Kiss me in the rain (cz/sk)

3. kapitola

,,Au, jsi šílenej nebo co?"

To co mě praštilo byla učebnice matematiky. Proč zrovna matika? Proč ne třeba přírodopis, ale proč zrovna tak ohavný předmět, jako je matematika? (Omlouvám se těm, které matematika baví.)

Učitelka si naneštěstí ničeho nevšimla, protože se dívala na Jamese, který si mě samozřejmě také nevšímal.

,,Ahoj. Já jsem James. Jsem ze Sydney a pro ty, kteří jsou levý na zemák a nebo neposlouchali paní učitelku Usherovou, tak to město je v Austrálii. Přestěhovali jsme se sem, protože nás to tam už začalo nudit. Děkuji za pozornost."

,,Děkujeme ti a můžeš se jít posadit, kam jen budeš chtít," prohlásila učitelka s neobvykle milým tónem a pokynula rukou ke třídě.

,,Prosím za mnou, prosím za mnou," říkala jsem tak, aby to nikdo neslyšel.

Blížil se k mojí lavici a díval se na mě.

,,Je zde volno, překrásná dívko?"

,,Ale jistě."

Já zapomněla, že ta příšerná holka sedí přímo za mnou.

Proč si nesedl se mnou, ale s Jenny? No asi proto, že je prostě dokonalá......no až na její IQ.

Celou hodinu jsem musela sledovat, jak spolu flirtují a děsně mě to rozčilovalo.

12:00 v jídelně

,,Viděla jsi jak se ten James choval? Tak povrchně. Hrál si na slušňáka. Je to prostě snob. Už nás to v Sydney nudilo? Jako vážně?"

,,Podle mě je úžasný, Isaacu. Úplný princ z pohádky," řekla jsem s okouzleným tónem, protože James právě vstoupil do jídelny.

,,Holland, je to děsný snob a ty máš na lepšího."

,,Cože? Já že bych ho chtěla? Neeeeeeee, to je blbost, já jen říkala, že je hezký jako nějaký princ z pohádky pro děti," pověděla jsem mu s takovým tím smíchem, kterým se lidé snaží zakrýt pravdu.

,,Aha. No jak myslíš, ale myslel jsem vážně, že máš na lepšího."

To bylo to poslední, co jsme si řekli, protože na mě Jenny vyklopila svůj oběd. Fuj, nějaký BIO hnus.

,,Jsi normální?"

,,Já ano, ale ty nejspíš ne. Já viděla jak jsi se koukala po Jamesovi, i když nechápu proč mi to tak vadí, protože někdo jako on by o někoho jako jsi ty nezavadil."

,,Hele, ty pitomá náno, kliď se od ní pryč! Jinak uvidíš!"

,,To mě má jako vyděsit, Isaacu? Byli jsme dobrá dvojka, ale pak jsi se začal zajímat o tuhle špínu."

,,Tak dost!"

Isaac před zraky všech vrazil Jenny takovou facku, že na ni asi nikdy v životě nezapomene.

,,Isaacu? Co jsi to udělal?"

,,To, co bylo nutné, Holl"

,,Řeknu to mým rodičům a uvidíš, protože můj otec je právník a matka soudkyně," zakřičela Jenny hystericky.

V tu chvíli mě přepadla velká tíseň, protože má teď Isaac problémi, i když......musím to brát pozitivně. Jeho táta je taky právník a to nejlepší v celém městě, takže PÁPÁ JENNY!!!!!

22:00 doma

,,Tak co říkali, její rodiče na tu facku?"

,,Prý si to někdy zaslouží, protože se chová jako princezna a je děsně vybíravá," řekl mi přes telefon Isaac a i přes to, aniž bych ho viděla jsem slyšela v jeho hlasu úsměv.

,,Hele, nemohla by jsi teď ven?"

,,Klidně, ale musíš si mě vyzvednout."

Se smíchem hovor ukončil a za chvíli jsem už slyšela zvonek.

,,Ahoj, Holland."

,,Ahoj, Isaacu. Proč jsi mě chtěl vidět?"

Nic neříkal, jen si mě přitáhl k sobě a díval se mi do očí. Pomalu se ke mně přibližoval.

Tak další kapitola je tady. Wow stihla jsem ji ještě dnes napsat, tak doufám, že se vám líbila a budete číst dále. Komentář a hvězdička také neurazí. :)