<Cesta myšlenek>

116 4 0
                                    

Vlastně jsem ráda,že mě vzbudili. Musím do knihovny a je sobota, takže mají jen dopoledne. Oblečení neřeším, navlíkám tepláky a volnou mikinu pod zadek, která se k mým mastným Vlasům ,nenamalovanému obličeji a teniskám od bahna skvěle hodí . Jelikož se hádají nemusím jít oknem , ani si mě nevšimnou a můžu si vzít aspoň na jídlo jablko . Nasadím kapuci,sluchátka dám naplno a nevšímám si okolní svět,jako kdybych šla po této ulici sama a všechno by se točilo okolo mě a patřilo mně ... Cestou vidím pár nán,debilků co si myslí,že můžou mít každou a podobně, ale je nesmíte vnímat... No a když takhle všechno pro vás špatné odstrčíte, tak zjistíte, ža vám toho tady moc, už nezbyde ... A každý vidí něco jiného.. Co vidím já ? No to bych taky ráda zjistila,co to přesně vidím.. Jen vím,že skutečnost to není ..

Zase na začátku...Kde žijí příběhy. Začni objevovat