Taehyung si zalezl ke mně pod peřinu a sladce se usmál.  Úsměv jsem  mu opětoval a nechal ho, aby se pořádně zachumlal.

"Zítra už máme trénink, tak dobrou," popřál mi.

"Dobrou," odpověděl jsem, ale bylo mi jasné, že hned tak nesnu.

Asi o hodinu později se ke mně Taehyung přitulil a já si začal hrát s jeho vlasy. Trochu mě to uklidňovalo a teplo, které z něj sálalo, mi dodávalo pocit bezpečí.

"Jak to, že se nespíš?" zamumlal Taehyung a otevřel oči.

"Vzbudil jsem tě?"

"Ne, nějak se mi nechce spát," odpověděl mi.

"Taky tak. Bojím se usnout. Když zavřu oči, vidím tam různé scény z toho filmu a celkově nejsem nějak unavený, teď jsme spali tak deset hodin denně, takže jsem v pohodě," odpověděl jsem mu a pokusil se o úsměv.

"Hoseokie, nemusíš se bát, jsem tu s tebou," usmál se na mě a pohladil mě po tváři.

Lehce jsem se zachvěl pod tím dotekem. Nebyl jsem zvyklý, na takovou pozornost od něj.

"Co budeme dělat?" zašklebil se na mě.

Řekl to s jistou provokací v hlase. Poznal jsem to.

"Noooo," protáhl jsem a dělal, že nevím.

Samozřejmě, že mě hned napadla tamta věc. Už tak dlouho jsem s nikým nespal. Do té doby, nežli jsem poznal toho chlapce přes seznamku, mi ani nepřišlo, že mi to nějak chybí.

To až ten kluk mi ukázal, jak moc frustrovaný jsem. Jen z myšlenek na toho kluka jsem cítil, že se tam dole něco začíná probouzet k životu.

Taehyung, který byl stále přitulený, si toho nejspíše všiml.

A dokázal toho využít.

"Ale, ale Hoseokie. Copak jsi až tak sexuálně frustrovaný, že jsi tvrdý jen z toho, nad čím přemýšlíš?" zavrněl mi do ouška.
"Neměl jsem sex už pěkně dlouho Tae..." snažil jsem se obhájit.

"Co to napravit?" zazubil se a vyhoupl se nade mě.

Peřinu odstrčil na zem a posadil se na mě. Párkrát zavrtěl zadkem, čímž se otřel o můj menší problém.

"Taeee," zakňoural jsem.

Jen mi věnoval další úšklebek a vrhnul se na mé rty. Nedokázal jsem odolat a plně se mu oddal. Nechal jsem ho, aby si se mnou dělal, co chce.

A/n: Ha! Tak co říkáte? :D

Chtěli byste smut? :D já totiž jo, ale nemám odvahu, abych ho napsala xD stydím se T.T

Musela jsem ten díl už napsat, protože se mi o tom i zdá o.o

Chudák Hoseok, naše fena nadržená :3

Tenhle dílek je věnovaný mojí milované Kájuš <3 skrz to, že mi fakt bylo líto, co se dneska stalo a strašně se nenávidím za to, že neumím utěšovat. Vždycky jsem tohle řešila pevným objetím <3
A pak brečela taky :'D

No nic,  přes celý víkend mám brigádu od rána až do večera, takže asi díl už do konce týdne nebude, protože ještě musím napsat dva díly banwol a odepsat své milované spoluadmince na painful love, ale já teď fakt nestíhám vůbec nic T.T

Omlouvám se?

Heh xD