Kiss me in the rain (cz/sk)

2. kapitola

Radši jsem hned vyplivla pastu z pusy, umyla jsem si obličej čistou vodou a šla jsem spát.

Když jsem tak ležela v posteli, představovala jsem si, jaké by to bylo mít mámu a tátu, kteří mi dokážou říct, jak mě mají rádi. Chci prostě žít aspoň z části pohodový život...

Ráno

Crrrrrrrr.
,,Panebože už zase ten pitomej budík, ale počkat...to je mobil."

Podívala jsem se na displej mobilu a uviděla, že mi volá Isaac. Okamžitě jsem to zvedla.

,,Ano?"
,,Holland? Jsi připravená na první školní den?"
,,Myslíš první den roku plného posměšků?"
,,Ale no tak, zkus to brát pozitivně."

Jako vážně? Brát pozitivně každodenní posměšky těch dementů, kteří si říkají spolužáci?

,,To se nedá brát pozitivně."
,,Vidím, že s tebou to nehne. No nic, tak ve čtvrt na sedm, na autobusové zastávce. Ahoj a měj se."
,,Ahoj, Isaacu."

Podívám se na hodiny. Je půl šesté, takže mám třičtvrtě hodiny.

,,Tak, co chceš na snídani dnes, Hope?"

Zeptám se své milované ruské modré kočky Hope (obrázek navrchu).

Jako malé kotě jsem ji našla na ulici. Někdo ji nepěkně ublížil. Ztratila spoustu krve, ale na veterinární klinice ji z toho zázrakem dostaly a teď je z ní krásná, zdravá číča.

Položím před ní tři konzervy s jiným druhem masa a ona se svým rozkošným čumáčkem nakloní ke své nejoblíbenější- rybí.

,,Tak fajn a teď já."

Zvolím jen obyčejný chleba s máslem. Holt nemáme na něco jiného.

Zapiju to jen kohoutkovou vodou a jdu do koupelny.

Jako vždy se na sebe dívám asi deset minut do zrcadla a říkám nahlas svoje nedostatky.

,,Akné, nadváha, neupravené vlasy, děsně ošklivé brýle, nadváha a zase nadváha. Něco s tím už musím udělat. Holt si budu muset najít brigádu a šetřit si na kvalitní šampón, přípravky proti akné a moderní brýle a nebo nejlépe kontaktní čočky."

6:15 na zastávce

,,Wow, sluší ti to Holl!"
,,Ale ne jako tobě."

Isaac měl na sobě černý oblek, protože bylo zvykem, aby první školní den měli kluci oblek nejlépe černé barvy a dívky společenské šaty.

Já na sobě měla bledě růžové, jednoduché máminy maturitní šaty s ,,véčkovým" výstřihem a stříbrnou stuhou zavázanou vzadu do mašle kolem pasu.

Autobus překvapivě neměl zpoždění jako obvykle a jel přesně v 6:20.

V autobusu na proti nás seděla naše třídní učitelka, paní Usherová (čeština, angličtina) a my jsme radši předstírali, že ji vůbec nevidíme.

7:00 začátek školy

,,Tak třído, postavte se. Chci vám oznámit dvě noviny, takže zaprvé: od zítřejšího dne nastupuji na mateřskou a budete mít nového třídního učitele, pana Quinna.

Jedna třetina třídy na učitelku hleděla, jako by spadla z Marsu, druhá třetina se snažila udržet záchvat smíchu a ti zbylí to nevydrželi a začali se smát jako neandrtálci a mezi nimi jsem byla i já a Isaac. Není divu, protože naší třídní je už čtyřicet pět, vypadá tak na šedesát a bude mít dítě.

Možná se vám to nezdá až zas tak vtipné, ale kdyby vás učila...

,,Klid prosím! Takže budu pokračovat. A ta druhá zpráva je, že k nám přišel nový chlapec. Je až z Austrálie a víc vám toho řekne sám. Pojď dál, Jamesi."

Ve dveřích se najednou objevil snědý, hnědovlasý kluk s krásně modrýma očima.

Jeden pohled na něj a už jsem si představila jak mě drží okolo pasu a chce mě políbit. V tu chvíli mě něco praštilo silou do hlavy.

Doufám, že se vám kapitola líbila, můj příběh vás zaujal a budete číst dál. Chtěla bych slyšet váš názor na příběh, ale úplně by stačila i hvězdička, ale komentář samozřejmě také potěší. Děkuji všem za přečtení a slibuji, že kapitoly budou vycházet často.