Bad Choice (BTS; CZ) ✓

Good Pancakes

<×××>

Taehyung

Otevřel jsem oči a první co jsem spatřil byl Yoongiho krasný úsměv a tvář.
Bylo příjemné probudit se pomocí tohoto člověka.

"Dobré ráno."řekl jsem a se zívnutím jsem si promnul oči od ospalků.
"Dobré,"usmál se na mě Yoongi a já jsem se posadil.

Do nosu mě udeřila vůně palačinek. Někdo vařil?
"Pojď, nebo vystydne snídaně."řekl a odešel od postele směrem do kuchyně.
Když jsem uviděl Namjoona tak jsem div nepropukl smíchy.
Usmíval se jako kdyby byl přifetlý a Hoseok byl rudý jak rajče. Určitě až na zadku.

Zasmál jsem se nad touto situací a vstal jsem. Když jsem se zorientoval po lehkém výpadku, tak jsem zasedl za stůl jako ostatní.
Naproti mě seděl Namjoon a při jezení první palačinky se smál. Opravdu to vypadalo vtipně. Stalo se snad něco, co bych měl vědět, když jsem spal?
Yoongi seděl naproti Hoseokovi, který měl v obličeji určitě už pár vypálených děr od Yoongiho zabijáckého pohledu.

"Jste v pohodě?"zeptal jsem se a Yoongi se na mě nechápavě podíval.

"Škoda žes neviděl to co já."zasmál se Namjoon a dal si ruku před pusu aby za prvé nevyhodil obsah palčinky, který v ústech měl, na koberec a za druhé aby zklidnil záchvat smíchu.

Yoongi

Když to Namjoon řekl, myslel jsem, že ho zabiju. Teď v mých představách nebyl v záchodě utopený jen Hoseok, ale i Namjoon.

"A co jsi viděl?"zeptal se zvědavě Taehyung. Rozšířily se mi zorničky.

Podíval jsem se na Namjoona a hodil po něm pohled ve stylu; jestli to řekneš prostřelím ti hlavu brokovnicí, ale on na mě hodil pohled ve stylu; total ignor.

"Hoseok a Yoongi se muchlovali."když to řekl propukl v záchvat smíchu. A ještě mi prosím vysvětlete, čemu se teď tlemí jak kachna.

Taehyung na mě překvapeně pohlédl a já jsem se studem odvrátil tvář někam jinam.
Přesně tohle jsem chtěl aby nevěděl. Co si teď o mě Taehyung pomyslí?

×××

Celý den jsem se na Taehyunga nedokázal pohlédnout. Kdybych to udělal, tak bych v jeho očích uviděl to nepochopení a to jsem nechtěl.

Ale muselo se to jednou stát a právě teď. Dívá se na mě a v očích nemá nepochopení tak jak jsem čekal, ale vypadalo to, jako kdyby o mě měl starosti. Jako kdyby mi posílal signály, ale já jeho šifry nemohl rozluštit.

Náš oční kontakt jsem behěm vetřiny zničil a zvedl jsem se ze školní židle.
Pokoušel jsem se abych se na něj nemusel znovu podívat a nakonec se povedlo.

Moje kroky mířily na pánské toalety, kde jsem mezi dveřmi zahlédl pár mých spolužáků ze starší ročníků, kteří se na tu hromádku neštěstí, kterou jsem já, nepokusili alespoň podívat.

Ihned jak mě uviděli, zasmáli se a odešli. Ihned jak zmizeli za rohem tak jsem pochytil to strašně slovo, kterým mě teď všichni ve škole nazývají; děvka.

Zavřel jsem dveře a zkontroloval všechny záchody jestli tu někdo není. A taky že nebyl. Obrátil jsem se k zrcadlu a opláchl si ledovou vodou obličej, abych zakryl moje tekoucí slzy. Stejnak jsem se zarudlým očím nevyhnul.

Vzdal jsem to a propukl v pláč. Moje vzlyky se odrážely od dlážděných stěn a vracely se zpět ke mě.

Jsem já ten špatný?

Najednou někdo otevřel dveře a vešel dovnitř, což mě donutilo přestat brečet. Znova jsem si opláchl obličej a pohlédl narušiteli mého soukromí do tváře prostřednictvím zrcadla.
Byl to Taehyung a v očích měl opět tu starost.

"Yoongi, ty zase brečíš?"zeptal se mě a položil mi ruku na rameno. Já jsem odvrátil hlavu a popadl dech.

"Ne, ty pako..."odsekl jsem a utřel si obličej do rukávu. "No tak Yoongi, něco jsme si řekli ne?"usmál se na mě tím svým sladkým úsměvem, který mě donutil mu úsměv oplatit.

"Tak ti to sluší víc."řekl a podíval se na mě do zrcadla a já na něj.

"Ehm, Yoongi, mám jednu otázku."řekl trochu nervózně. Přikývl jsem a on se na mě otočil celým tělem.

"Ty chodíš s Hoseokem?"zeptal se mě načež mi ihned mezi rty vyletěla jasná odpověď.
"Ne!"sykl jsem a vyvalil na něj oči.
"Tak proč jsi..."nenechal jsem ho větu dokončit, neboť jsem věděl na co se chce zeptat. A já mu řeknu pravdu. Chci aby to pochopil...

"To s ním jsem se vyspal."vysvětlil jsem a sklopil hlavu. Nastalo ticho. Ani jsem neslyšel jeho dech. Jen zrychlený tlukot mého srdce nervozitou, co se stane.

"Aha,"vyšlo z něj po chvíli.

To si děláš srandu. On se vzchopí jen na pouhé aha?

×××

Mířil jsem do třídy pro moje věci a potom jsem chtěl už konečně odtud vypadnout, ale zastavil mě Hoseok před vchodem.

Dal jsem si kapuci od bundy přes hlavu, aby mě nepoznal a šel jsem svižným krokem směrem k autobusové zastávce.

"Yoongi!"zavolal na mě Hoseok.
Otočil jsem se na něj s otráveným výrazem ve tváři.

"Co chceš?"

<×××>