Šel jsem do parku. Posadil jsem se na dětskou houpačku a začal se jemně pohupovat.
Seděl jsem tam vcelku dlouho. Možná i několik hodin.
Prsty jsem si hrál s rukávy své košile. Špičkami bot jsem se jemně odrážel od země a tím uváděl houpačku do pohybu. Přemýšlel jsem. Opravdu hodně jsem přemýšlel.
Z úst mi unikl slabý povzdech.
Všechno jsem posral.
V hlavě se mi začínal tvořit plán, jak to všechno napravit. Protože jsem to chtěl napravit. Protože jsem to musel napravit. Srdce by mi jinak nedalo pokoj.
K Taemu ze seznamky jsem rozhodně choval velmi hluboké city a k našemu Taemu... jak bych to řekl. Občas ty doteky, které jsem mu věnoval rozhodně nebyly normální mezi kamarády. Ohledně Taehyunga jsem byl vždycky hodně, ale hodně zmatený.
A když přišel Tae ze seznamky... pozapomněl jsem na ty city. Tedy, můj mozek na ně zapomněl, ale srdce ne.
Nikdy jsem tomu však nevěnoval pozornost. Byli jsme kamarádi, kolegové... Normálně se tací lidé nedávají dohromady.
Když jsem nad tím teď přemýšlel, nebyl jsem ani naštvaný. Spíš hodně překvapený, proto jsem reagoval tak, jak jsem reagoval. Vlastně, teď jsem i docela rád, že to byl zrovna Taehyung.
Zvedl jsem se z houpačky a zamířil do květinářství, které bylo jen pár ulic odsud. Nechal jsem udělat kytici složenou z dvaceti-devíti růží. Z toho byly tři růže bílé a zbytek červených.
Význam byl jednoduchý - 29, protože jsme si první zprávu napsali dvacátého devátého a tři bílé, protože to bylo v březnu.
Samozřejmě na té kytici nebyly trny, protože jsem nechtěl, aby se někomu něco stalo. Hlavně to bylo dost nepříjemné, když se vám ten trn zaryje do prstu a vy jste pak na vykrvácení.
Dobře, možná trochu přeháním, ale co když jsem já nebo Taehyung nějak prokletý, jako byla Šípková Růženka?!
Zakroutil jsem nad svými myšlenkami hlavou a slabě si povzdychl. K růžím jsem přibral ještě dvanáct vonných svíček - jakože si píšeme již dvanáct měsíců- a nějaké ty okvětní lístky, jak se hází na svatbách, pak už jsem z kapsy vytáhl peněženku a tiše si povdychl. Taehyung mě jednou zničí, pořád za něj utrácím. Zaplatil jsem a vydal se zpět do dormu.
Otevřel jsem dveře a zul si boty. Měl jsem v plánu se nenápadně a co nejrychleji dostat do mého a Taehyungova pokoje.
Z kuchyně mě sledovaly tři páry očí. Seokjin, Jungkook a Jimin tam seděli a něčím se cpali. Jakmile mě spatřili, ustali v přežvykování a skenovali mě pohledem. Bylo zvláštní, možná až podezřelé ticho.
"Taehyung je v koupelně... už několik hodin," oznámil mi Seokjin, jako kdyby něco tušil.
Vlastně by mě ani nepřekvapilo, kdyby věděl, co všechno se stalo, aniž by mu to někdo řekl. Seokjin měl totiž oči všude.
Přikývl jsem na souhlas a pokračoval v cestě do pokoje. V obýváku jsem viděl Yoongiho, který byl rozvalený přes celý gauč a Namjoona, který žehlil.
No, spíše se o to pokoušel. Zatím neměl ani zapojenou žehličku. Teprve se snažil postavit žehlicí prkno. Kývl jsem na pozdrav a pak už konečně zamířil do toho pokoje.
Otevřel jsem dveře a věci položil na svou postel.
Gidae musel být s Taehyungem v té koupelně, protože nikde v pokoji nebyl.
ČTEŠ
Sexting || Vhope
FanfictionJ-hope se jednoho dne přihlásí na gay seznamku, kde se seznámí s moc "milým" chlapcem. Kvůli své popularitě však odmítá prozradit své pravé jméno a proto jede pod přezdívkou "JHS94". Chlapce, se kterým si píše má však blíž, než-li si vůbec dokáže př...