Sending... (Andy Biersack) texting

-6-

Andy: V den kdy tě propustí, tak se vloupej jen v ručníku někomu do domu a lehni si do jeho postele.

Kylie: Já tě zabiju.

Kylie: PS: Máš štěstí, propustit mě mají už zítra. :D

***

POHLED KYLIE

"Nebojte pane Evansi, budu dodržovat přesně to, co jste mi řekl." Ujistila jsem svého doktora, který mě měl v nemocnici na starost. Jen se na mě usmál, potřásl si s mou rukou a rozloučil se.

Popadla jsem do ruky svoji sportovní tašku s mými věcmi, kterou mi sem přinesla Amber. Byla jsem jí za to vděčná. Opustila jsem nemocniční pokoj a vydala se čekat před nemocnici, kde už stála Amber s potutelným úsměvem na tváři.

Hned jsem se k ní rozběhla a objala ji. "Jsem tak ráda, že tady nemusím už být." Řekla jsem jí potom, co jsme se od sebe odtáhly.

"Vždyť to byly jenom dvě noci." Zasmála se Amber. Pak ale po chvíli se na mě vážně podívala a jakoby mi vyčetla. "Ale měla jsem o tebe strach." Jenom jsem nad ní protočila oči a pokračovala i s taškou za Amber, která se mezitím vydala kamsi do neznáma na nemocniční parkoviště.

"Kam to jdeš?" Nechápala jsem. Amber totiž auto neměla, domluvily jsme se, že pro mě dojde a společně pojedeme domů metrem. Jaksi to ale bude jinak.

Amber se najednou v půli cesty zastavila a otočila se na mě. Na tváři ji pohrával šťastný úsměv.

"Víš, Kylie..." Začala. "Když jsi byla v nemocnici, šla jsem sama do parku. Zaběhat si. No a potkala jsem někoho." Uculí se na mě a já šokovaně otevřu pusu. "Koho?!" Hned se ptám.

"Jmenuje se Collin, je mu devatenáct a pracuje jako barman. A mimochodem je děsně sexy." Ušklíbla se Amber a pak si prohrábla svoje dlouhé hnědé vlasy.

"A proč mi to říkáš?" Nechápala jsem.

"No a Collin má právě auto, takže jsem ho poprosila, jestli by tě mohl odvézt z nemocnice domů."

Chápavě jsem přikývla. "A vy spolu jako chodíte?" Vyzvídala jsem dál.

Amber najednou posmutněla. "Ne. Jsme jenom přátelé. Collin má nějakou přítelkyni, takže z toho asi nic nebude. Ale mám ho fakt ráda, jestli to chápeš. Víš, známe se jen dva dny, ale mně to připadá, jako bych ho znala celý život. A štve mě, že má přítelkyni, se kterou ještě vypadá, že je šťastný. Víš, kdyby ji alespoň neměl rád nebo tak něco, tak bych měla jakousi naději, ale teď jen musím čekat, kdy se s ní sám rozejde." Frustrovaně si povzdechne Amber a já se na ni soucitně podívám.

Pak už nikdo z nás nic neříká a společně dojdeme ke Collinovu autu. Je to malé, ale vypadající pohodlně, černé autíčko. Z něj vyleze vysoký kluk s kaštanovými krátkými vlasy a zelenýma očima. Když spatří moji maličkost, usměje se na mě a napřáhne ke mně svoji ruku na pozdrav. "Jsem Collin." Představí se.

"Kylie." Odpovím mu a sednu si na zadní sedadlo auta. Amber si sedne ke Collinovi dopředu a o něčem spolu diskutují. O čem, to ale nevím, protože se celou cestu domů zaobírám myšlenkou na Andyho a na to, jak mám udělat jeho poslední úkol. Když Collin zastaví jeho auto přímo před našim domem, můj plán už je vymyšlený a já celá natěšená vystoupím z auta a jdu domů se připravit.

***

Už půl hodiny sedím doma ve svém pokoji na posteli a ujasňuji si svůj plán. Amber šla nakonec s Collinem ještě někam ven a já jsem za ni byla ráda. Collin vypadal sympaticky a bylo mi Amber docela líto, že má Collin přítelkyni. Tak ale vše se může jednou změnit. Třeba Collin začne mít Amber opravdu rád a nakonec budou spolu.