Sending... (Andy Biersack) texting

-9-

Kylie: Když je ten tvůj hrdina Batman, tak se převlékni za Jokera, jeho protivníka a někomu se takhle vloupej večer do bytu a pořádně ho vyděs.

Andy: Co?! Vždyť za to můžu na policii...!!!

Kylie: Je jen na tobě, co uděláš, babe !)

***

POHLED ANDYHO

Pobaveně jsem se díval na naši konverzaci s Kylie. Pořád používala to otravné oslovení babe. A dala mi tak příšerný úkol... Čím jsem si to jenom zasloužil?

Pobaveně jsem zatřásl hlavou a objal Juliet, která ležela vedle mě. Už byly dvě ráno a já byl utahaný. S Juliet jsme strávili společně den na výstavě jednoho nadějného mladého umělce a mě z toho celého stání a chození už hodně bolely nohy. Taky jsem měl problém, že jsem po většinu času přemýšlel o Kylie. Nechápal jsem to.

Tu holku jsem v životě neviděl. Jenom jsme si asi měsíc psali a už se mi dokázala tak moc vrýt pod kůži, že jsem na ni myslel, když jsem byl se svojí přítelkyní. Měl bych se za sebe stydět. Ale moje druhá část byla nadšená. Kylie jsem fakt měl rád. Byla vtipná a zábavná. Jednou bych se s ní rád setkal. Dovedu si ji představit jako takovou tu kamarádku do nepohody, která tě dokáže vyslechnout, když to nejvíc potřebuješ.

Zatřásl jsem hlavou, abych z ní vyhnal myšlenky na Kylie a chystal se jít spát. Dnes jsem to už vážně potřeboval.

Druhý den

Probudil jsem se a postel vedle mě byla prázdná. Zmateně jsem se posadil a spatřil papír, na kterém bylo Julietiným písmem napsáno, že se moc omlouvá, ale že celý dnešní den bude u svého bratra, který ji pomáhá s deskou, která má Juliet v nejbližší době vyjít.

Oblékl jsem se tedy a vyrazil se do kuchyně nasnídat. Když jsem byl hotový, vzpomněl jsem si na Kyliein úkol a rezignovaně si povzdechl. Nakonec ho udělám. Nechtěl jsem, ale věděl jsem, že kdybych ho neudělal, později bych si to vyčítal. Chtěl jsem o Kylie vědět co nejvíc a splnit její úkol byl dobrý začátek.

Proto jsem taky celé dopoledne i odpoledne chodil od domu k domu v nejbližší blízkosti mého bydliště a zkoumal, kdo tam bydlí, jaké mají zabezpečení a podobně. Potřeboval jsem se na dnešní "mini" vloupání připravit.

V první chvíli mě napadlo, že bych mohl jít k nějakému kamarádovi, ale to jsem později zavrhl. Kyliein úkol byl docela lákavý a zajímalo mě, jaké to je ve skutečnosti a ne jenom "jako" u kámoše. Takže jsem na to šel doopravdy. A i kdyby mě chytla policie, tak co. Nechystám se to tam vykrást. Takže by mě na kauci mohli v klidu pustit. Peníze na kauci mám a Juliet by pro mě určitě přijela.

***

Stojím zrovna před zrcadlem a kontroluji si svůj make-up, jestli je perfektní. Oblečení je taky v pořádku, tak mohu vyrazit. Prohrábnu si svoje černé vlasy a nasednu do svého auta, abych mohl po deseti minutách zastavit před menším rodinným domem.

Vyhledal jsem si, že zde žijí pan a paní Marinovi. Ona je učitelka na místní základní škole, on podnikatel. Mají společně dceru Mary, které je deset a syna Josepha, kterému je sedm. Vybral jsem si je proto, že Stephanie, paní Marinová, je sestra kamarádky mé mámy. Kdyby něco, tak nejsem na tom zas tak blbě, jako u jiné rodiny.