Kylie nemohla vůbec tušit, co všechno udělá, když stiskne tlačítko "odeslat".
Parta opilých přátel se na jedné party vsadí, že pošlou milostnou SMS náhodnému číslu. Volba padne na Kylie - dívku, která je známá pro svoji rebelskou a spontánní povahu...
Odepsala mi Kylie a já se šťastně usmál. Lepší kamarádku jsem si fakt nemohl přát.
***
POHLED KYLIE
Bolelo mě číst, že je pro něj Juliet na prvním místě. Bolelo mě psát, že jsem s tím vším v pohodě. A nejvíc bolestivé bylo, když mi napsal, že jsem skvělá kamarádka. Chtěla jsem být něčím víc, než pouhou kamarádkou. Zároveň jsem věděla, že se nechovám zrovna morálně, když se snažím přebrat nevinné holce jejího kluka. Věděla jsem, že karma je svině, a že mě se může stát později to samé, ale nijak jsem na to nebrala ohledy. Dělala jsem teď prostě to, co jsem cítila, že je správné udělat. A tím bylo získat Andyho zpátky na svoji stranu.
Dnes jsem měla jít zase po dlouhé době do školy, tak jsem se chtěla předvést. Oblékla jsem si proto mikinu a sukni s motivem Barta Simpsona a našla nějaký malý modrý dětský batůžek. Vypadala jsem v tom šíleně vtipně, ale mně se to líbilo. Aspoň si zase o mně může povídat celá škola. Legenda se vrací.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Amber na rozdíl ode mě zvolila střízlivější model, obyčejné černé skinny džíny s mikinou a tenisky, a jak jsem později zjistila, Dylan byl na tom hodně podobně. Z naší záškolácké trojice jsem byla nejdivnější a nejodvážnější pouze já.
Věděla jsem, že dnešní den nedopadne úplně nejlíp už od samotného rána a vše se jen potvrdilo, když jsem dostala vyhubováno od třídní učitelky a posléze i ředitele školy za moji nepravidelnou docházku. Nijak jsem tomu nevěnovala pozornost a vše mi zase vypadlo z hlavy jen, co se zavřely dveře.
Celý školní den jsem nějak přetrpěla. Tím, že jsem do školy nechodila již nějakou dobu, mi dělalo větší problém se zorientovat v tom, co se zrovna probíralo v hodinách. Dokonce si mě v dějepisu hned jedna z učitelek vyvolala na ústní zkoušení. Měla jsem jí říct něco o vládě Alžběty I. Měla jsem štěstí, že necelý týden předtím jsem s Andym sledovala večer v televizi o ní dokument. Uhrála jsem to díky tomu tak naštěstí na dvojku.
Ke konci školního dne jsem byla už tak unavená, že už mi to skoro vůbec nemyslelo. Naštěstí jsem tak nějak pochopila probíranou látku, přeci jen, nikdy jsem nebyla blbá. Pouze líná. A pak, když konečně zazvonilo na konec poslední hodiny, byla jsem šťastná, jako nikdy.
Se svými přáteli jsem šla později do města na oběd, ze kterého jsem poslala fotku Andymu.
Kylie:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
