*Ross*
Cesta ze sídla Norths proběhla v pořádku. Teď zrovna sedíme v autě a jedeme domů. Ke mně domů. Maggie mi sedí na klíně a ještě pořád se trochu třese. Snažím se jí uklidnit a tak jí na záda kreslím malý srdíčka.
"Miláčku, neboj. Teď už bude všechno dobré." Uklidňoval jsem jí a hladil jí po vlasech.
Asi po půl hodině konečně usnula. Byl jsem rád. Aspoň trochu si odpočine a já uskutečním svůj plán.
"Fredo, tak co to Thajsko?" Potichu jsem se ho zeptal a pohladil Maggie po zádech.
"Zítra odlétáte v 11:20, budete tam týden." Uculil se a já si oddechl.
Jsem rád, že na chvíli vypadnem.
Stejnak je to moje vina..měl jsem na ní dávat větší pozor.
**Mag**
Probudila jsem se na mírné otřesy. Netušila jsem, jestli moje poslední vzpomínky na to, jak mě Ross zachránil nebyly jen halucinace a tak jsem radši nechala oči zavřené. Cítila jsem, že mě někdo nese...ta známa vůně..Ross.
Otevřela jsem oči až když mě položil na postel a zjistila jsem, že jsem v cizím domě, asi u Rosse.
"Princezno ještě běž spinkat." Usmál se na mě. Nemohla jsem mu úsměv opětovat, všechno mě bolelo.
"Můžu se jít vysprchovat?" Potichu jsem zašeptala a sedla si do tureckého sedu.
"Jistě, klidně si napusť vanu." Pohladil mě po tváři a sedl si na postel.
Přešla jsem do koupelny. Mezitím co se napoustěla vana jsem se vysvlékla ze špinavé mikiny, kterou jsem dostala od Rosse.
Sedla jsem si do horké vany a nandala si na dlaň trochu mýdla. Myla jsem si celý tělo dvakrát, než jsem to vzdala a rozbrečela jsem se.
Cítila jsem se špinavá, použitá a nepotřebná.
"Mag si v pořádku? Jsi tam už dvě hodiny." Uslyšela jsem starostlivý hlas Rosse, který stál ze dveřmi od koupelny.
"Jsem v pohodě." Řekla jsem a snažila se znít co nejlépe. Nechtěla jsem, aby poznal, že jsem brečela.
"Ty brečíš? Můžu jít za tebou?" Nervózně říkal a já zpanikařila.
"Ne!" Vykřikla jsem nahlas.
"Jdu dovnitř." Řekl a hned přiběhl ke mně. "Lásko" Zašeptal, sedl si vedle vany a objal mě nehledě na to, že jsem byla celá mokrá.
"Copak se děje? Chci ti pomoct." Pousmál se a vtiskl mi pusu do mokrých vlasů.
"Cítím se špinavá a k ničemu." Vzlykla jsem a hlavu zabořila do jeho ramene.
"Cože?! Maggie koukni na mě." Potichu řekl, ale já ho neposlouchala.
"Maggie!" Zvýšil hlas a prstama mi jemně zvedl hlavu tak, že jsem se mu musela koukat do očí.
"Jsi ta nejkrásnější holka, kterou jsem poznal. A jsi jen moje..Já tě potřebuju a bez tebe bych byl naprosto v prdeli, takže už nikdy nechci slyšet, že jsi špinavá nebo k ničemu, jasný?!" Dokončil svůj proslov a moje tváře nabraly odstín červené.
"Neopouštěj mě Rossi." Zoufale jsem zašeptala. Jestli mi znovu zmizí ze života, asi zešílím. Tentokrat bych to nedala..znovu ne.
"Nikdy princezno." Zašeptal a dlouze mě políbil.
-----------------------
Omlouvám se za chyby
Baruš❤️
ČTEŠ
He's back!!✔️
AcakMag a Austin spolu chodili od šestnácti let. Jednou si pro něj přišla policie a zatkli ho. Byl odsouzený za několik vražd na sedm let. Co se stane když ho propustí za pět let? Co se stane když si Austin změní jméno? Vzpomene si Mag na něj? Vzpomene...