Zase na začátku...

<Slzné modré krystalky>

Plynou dny a já žiji zase normálně s tím,že někdy zajdu za rodiči jsou šťastní za každé okamžiky semnou, akorát ségra není šťastná, protože si teď přijde u nich méně důležitá.. Snažila jsem se jí to vysvětlit, ale nemluví semnou.. Vždy když přijdu odejde .. Nechce mě vidět ani slyšet, tak uvidím no.. Zkoušela jsem jí i psát,ale blokla si mě .. Nebudu ji řešit.. Mamka řekla, že to zkusí, tak uvidíme. Mám ale méňe času na čtení a na knihovnu, ale nechci potkat Davida a daří se mi to zatím, protože jsem tam za celou dobu nebyla, ale dnes budu muset chci jít nachvíli aspoň tam ..

Vcházím do knihovny vypadá to tu prázdně, až na paní, kterou známe ze sousedství, vždy si tam vodí nějaké mladé kluky .. Mysleli jsme, že to jsou vnuci, ale spletli jsme se .. Otázka zůstává, Kde je bere ? ..
Hrabu se v regálu a hledám básně. Ano mám chuť na poezii. Radek to nikdy neuměl a já si musela vysnívat kluka, který mi přednáší báseň o mně ..
Najednou objevím něčí ruce okolo mého pasu... David drží mě pevně a kouká mi přes rameno : „Slečna ráda poezii? " Snažím se mu vyrvat a : „Pusť mě ! Nepřibližuj se! "
David: „ Je mi jedno Radek, zajímáš mě ty ! "
Já: „Ale mě to jedno není .." Podívám se na něho a vidím, jak mu stéká slza po tváři ... Krystalické modré oči jsou teď opravdu jako krystalky,jak se lesknou ...
On: „Nechci trpět za jeho činy, já s tím nemám nic společného a není to fér.." Já : „ Promiň nechtěla jsem tě rozbrečet.. Jen to nechci zažít znovu .. Nechci být znova raněná .. "
On: „Nebudeš ! Nedovolím to ! " Nevydržím to a pohladím ho po paži. Ach bože! Má tak vyrýsované ruce.. Zašeptám mu do ucha, ať jde na záchod,že tam za ním příjdu a ať si zaváže oči, že bude překvapený.. Rozzáří se mu oči a běží... A mně je líto, že to musím udělat, ale prostě musím.. Slíbila jsem si, že s ním a s nikým nic nebude !! A proto se rozhodnu jít za paní a povídám: „Můj svalnatý kamarád na vás čeká se zavázanými oči na záchodě.." Paní: „Rozumím, jdu na to .." Přikyvuji a jen dodám: „Nemluvte na něho a nechte mu zavázané oči , bude to tak lepší ... "
Poberu,co nejvíce knih a utíkám rychle pryč...