Sexting || Vhope

#15

Cítil jsem něco mokrého na své tváři.

"Ty seš kretén!" slyšel jsem někoho křičet.

"Káplo to moc!" kňučel ten někdo, kdo byl blízko mě. 

Otevřel jsem oči a uviděl Jimina, který v ruce držel sklenici medu a lžičku, kterou mi ten med nejspíš patlal na obličej.

Pootevřel jsem pusu a chtěl jsem se zeptat, co se kurva děje, ale on i Jungkook utekli z místnosti pryč. Podíval jsem se na Taehyunga, který mi opětoval nechápavý pohled.

Pohledem jsem zabloudil k budíku, který ukazoval osm hodin ráno.

Začínám vážně uvažovat o tom, že někoho v tomhle dormu zabiju.

"Jine! Nemůžeš ty dva smrady sakra na chvíli hlídat?! Copak toho po tobě chci tak moc!" zakřičel jsem, zatímco jsem se vydal do koupelny.

"Namjoon je měl hlídat, já dělám snídani!" ozvalo se naštvaně z kuchyně.

"Já je dal na hlídání Yoongimu, protože potřebuju dodělat jeden text, ještě!" zařval Namjoon ze svého pokoje. 

Čekal jsem, kdy se ozve Yoongi s nějakou výmluvou, ale bylo mi jasné, co Yoongi právě dělá. 

Spal s ksichtem od medu.

"Aaaaiish," vydechl jsem, když jsem tu lepkavou tekutinu dostával ze svého obličeje.

"Hyung," otočil jsem se na Taehyunga, který se ke mně připojil.

"Hmm?" pozdvihl jsem obočí a čekal, co z něj vypadne.

"Pojďme jim to vrátit," mrkl na mě.

Zazubil jsem se na něj a oba jsme si vyměnili všeříkající pohledy. 

Tohle je válka. 

Po krátké domluvě, co provedeme, jsme odešli do kuchyně na snídani. Dělali jsme, že se nic neděje. Jimin s Kookem na nás chvíli vystrašeně koukali, ale my dělali, že to nevidíme. Věnovali jsme se tomu dokonalému jídlu, které pro nás Jin připravil.

Ještě jsem se stavil ve skříňce s prášky, abych si jeden vzal, protože mě docela bolela hlava. Brzy to přestalo, protože ty prášky účinkují vždycky rychle. Máme to, když nás něco začne bolet chvíli předtím, než jdeme na stage, tak aby to stihlo přejít do pěti minut,

Taehyung se najednou začal smát. Nevím, co bylo tak vtipné, ale začal jsem se smát s ním, protože najednou mi přišel vtipný i ten toast, který jsem měl na talíři.

Ostatní na nás zírali, jako na debily. Nedivil jsem se jim, ale to, jak na nás koukali bylo ještě vtipnější jak ten můj toast.

Netrvalo to dlouho a já s hlasitou ránou spadl ze židle. Ležel jsem na zemi a smál se jak pako. Bolelo mě břicho, ale na všechno, na co jsem se podíval mě nutilo smát se ještě víc. 

Velkou roli v tom hrál i nedostatek spánku, po kterém jsem vždy ještě víc hyperaktivní, jak normálně. 

"Musím čůrááát!" vypískl jsem a z mých očí začaly tryskat slzy smíchu.

Ostatní si nás přestali všímat a dál jedli svou snídani. Taehyung se začal trochu uklidňovat, ale když mě viděl, začalo to celé nanovo. 

Běžel jsem na ten záchod a když jsem se vrátil, pořád se mi chtělo smát, ale pohled, který mi Jin věnoval, mě donutil ten smích zadržet. 

Zbytek snídaně jsme s Taehyungem proseděli, koutky úst zvednuté v zadržovaném výbuchu smíchu a obličeje celé červené, protože zadržet ten smích bylo fakt těžký.

Hned po snídani jsme s Taehyungem vystřelili do pokoje  a tam spadli na zem v dalších záchvatu smíchu. 

Dneska byla neděle, takže jsme měli volno. 

Leželi jsme tam dobrou půlhodinu, než jsme se trochu uklidnili.

"Čemu ses začal smát?" zeptal jsem se ho a rukou jsem si otřel slzy, které mi tekly po tváři.

"Lí-lítala ko-kolem te-tebe mou-moucha a já-já si ří-říkal, jak by bylo vti-vtipný, kdyby ti při-přistála na na hla-hlavě," snažil se ze sebe dostat mezi dalším výbuchem smíchu, "a -a ona tam fakt přistála."

Začal jsem se znovu smát a Taehyung se držel za břicho, které ho již muselo pěkně bolet. No, můj pupíček na tom nebyl o moc lépe.

Konečně jsme se dosmáli. Leželi jsme na zemi a ztěžka dýchali. Bylo docela těžký popadnout nějaký ten dech.

Občas jsme se ještě každý tak potichu zasmál, ale už to nevyvolávalo žádný výbuch smíchu u toho druhého. Na to jsme byli příliš unavení. 

Protože přiznejme si to, kdo by nebyl, kdyby se smál dvě hodiny vkuse?

"Ale zpátky k té pomstě... jak to provedeme?" zeptal se Taehyung a posadil se do tureckého sedu.

Rychle jsem ho napodobil a vážně se na něj podíval.

"Máš pravdu, musíme mít plán, kterého se nebudeme držet, jako vždycky," pokýval jsem uznale hlavou.

"Takže...co to provést dneska v noci?" navrhl jsem.

Taehyung přikývl na souhlas.

"Vejdeme se oba dva na skříň?" zeptal se potom.

"To nevím, hele..." 

"Jdeme to zkusit," řekl a vyskočil na nohy. 

Nějak jsme se vyškrábali na skříň a museli tam být ve velice zvláštní poloze, abychom tam mohli být spolu. Taehyung seděl přikrčený, nohy natažené a já byl zkroucený mezi nimi.

"Vezmem s sebou deku, kterou přes sebe pak hodíme," napadlo Taehyunga a já to odsouhlasil.

"Je to mnou, nebo Hoseok právě dává Taehyungovi blowjob na skříni?" ozvalo se zespoda.

Oba dva jsme se překvapeně podívali na Yoongiho, který stál ve dveřích našeho pokoje a drbal se na hlavě.

Rychle jsem od Taehyunga odskočil a tím se praštil do hlavy o strop a spadl na svou postel. Taehyung na tom byl o něco hůř. Spadl na zem, ale rychle vyskočil na nohy a pak se podíval na Yoongiho.

"O čem to mluvíš? Asi máš vidiny, hyung," řekl vážně Taehyung a rukou se chytil za zadek, na který dopadl.

"Jo... asi jo," přikývl Yoongi na souhlas a odešel pryč.

A potom následoval další výbuch smíchu. 

Dneska to bude dlouhý den...

A/n: Hááj mááj bitčís:D 

Stále žiju, abyste věděli. Nemusíte se bát o svého miláčka*-* i když k tomu, jak mi jebe, tak se možná bojte:D 

Omlouvám se za ten díl? 

Ehmm... trošíčku mi jebe. 

Už od jedenácti večer se tu tlemím jak kokot, protože mi všechno přijde hrozně vtipný. Dneska mi bylo mrtě zle, že jsem málem zkolabovala někde na cestě, ale pak jsem si vzala prášek a šla spát. 

No a před několika málo hodinami jsem se probudila a bum. Pořád se tlemím:D Někdo by mě měl zastavit omg:D 

Dokonce si pouštím smutné písničky, ale všechno je fakt vtipný.:DD 

Bohaa, jdu si opláchnout ksicht ledovou vodou, sníst banán /minule jsem volala tatínkovi, že mám chuť na banán, aby mi ho koupil :"D A omylem jsem začala volat šéfovi :DDDD Naštěstí nevolal zpět, ještě :D/ a pak spát. Dobrou!