S Rossem se náš vztah vrátil do normálu..no do takovýho normálu, jaký je v našem vztahu možný.
Ale jedna věc mi dělá starosti a to, Harryho zdraví.
Nepřipadá mi, že by se nějak lepšil, spíš naopak a to mě děsí.
"Harry." Řekla jsem, když jsem mu pomáhala umýt nádobí. Byly jsme v kuchyni sami, protože Rossies kouká na hokej.
"Ano?" Zvedl oči od špinavýho talíře a sjel mě pohledem.
"No víš..už mě něco dlouhou dobu trápí a potřebuju se tě na to zeptat." Nervózně jsem si zkousla ret a zadívala jsem se na boty.
"Povídej." Mile se na mě usmál a mě to dodalo odvahu.
"Co ti je?" Vyhrkla jsem rychle a doufala, že to budu mít za sebou.
"Co přesně myslíš?" Nechapavě se na mě podíval. No dobře, možná jsem to mohla podat o trochu líp.
"Myslím zdravotně." Nejistě jsem řekla a opět sklopila pohled.
"Jsem v pořádku." Nervózně vydechl. Lže.
"Harry." Unaveně jsem si povzdechla. Nejsem už malá.
"Dobře, mám nádor." Řekne v klidu a já se mírně zakuckám vlastníma slinama.
"C-cože?" Vykřiknu a vykulím oči. On je teď moje jediná rodina, která mi zbyla a řekne tohle?!
"Ale nezhoubný." Usmál se. V tom tlaku jsem se marně snažila vybavit, co to znamená. Věděla jsem, že je to lepší než mít zhoubný, ale podrobnosti ne.
"Neni rakovinotvorný. Musím na operaci, kde mi ho vyndají a pro jistou, budu chodit na chemoterapie, takže si nedělej starosti." Mile se pousmál a mě se mírně ulevilo. Říkám mírně!
"Dobře." Snažila jsem se o úsměv a nakonec se mi povedl.
Doufám, že to bude v pořádku.
-------------------------------
Ahoj. :DD
Jsem dneska trochu nemocna, takže se to projevilo tady :D
Jinak, dneska možná bude ještě další část :D Jsem u babi, takže mám čas něco napsat, protože pak už moc času mít nebudu ;/
Omlouvám se za chyby.
Baruš❤️
ČTEŠ
He's back!!✔️
عشوائيMag a Austin spolu chodili od šestnácti let. Jednou si pro něj přišla policie a zatkli ho. Byl odsouzený za několik vražd na sedm let. Co se stane když ho propustí za pět let? Co se stane když si Austin změní jméno? Vzpomene si Mag na něj? Vzpomene...
