Kronika Vesmíru

Vesmír IV.(deník Karin)

             Já,  Karin
Co si budeme vykládat, nikdo si přesně nepamatuje celé své dětství. A zvlášť, když je tak promrhané, jako to moje..

Na svět se mnou o pár sekund později přišel i chlapec, jménem Stella, a společně s maminkou (otec nám zemřel) jsme bydleli v paneláku, a bylo nán spolu dobře. Avšak, když nám bylo 8, matka nám zemřela při autonehodě.

Vyrůstali jsme u babičky, bohužel, jednoho osudného dne Stella dočista zmizel. Byla to velmi zrdcující zpráva, která mě nepřešla jen tak. Zůstala mi ještě dodnes, a tak lehce asi nepřejde. V 17 ltech mě opustila i babička, ale jelikož zbýval 1 měsíc do mých osmnáctin, už jsem se osamostatnila. Na babiččině pohřbu jsem poznala spoustu skvělých lidí, zrovna jako Pan Mrkvička, se kterým i bydlím. Bydlíme v takové luxusní vilce, za nic na světě bych toto místo nevyměnila. Úplně vzadu je okouzlující jezírko, a po celé zahradě všelijaké ovocné stromy, taky máme před domem v ulici pár sakur, navíc, teď v létě každý večer sedíme venku na verandě, a Pan Mrkvička vypráví různé story ze svého dlouhého  života. Třeba, jako zrovna dnes:

,,Milé děvče. Budu Ti vyprávět, jak to celé bylo s tímto světem. Už Ti někdo říkal, že toto není první vesmír, který kdy existoval?
Konkrétně, byly před ním 3. Tohle je čtvrtý. Povím Ti, jak to celé bylo; Já jsem se narodil v prvním. Měli jsme se všichni dobře. Ovšem potom se dostala na internet fotka sexy bagru na smetaně v růžových bikinách gepardovaného vzorku. Což, samozřejmě vyvolalo velký rozruch, a tak jednotluvé vesmíry rozběhl zanikaly. Totiž, za bagrem se celý svět, a, bohužel, byl v té době svět už tak vyspělý, že jsme mohli cestovat časem. Přijížděli lidé z různého časového prostoru, a poznávali svá budoucí, či minulá já, a tolik lidí najednou ( asi 128 miliard) nemohla planeta Země snést, a tak.... Zbytek už si jistě dokážěš představit, milá Karin.“

Polkla jsem. Tohle.. Bylo.. Příšerně cool! Ale radši jsem nahlas nic neřekla, Pan Mrkvička totiž vypadal dost.. Něco mezi vyčerpáním a naštvaností.. Hmm, ani se mu nedivím...

Vydala jsem se po schodech nahoru do svého pokoje, ani jsem si pořádně nevybalila, jsem tu sotva 2 měsíce. Dala jsem se do vybalování, ale po chvíli už mě to přestávalo bavit, na chvilku jsem zapla Facebook... Pak Instagram.. Když i tam, zkusila jsem Twitter.. Tak Pinterest? BYLO TO VŠUDE!!! Po celém internetu se rozlehla fotka bagru v sexy růžových bikinách na smetaně, lidi z Ameriky i z Asie postovali fotky mrakodrapů s plátnem, na kterém byla ta fotka.

Začla jsem panikařit. Schválně jsem spadla do mého oblečení, válejícího se všude po zemi, to abych nemusela poslouchat tn rostoucí jekot. Po chvilce jsem usnula vyčerpáním to ignorovat ten hluk.
My jediní jsme zůstali doma, vábení bagru na nás ještě nezapůsobilo.. Ale přijde to tak i tak.. Takže..