Zase na začátku...

<Zmrzlina a Já>

Ráno se probouzím a cítím chlad .. Není mi nějak dobře.. Ne že by to byla nemoc to si nemyslím .. Jsem taková jiná nesvá.. Možná z toho včerejšího setkání nebo vážně nevím.. Achjo tak mě to zklamalo,ale zase aspoň se nezamiluji .. Ležím ještě v posteli a beru si k sobě mobil a vidím zmeškaný hovor od neznámého čísla ..zkontroluji ho s tím Davidovým na papírku a zjisťuji, že se shodují... Nereaguji na to.. Nechci ho slyšet zkončil u mě.. Oblékám si župan a jdu dolů. Všichni ještě spí, a tak si beru zmrzlinu, jó zmrzlinu kalorie teď neřeším, potřebuji si spravit náladu.. Máme nějakou vanilkovou nebo jaká to je .. Zapínám televizi a pouštím tam snídaně s novou, lehám si a přidávám na sebe ještě deku,ale zavibruje mi mobil podívám se na rozsvícený displej a davidové číslo znám skoro nazpaměť... Sms: „Ozvi se prosím, nevím, co se tam stalo, ale já se chci stýkat dál.." Vypínám mobil, nechci aby mě něco rušilo... Proč mi ještě píše ? Tomu nevadí, že mi zase ublížil ? Ať si táhne za Radečkem! Dva takoví úplně se k sobě hodí ! Že jsem to nepoznala hned ! No je jasné, že se mi líbil .. Byla to světlá podoba Radka .. A já Blbá jsem si s ním začala. Naštěstí k ničemu moc nedošlo.. Proč na něho pořád myslím? .. Na to jeho tělo, úsměv , vlasy a nakonec ty úžasné krystalické modré oči .. Chtěla bych ho jen vidět nemluvit s ním, ale vidět ho .. Proč se to muselo tak pokazit? Proč ? Mohl to být úžasný kluk , vždyť chodí do knihovny ! Ale baví se s Radkem, to jsem se tak naštvala že jsem roztrhala číslo a až si zapnu mobil vymažu si i tu sms a zmeškaný hovor ! Nesmím na něho myslet ! Musím si to zakázat ! Není úžasný a má obyčejné oči ! Vymažu ho ze svého života! Žádný David není !