Kronika Vesmíru

alkohol 4 life

S úsměvem na tváři a s nepopsatelným pocitem v mém žaludku jsem tupě zírala na valentýnské přání od Harua. Za ty týdny to byla naše jediná zpráva a těší mě, že se ozval v tak důležitém momentě.  Každopádně jsem udělala velkou chybu, což jsem si uvědomila, jen co jsem stiskla tlačítko ''enter''.

co takhle jít ven? <3

Nejmíň 5 minut jsem zírala na displej svého Iphonu. Je to jen zlý sen nebo jsem opravdu pozvala svého kluka na rande?!? jasně, zní to divně, ale.. ARGHH!! Co budu sakra dělat?? Opravdu si chci zase nechat ublížit? No jo, ale napsat, že se to ruší je úděsná představa. OK, prostě to zvládnu. To zvládnu!

Když jsem se dost proklela, usoudila jsem, že už bych mohla vylézt z postele. Hned co jsem se vymotala ze svého pokoje jsem zamířila do koupelny. Několik minut jsem trčela ve sprše, a kromě toho, že jsem si  5x zpívala všechny písničky, které vůbec znám, jsem přemýšlela.  Hned co  jsem vylezla ze sprchy jsem checkla mobil, jestli Haru odepsal. Takže za hodinu mě tu vyzvedne. Mám dost času si vybrat něco na sebe. Netrvalo dlouho a už jsem věděla, co na sebe. Po snídani jsem se oblékla do černo-bílých šatů, které byly jedny z mých nejoblíbenějších. Pak už mi zbylo jen pár minut počkat a doufat v nejlepší. Nejistě jsem si v ruce muchlala lem šatů. A pak se ozval zvonek.

Nejistě jsem došla ke dveřím. Krátce jsem si oddychla a pak jsem otevřela. „Nazdár!" vykřikl Haru než jsem stihla cokoli říct. Usmála jsem se na něj, ale on mě hned vzal za ruku a zatáhl do auta. Hlasitě jsem dopadla na sedačku řidiče a omámeně nasála vůni jeho auta. Něco.. mezi cukrem a ..alkoholem? Podívala jsem se do košíčku mezi náma. Byl to proutěný košíček plný jídla, a nemohla jsem přehlídnout pár lahví šampaňského mezi námi. Nebála jsem se skrýt svůj blažený výraz. Teda výkřik. Haru se podíval nejprve na mě, pak na flašku a pak se rozesmál. Jak dva idioti jsme se smáli. Po asi patnácti minutách jízdy v autě jsme vystoupili. Byli jsme v nějakém parku mimo centrum. Ideální. Navíc tu nebyl sníh. Společně jsme vyskládali jídlo a pití na piknikovou dečku a hned se na ní rozvalili. Stejnak nechápu, jak ho mohl napadnout piknik uprostřed února. Ale aspoň je tu chlast. Otevřela jsem lahev. Ignorujíc skleničky, které mi podával jsem se napila. Na nic nečekal a otevřel si lahev vína. A pak teprv začla sranda.

A tak jsme tak blbli a jedli, až začal alkohol působit. Nejdřív jsem jen škytala a smála se různejm blbostem, ale pak mě začala silně bolet hlava. Dál už jsem si nic nepamatovala. Probudila jsem se v posteli. Ale ne v té své. Otočila jsem hlavu na stranu. Vedle měl spal Haru. Až pak jsem si uvědomila, že jsem nahá. Celkem logicky jsem si z toho odvodila, co to znamená. Asi jsme ani jeden nevěděli, co děláme. A upřímně, já toho nelituji. Teď už jsme si ve vztahu prošli skoro vším. Zvedla jsem hlavu z polštáře, ale bolest se vrátila. Tak jsem ji zase položila a odvalila se k Haruovi. Ignorujíc, že jsme oba nazí jsem se k němu přitulila. Cítila jsem taký zvláštní pocit. Takové šimrání v břiše. Moc často jsem to necítila. Jen nevím jaké slovo k tomu přirovnat. Byl to sakra příjemný pocit.
„Haru, Haru!" Haru se na mě otočil rozespalý výrazem. „Děje se něco?" řekl otráveně a odfouknul si pramínek vlasů pryč z obličeje.
„nevím. Ale musela to bejt sranda" zvedl na mě jedno obočí, a já jen kývla. „Oh, Karin, ten alkohol na tebe pěkně zapůsobil. Víš co? Pojď ještě spát. Je 7 ráno. " jen co to dořekl, usnul. Podívala jsem se na mobil, jestli má pravdu. A jo. Poraženě jsem se zabořila do polštáře a snažila se usnout. Pak na mě dolehl pocit unavení. S hlasitým zívnutím jsem se ponořila do spánku. Zívnutím tak hlasitým, że jsem probudila Harua. Ten po mě jemně hodil polštář. Já po něm taky, takže jsme po sobě pak házeli polštářema. Bylo mi úplně jedno, že ze mě teď deka spadla. Haru mě jedním polštářem svalil na matraci a naklonil se nade mnou. Vzrušující.
"jsi nádherná" zašeptá mi otevřeně svým uklidňujícím hlasem. Pro tuhle větu bych zastavila svět. Nechala bych si ji opakovat furt dokola. Nikdy by mne neomrzela. Od něj. Naklonil se ke mně blíž a pak přichází french kiss. Jako v normálních romanťácích.
Pak potichu vyleze z postele a vypotácí se ven. Já celá ještě utopená v srdíčkách, ho nechala odejít bez povšimnutí. Za chvilku se ale vrátil i se snídaní. „Promiň, došly nám fazole. Snad se na mě nezlobíš." skousne si spodní ret a podá mi tác s anglickou snídaní bez fazolí. "Vůbec."
Obmotám se mu kolem krku a dám mu pusu na ucho. I z tohoto pohledu, ze kterého vidím jen jeho mírně baculatou tvář je vidět  červený mráček pod očima. (blush) Usměji se a získám si tím další svalení na postel.
„Vystydne ti snídaně" zasyčí mi jemně u ucha a bez mého svolení do mě nacpe malé sousto volského oka. Zavřu oči a kývnu. Klidně se nechám krmit. Po tom, co mě dokrmí, otevřu oči a nyní je tu více světla než předtím. Dokousám poslední sousta a s poděkováním se zvednu a vezmu na sebe své oblečení.
                      ~•~

V dlouhém objetí se loučíme. Jsme v našem vztahu zase o něco dál. Hurá!

Ahoj? Jak je? Lidi dneska se mi jentak zapnul wattpad tak jsem toho využila. Nepíšu jelikož můj mobil žije z posledních sil. A navíc mám skoro přes celou obrazovku šedý flek (lidi co mě znaj ví 😂😂)
Ale brzo dostanu novej mobil tak se nebojte ^•^

           ❤Vaše Neko❤