<×××>
Vrátil jsem se do Taehyungovo bytu.
Ten zřejmě ještě nevylezl z koupelny, neboť nebyl ani v ložnici.Zaklepal jsem na dveře.
"Tae? Jsi v pořádku?"zeptal jsem se. Ozval se menší rámus. Lekl jsem se co se stalo.
"Jsem v pohodě, za chvíli vylezu."řekl trochu zaskočeně.
Zajímalo by mě, co tam provádí tak dlouho.
Mezitím jsem zamířil ke gauči a rozložil ho.
Lehl jsem si. Bylo mi celkem chladno.
Trochu jsem se zimou otřásl, ale nebylo to nic strašného.Najednou cvakly dveře a Tae vylezl z koupelny s ručníkem přes hlavu.
Sedl si vedle mě a pomocí rukou si hlavu sušil."Ts."sykl bolestí.
"Ukaž."zasmál jsem se a pomohl mu vlasy vysušit. Vypadal jak štěně.
Když jsem se mu následně snažil ručník z hlavy sundat, tak se bránil.
"Co blbneš?"zeptal jsem se otráveně. To je již podruhé co tady tento večer tato věta zazněla.
Tae si ručník nakonec sundal dobrovolně.
"Ty jsi se ostříhal?"uchechtl jsem si.
Vypadalo to zvláštně, protože měl každý vlas jinak dlouhý.
"Vypadá to tak špatně?"podíval se na mě a já mu vlhké vlasy prohrábl.
"Trochu,"snažil jsem se zadržet smích.
"Víš co? Napravím to."navrhl jsem a doběhl pro nůžky, které Tae nechal ležet na umyvadle. Pobídl jsem ho ať se posadí na židli u stolu.
Snažil jsem se mu vlasy ostříhat rovnoměrně a myslím, že se mi to i docela povedlo.
"To je lepší,"uznal Tae, který se prohlížel v zrcadle.
Následně jsem všechny vlasy smetl na hromádku a vyhodil je do koše.Tae se vrátil a chvilku si mě prohlížel.
"Ty by jsi taky měl něco udělat s vlasy. Jsou ti už vidět odrosty."usmál se a protáhl se.
"Možná si nechám přírodní barvu,"zamyslel jsem se a podíval se na Taeho, který přikývl.
"Půjdeme spát? Už je pozdě,"
"Dobře."souhlasil jsem. Tae mi dal peřinu a polštář od něho z ložnice a já se do nich zachumlal jak kočka do pelechu.
Uvědomil jsem si, že mám na sobě stále mikinu, která páchla kouřem. Nechtěl jsem aby Taeho peřiny načichly, tak jsem si ji svlékl a znova zalehl do polštáře.
Taehyung už mi jen popřál dobrou noc a taky zalezl k sobě do postele.
Jeho peřina tak nádherně voněla. Jako tenkrát jeho tričko. Klidně bych si na tom dokázal vypěstovat závislost.
Vím, zní to docela úchylně, ale já už jsem hold takový.
×××
Probudil jsem se za zvuku řinčení hrnců.
Aha, Taehyung zase vařil.Celý přeleželý jsem se posadil a pořádně se protáhl. Ucítil jsem lupnutí v zádech. Bylo to celkem příjemné.
Odkryl jsem se a vydal se za Taem do kuchyně. Sledoval jsem jeho pohyby.
Svou levou ruku měl zavázanou, ale i tak ji nepoužíval. Muselo ho to pálit.
Čekal jsem až si mě všimne, ale byl moc zaobraný přípravou jídla.Zaťukal jsem mu na rameno. Lekl se a upustil vařečku, která zašpinila sporák od fazolové omáčky.
"Panebože, Yoongi!"
Vylekal jsem ho a v jeho hlase to bylo znát.
Musel jsem se trochu zasmát, protože se Tae nějakým způsobem snažil popadnout dech."Promiň,"
Tak příště raději nic nebudu dělat, nebo ho přivedu na smrt.
"V pohodě, ale už to nikdy nedělej. Máš hlad?"zeptal se mě, když se snažil pánev ze sporáku sundat.
Pomohl jsem mu a souhlasně přikývl.×××
Stojíme před školou. Nějak jsem si vůbec neuvědomil, že je pracovní týden.
Tae mi řekl ať klidně zůstanu doma, ale já jsem se rozhodl jít."Tak co? Dobrý?"zeptal se mě Taehyung starostlivě.
Já potichu přikývl a vstoupil velkými dveřmi do budovy.
Vydali jsme se do naší třídy.Ihned jak jsem vstoupil tak všechny pohledy padly na mě a hluk ve třídě utichl.
Co se to děje? To jsem je snad svou přítomností zaskočil?
<×××>
Zpátky do školy ~ čeká nás krásný obrat ohledně Jungkooka a Jimina :-) Tak zase zítra ráno ~
ČTEŠ
Bad Choice (BTS; CZ) ✓
Fiksi PenggemarMin Yoongi je mladý chlapec, který má všechno před sebou, ale jedním zbrklým rozhodnutím svého života začne litovat. Jeho život se obrátí naruby po nehodě a po bolesti, kterou mu způsobují jeho spolužáci, kteří ho dřív měli rádi. Ale co když ho může...