Vůbec nevim..

300 24 4
                                    

*Mag*

Ráno jsem se probudila kvůli tomu, že se mi chtělo zvracet. Vymanila jsem se z Rossovo objetí a letěla jsem do koupelny.

"Běž pryč." Řekla jsem, když mi Ross chytil vlasy a hladil po zádech.

"Ne." Odporoval, zatím co já objímala svého nejlepšího kamaráda...záchod.

"Tobě není špatně?" Vysoukala jsem ze sebe, když už jsem myslela že je konec a vyčistila si zuby.

"Bolí mě hlava." Chytl se za spánky a mírně zaklonil hlavu.

"Sedni si na postel, přinesu ti prášek." Než stačil odporovat, už jsem si to mířila do kuchyně.

--------------

"Jak jsme se vlastně dostali k Harrymu domů?" Zeptala jsem se, když jsme se spolu mazlili u filmu Divergence.

"Vůbec nevim." Zasmál se a dal mi pusu do vlasů. "Co si ze včera pamatuješ?" Uchechtl se.

"Že jsme přišli do baru, Harry se ztratil a pak jsi mě pořád dával panáky." Zasmála jsem se. "To je všechno." Dodala jsem, aby věděl, že to je opravdu vše, co vím.

"Tak to jsme na tom stejně." Uchechtl se.

"Radši to ani nechci vědět." Mírně jsem se zamračila a snažila se zahnat představy, co by se včera mohlo dít.

"Klid. Hale, probudili jsme se u Harryho doma v pořádku? Probudili, takže není co řešit." Usmál se a mě to trochu uklidnilo. Má pravdu. I když se včera mohlo stát cokoliv, já už to stejnak nezměním.

-----------------------------

Ahoj, nová kapitola je tuuu:D

Jsem už v Itálii a v jídelně máme Wi-Fi, takže good😂👌

Omlouvám se za chyby a děkuju za každy koment a vote❤️

Baruš❤️❤️

He's back!!✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat