Zase na začátku...

<Vzpamatování>

Zabralo to.. David se neozývá .. Nepíše, nevolá, neviděla jsem ho ... A já si případám teď nějak sama .. Ale vždyť jsem to přece tak chtěla ! Tak co vyvádím?! Přání se splnilo a on si mě nevšímá...

Ale teď mi dochází,co jsem to udělala ? Proboha ! Vždyť mi chybí.. Ano je to tak .. On mi chybí a já ho odehnala a to pořádně .. Jsem fakt hrozná kráva .. Tohle není možné.. Nevím,co chci ..

Všem jenom ubližuji... Sestře, rodiče čekají jak na Vánoce, až přijdu dolů.. No a teď David.. Co jsem to za člověka.. Nikoho si nezasloužím... Nenávidím se !!

Musím se změnit, musím kvůli nim všem něco udělat.. Ale co ? Dneska půjdu vyřešit sestru a podniknu něco společně s celou rodinou ... A skusím napsat Davidovi, nevím co mu mám říct, ale něco musím.. Deptá mě pocit, že ho nezajímám...

Klepu na sestřin pokoj, ale nikdo se neozývá.. „Já vím, že tam jsi.. Prosím, otevři.. No ták.. " Chvíli tam jen tak stojím, už chci odejít, když najednou se ozve vrzání dveří a otevřou se . Mám radost, a tak vbíhám do pokoje .. Sestra sedí a poznávám, že brečela její oči.. Sedám si k ní a začínám: „Víš promiň... Nechtěla jsem ti nic způsobit, shodit tě před rodiči, jen prostě jsem s němi chtěla trávit více času, nechci jim ani tobě ubližovat, moc se omlouvám.."
Ségra: „Tys to vůbec nepochopila! Celou dobu si myslíš, že mi vadí, že se bavíš s mámou a tátou, ale vůbec to tak není, za to jsem ráda jde tu úplně o něco jiného, ale tys to nepochopila a to mě na tom mrzí obvzlášť..."
Já: „Co že ? Počkej .. Nechápu, teda co ti vadí, když si za to ráda .. Co dělám teda špatně ? Není spíše chyba v tobě, že nevíš, co ?!"
Ona: „ Nenapadlo tě třeba přijít za mnou ?! A jen tak si popovídat? Co a jak ? Máš být moje starší sestra a pomáhat mi, radit mi .. Ale to ty asi nepříjmáš.. Si sobecká skoro celých 10 let, co jsem naživu si semnou netrávila žádný čas ! Když jsme byly malé byla si naštvaná, že nejsi jedináček, pak si měla svoji partu grázlů a Radka, který se o mě zajímal více než ty ! A teď si uzavřená v pokoji a nemluvíš s náma .. Přijdeš si a myslíš, že odpuštěno, ale zamnou si vlastně ani nepřišla .. Stejně se bavíš jen s rodiči.."

Ani nevím, co na to říct.. Má ve všem naprostou pravdu.. Jsem hrozná .. Mám jí být oporou a vzorem, ale co dělám? Seru na ni.. Sakra !!
Nevím, co moc říct, tak ji chytnu a objímám .. Dávám ji pusu na čelo a spustím:
„Je mi to tak strašně líto máš pravdu .. Jsem hrozná .. Prosím, nech mě ti ukázat, že umím být lepší.."
Ségra: „ Můžeš to skusit.. Mám tě ráda, ale mrzí mě to a nejsem už tak malá, jak si myslíš.."
Já: „Dobře dobře .. No tak, co dneska někam zajít ? "
Ségra: „Vím,že na to moc nejsi ... Ale chtěla bych, aby si semnou zašla nakupovat.."
Já : „No .. Dobře, ale nebudeme, tam celý den, že ne ?
Začínáme se smát a já dělám první krok k tomu, abych se stala lepší sestrou..

Je tu další část a moc děkuji všem, co si to čtou,jen bych byla ráda, kdybyste mi zanechali, nějaký komentář.. Povzbudilo by mě to a věděla bych váš názor :)