<Krev a řez je častý>

85 3 0
                                    

Jsem na 2 schodě do vrchního patra,když v tom uslyším pláč.. Chci jít dál,jenže moje máma zařve: „Miláčku?" Jdu k ní . Moje máma mě obejme,což se vůbec nestává, a tak se začínám odtahovat a ona: „ Ne,prosím. Jsi to jediné,co mi zbylo.." Já: „ Jak zbylo ?máš ségru a otce." Ona: „Od rána jsem je neviděla,vzal ji a odjeli .." Já:„ Zase se určitě vrátí.." Ona: „No pro věci, ale pak už ne .. Bojím se,že už ne .. Prosím zůstaň tady semnou prosím ..." Já: „ Na co? Co chces jako dělat ?" Ona: „Myslela jsem,že mi pomůžeš.. Aspoň teď,ale ne ty si sobecká myslíš jen na sebe a máš svůj svět.. Úplně jsi mě odstrčila a teď se chováš takhle .. Tvrdíš, že je to kvůli něho,ale si stejná ne ještě horší než on! "
Nevydržela jsem to podívala se na ni a utekla na horu . Zavřela se do svého pokoje a začala tlouc do postele ... Ani nevím,jak dlouho jsem tam tak ležela,ale prostě jak mi to mohla říct? Jak mi to mohla udělat? Sama ví,co pro mě znamenal a jak to bylo pro mě důležité ! A teď tohle .. Tohle ji nezapomenu.. Začínám číst knihu a najdu tam telefoní číslo a u toho napsané : „David" .. Myslela jsem, že jsem to dala dost jasně na jevo .. Dívám se na ten papírek a najednou uslyším křik z koupelny .. Leknu se upustím ho a běžím tam ,vím moc dobře,co moje matka dělá a bojím se o ni .. Vždy se jde řezat a není to sranda .. Je tak pitomná a naivní ... Je zamčeno buším,ale nic .. Jdu na záchod Otvírám okno a přes střechu lezu ke koupelně .. Mám štěstí okno je otevřeno . Skáču dovnitř a Mamka leží ... Kaluž krve .. Ale má otevřené oči .. Já: „Mami,mami ! Vnímáš mě ?! Mami prosím vnímáš mě ?! No tak mami...!!!" Pohladí mě a říká : „ promiň" ruka ji zklouzá z mého obličeje a já ji šmatrám do kapes pro mobil najdu ho a vytáčím 155 .. Zvedli to .. Není to poprvé .. Její ruce jsou dořezané víc než od nějaké puberťačky.. Jedu do nemocnice s ní a držím ji celou dobu za ruku .. Sice s ní nebývám,ale je to moje matka a kdyby zemřela ,byla bych to já,kdo by se musel starat o sestru a fotra a to nemám v plánu... Konečně jsme dorazili na místo.. Nemocnice...

Zase na začátku...Kde žijí příběhy. Začni objevovat