Bad Choice (BTS; CZ) ✓

Comin' back

<×××>

Ráno jsem se probudil první a proto jsem se rozhodl udělat snídani. Udělal jsem smažená vejce se slaninou a připravil je na stůl i se sklenicí pomerančového džusu.

Najednou jsem uslyšel jak mi vybruje mobil. Doběhl jsem si pro něj. Neznámé číslo.
Zvedl jsem to a telefon si přiložil k uchu.

"Ano?"řekl jsem.
"Ahoj Yoongi, tady Hoseok."řekl veselým hlasem. Proč je tak šťastný?

"Ahoj,"řekl jsem zaskočeně z toho, kde vzal moje číslo.
"Chtěl jsem se tě zeptat, jestli nechceš někam na oběd?"zeptal se mě a já se podíval na spícího Taeho. Ještě jsem mu neřekl, že zítra budu muset odejít. Přece jen ... dneska je sobota.
Zítra se Jin-hyung vrátí a já musím domů. Nechci. Chci zůstat s Taehyungem.

"No ... asi jo."zašeptal jsem abych Taehyunga nevzbudil.

"Dobře. Asi ve dvanáct budu u Taehyunga. Ano?"
"Jo. Zatím."řekl a on ještě jemnými slůvky zašeptal Miluju tě a zavěsil.

"Kdo to byl?"zeptal se Tae rozespale, když se protahoval.
"To byl ... brácha."zalhal jsem.
Taehyung přikyvl a promnul si oči.

"Půjdu s ním na oběd."řekl jsem a ukázal na vejce na stole. "Nasnídej se."přijázal jsem mu a on se usmál.

"Ty nebudeš?"zeptal se mě a já zavrtěl hlavou.
"Nemám hlad."ujistil jsem ho a šel do koupelny abych ze sebe shodil tu rozespalou příšerku.
Upravil jsem si vlasy a trochu si oplách obličej. Stejně vypadám pořád příšerně.

Vyšel jsem ven a uviděl jsem zpoza rohu Taehyunga jak si převlékal tričko.
Bože ... ty záda. Když se nad tím tak zamyslím, Taehyung vlastně ... jako kdyby mi něco naznačoval. Že by o mě stál?

×××

Ležel jsem na pohovce a přemýšlel jsem. Hoseok je tady asi za čtvrt hodiny, a já nemám co na sebe.

No vlastně ... mám, ale bojím se, že to není vhodné.

"Co ten zamyšlený výraz?"zasmál se Taehyung a sedl si k mým nohám.

Podíval jsem se na něj. Byl rozzářený jak sluníčko.
Jsem nemožný, proto se směje.

"Mohl by jsi mi poradit..."

"Co na sebe?"skočil mi do řeči a zasmál se.

"To se ptáš toho pravýho, ale pomůžu ti. Rád." dodal a zvedl se.

Čekal jsem než s něčím přijde. Čekal jsem, že přinese nějaké oblečení, ale místo toho přinesl nějakou taštičku.

"Co to ...  je?" zkřivil jsem obočí a Tae si sedl naproti mě.

"Musíš mít hezkou tvářičku, s těmahle kruhama pod očima nemůžeš mezi lidi. Ještě by jsi je vyděsil." poučil mě a tašku otevřel.

"Makeup?!"vyjekl jsem.

"Jenom ti zakryju ty kruhy, neboj. Já tyhle věci používám a ani to není poznat, ne?"