Bad Choice (BTS; CZ) ✓

Just One Night

<×××>

Jsem jenom děvka a nic jiného si nezasloužím.

Tato slova se mi pořád dokola omíjela v hlavě. Pro nýnější situaci to bylo pravdivé.
Čekal jsem na autobus, který mě odveze do hotelu, ve kterém mám schůzku s jistým Hoseokem.

Ale jen na jednu noc.

Na sobě jsem měl šálu a kabát. Teplými botami na mých nohou jsem na chodníku dělal mokré šlapoty, neboť jsem se potřeboval trochu zahřát a proto jsem chodil sem a tam.
A taky protože jsem byl nervózní.

Setkat se s někým na jednu noc, s někým koho vůbec neznáš a vyspat se s ním je opravdu velice znervózňující.

Když už přijel autobus, nastoupil jsem a sedl si někam dozadu.
Vzhledem k tomu, že to byl noční autobus, tak byl poloprázdný.
Spousta lidí na mě vyjeveně koukali a ti ostatní pospávali na cestě domů.
Byl to nepříjemný pocit, vědět, že tě ostatní pozorují.
Když jsem se tak po autobuse rozhléd nějaké tváře mi byly povědomé.

Přece jenom autobusem jezdím téměř každý den ...

Autobus dojel na konečnou a tam jsem se taky potřeboval dostat.
Vystoupil jsem a zamířili k hotelu.
Ihned jak jsem vešel dovnitř, oblepilo mé tělo teplo.

Zamířil jsem k recepci, za kterým seděla mladá žena menšího vzrůstu. Působilo to vtipně, když jsem zahlédl její vysoké lodičky, které přidávaly na její výšce asi pět centimetrů.

"Dobrý den, budete si přát?"usmála se na mě

"Ano. Mám tady schůzku s ... Hoseokem."řekl jsem s neutrálním výrazem ve tváři.

"Jistě. Tady je výtah,"ukázala na stříbrné dveře za mnou.
"A jeďte do sedmnáctého patra. Je to pokoj číslo 248."řekla a do ruky mi dala kartu od dveří.

"Děkuji,"uklonil jsem se a šel k výtahu.
Zmáčkl jsem tlačítko s číslem sedmnáct.
Zanedlouho jsem vystoupil a šel do chodby po levé straně.
Našel jsem dveře s číslem 248 a přiložil kartu k čipovacímu přístroji.

Dveře cvakly. Já jsem na chvíli strnul v jedné poloze a na sucho polknul.
Vzhledem, že bylo zamčeno, tak tady Hoseok zřejmě ještě není.

Otevřel jsem dveře a už chtěl vejít dovnitř, ale do někoho jsem mezi dveřmi vrazil.

Pod svojí vahou jsem ho povalil na podlahu. Když jsem se dotyčnému podíval do očí, byl tam vidět smích.
Taky že se po chvilce začal smát.

"Těší mě Min Yoongi,"zasmál se a já se ihned zvedl.
"Ty jsi Hoseok? Moc se omlouvám."řekl jsem a uklonil se.

"To nic není,"řekl a postavil se na nohy.
Ušklíbl jsem se a zavřel za sebou dveře.

"Svlékni se a zuj se. Udělal jsem nějaké jídlo, takže se nejprve navečeříme."usmál se na mě a zalezl nejspíše do kuchyně.

Usmál jsem se nad tím a vysvlékl se z oblečení.
Zůstal jsem tam jen stát ve svetru a černých džínách.
Rukou jsem si prohrábl své zrzavé vlasy a vydechl jsem.