Sexting || Vhope

#25

Večer utekl rychleji, než jsem čekal. Normálně všechno utíká tak pomalu a teď najednou, když se snažím, aby se všechno zpomalilo, jde to hned o něco rychleji.

U snídaně jsem do sebe nebyl schopen dostat ani jednu lžičku jogurtu.

Chtělo se mi zvracet. Žaludek mi v břiše prováděl až psí kusy a já se cítil tak slabý.

Ve spáncích mi nepříjemně tepalo a srdce jsem měl až v krku.

Pořád mi v hlavě zněla ta otázka. Tae musel vědět, kdo J-hope je.

Vždyť se i ten jeho kamarád ptal, jestli mám rád J-hopea. A jednou jsme s Taem řešili jedno MV.

Bylo to vcelku trapný, ale musel jsem hrát zmateného, jako byla asi většina fanynek.

"Hoseoku? Je ti dobře?" zeptal se Seokjin a starostlivě mě vzal za ruku.

"Co tím myslíš?" podíval jsem se na něj.

"Tak za prvé... Nic jsi nesnědl, máš úplně zpocený dlaně a klepou se ti ruce... Mám pokračovat?" pozdvihl obočí a já záporně zavrtěl hlavou.

"Jen dneska se mám setkat s někým hodně důležitým..." slabě jsem se pousmál a cítil, jak se mi do tváří narhnula červeň.

"Hlavně opatrně, ano?" poplácal mě po rameni.

Přikývl jsem. Byl bych velice nerad, kdyby mě nějaké fanynky viděly, jak jsem někde s někým, kdo není člen naší skupiny. Nejenže já bych z toho měl problém, ale i on a nikdo nestál o tuhle zbytečnou pozornost.

"Jdu do sprchy," kývl jsem na Seokjina, který se na mě jen usmál.

"Drž se," mrkl na mě a já se zasmál.

"Díky," odpověděl jsem s úsměvem a šel se už konečně umýt.

V té koupelně jsem málem strávil mladí. Chtěl jsem, aby všechno bylo perfektní. I když ve výsledku jsem vlastně vypadal úplně stejně jako normálně.

"Hoseoku dělej! Seš v tý koupelně už skoro tři hodiny!" zakřičel na mě Jimin a začal bušit na dveře.

"Tak dlouho tu nemůžu být!" odporoval jsem mu.

"Jsou to přesně tři hodiny a osmnáct, devatenáct sekund... Už dvacet," odpověděl mi a v jeho hlase bylo znát, že se cítí jako největší borec.

"Vážně to stopuješ?" odvětil jsem mu a protočil očima.

"Uzavíráme sázky!" křikl na mě Jimin a já se musel zasmát.

Byli to blbci.

Odešel jsem z koupelny s ručníkem kolem pasu a jedním kolem ramen.

"Ooooo!" zapištěl Seokjin.

"Oh bože," protočil jsem očima a tiše se zasmál.

"Jdeš takhle, jo?" zazubil se na mě a pak se začal smát.

"Samozřejmě," odpověděl jsem sarkasticky.

Seokjin se začal smát ještě víc a zády se opřel o stěnu.

Zavřel jsem se do pokoje a začal hledat oblečení, které jsem si měl vzít. Bál jsem se.

Rychle jsem se oblékl do oblečení, které jsem slíbil, že si vezmu a posadil se na postel.

Dlouho jsem zíral do zdi a v hlavě měl úplně prázdno.

Koukl jsem se na hodiny a zděsil se. Bylo za deset minut jedna.