Sending... (Andy Biersack) texting

-12-

Kylie: Ne, co?

Andy: Že v New Yorku jsem už zítra. :)

***

POHLED KYLIE

Seděla jsem zrovna na posteli, když zarachotily klíče v zámku. To musela být Amber. Vstala jsem tedy z postele a vydala se ji přivítat. "Co tady děláš? Neměla jsi být s mámou?" Ptala se mě překvapeně, když si mě všimla.

"Ne." Zavrtěla jsem hlavou. "Domluvila jsem se s ní, že můžu bydlet u tebe." Vysvětlila jsem jí.

Amber se celá rozzářila. To ona sama mi mnohokrát nabízela, ať se k ní konečně nastěhuju. Pak se ale zarazila. "Co za to chtěla?" Ptala se mě. Věděla, jaká má máma ve skutečnosti je.

"Prý se jí už nemám ukazovat na očích, když budu něco potřebovat." Řekla jsem lhostejně. "Koneckonců, s něčím takovým se dalo počítat." Prohodila jsem a Amber přikývla.

"Co ty tady vlastně děláš tak brzo? Neměla jsi fotit?" Ptám se mé kamarádky pro změnu já.

"Však taky jo. Ale nějak nám to dneska s fotografem šlo, a tak jsme mohli končit dřív." Řekla a podívala se na své náramkové hodinky. "Wow! Vždyť ony ještě ani nebyly dvě." Řekla překvapeně.

"Jedla jsi?" Zeptala jsem se jí.

Zavrtěla hlavou. "Tak co kdybychom šly na oběd někam spolu?" Navrhla jsem a za chvíli i uslyšela kamarádčin souhlas.

***

 "Vůbec jsem se tě vlastně nezeptala, jak to teď vypadá s tím tvým kamarádem přes internet." Řekla Amber, když jsme seděly v naší oblíbené restauraci na Madison Square a jedly náš dnešní oběd.

"No... zítra bude tady v New Yorku." Řekla jsem a napila se ze své skleničky.

Amber překvapeně vytřeštila oči a málem se začala dusit. "Cože je? On sem zítra přiletí?" Ptala se.

"Hmm." Přikývla jsem.

"A víš alespoň už vlastně jak vypadá?" Ptala se mě Amber a já si až teď uvědomila, že jsem jí neříkala žádné novinky o Andym už pěkně dlouho.

"Jo, poslal mi fotku. A už i vím jeho celé jméno. Je to zpěvák."

"No tak povídej..." Popoháněla mě nedočkavě Amber a já se pobaveně uchechtla. Pak jsem vytáhla svůj telefon z kabelky a ukázala mé kamarádce Andyho fotku. "Je to Andy Biersack. Zpívá v kapele Black Veil Brides a podle všeho je dost známej." Oznámila jsem a nabrala si na vidličku kus brambory.

"A taky hezkej." Poznamenala Amber, když si prohlédla jeho fotku. Jen jsem nad jejím prohlášením zavrtěla pobaveně hlavou. Amber vždy trousila všelijaké poznámky na kdekoho.

"Pořád nemůžu uvěřit, že sis celou tu dobu psala s někým slavným." Přemýšlela nahlas Amber. "Nakonec se ještě díky němu staneš slavnou i ty. A třeba se do tebe zamiluje a začne s tebou chodit. A pak můžeš proslavit ty mě." Mrkla na mě Amber a já se rozesmála.

"Neboj, slavná nebudeš. S Andym chodit nehodlám. Navíc, má holku. Juliet." Vysvětlila jsem jí.

Ta se na mě ale jenom spiklenecky usmála. "Co není, může být." Řekla a já jenom kroutila hlavou. Nemělo cenu ji v její teorii bránit, začala by nad tím vším spekulovat ještě víc.

Jelikož jsme už byly obě po jídle, zaplatily jsme a vydaly se do rušných ulic velkoměsta. Jen tak jsme se poflakovaly kolem výloh obchodů, když jsem konečně vyslovila to, na co celý den musím s obavami myslet.

"Nejvíc se bojím toho, že se ve mně zklame. Nebo já v něm. Že to bude někdo úplně jiný, než ten kámoš, se kterým jsem si celý měsíc psala. Nebo se mu nebudu líbit a budu mu připadat... já nevím,... obyčejná?"

Amber se na mě soucitně podívala. "Neboj, určitě to bude v pořádku. Andy bude určitě ten samý kluk, se kterým sis psala. Bude to ten blázen, který pobíhal po ulici v kostýmu párku a vkrádal se v přestrojení Jokera lidem do domů. A rozhodně se neboj, že bys mu snad připadala obyčejná. Ty jsi ta nejskvělejší a nejztřeštěnější holka, co znám. Ty ani nemůžeš být obyčejná na to, jak moc neobyčejná jsi." Řekla a já se musela usmát. Tahle holka vždy věděla, jak mi zvednout náladu.

A je pravda, že ať jsem si myslela cokoli, nemohla jsem se zítřejšího dne, kdy Andyho konečně naživo poznám, dočkat.

POHLED ANDYHO

 Zkontroloval jsem si naposledy obsah kufru, abych se ujistil, že si vše potřebné beru s sebou. Neletěl jsem do New Yorku poprvé, ale i tak jsem se těšil jako malé dítě. Ale tentokrát to nejspíš nebylo kvůli New Yorku, ale kvůli Kylie, se kterou jsem se měl poprvé setkat. Už jsem se na ni těšil.

Rozhodl jsem se, že jí ještě radši napíšu.

Andy: Tak zítra bych měl přiletět okolo jedné odpoledne.

Kylie: To je super! Mám tě čekat na letišti?

Andy: To by bylo fajn.

Kylie: Jestli chceš, klidně ti i vyrobím takovou tu cedulku. :D

Andy: To pro mě ještě nikdo nikdy neudělal.

Kylie: Co? Nikdy jsi neletěl na pozvání?

Andy: To ano, ale nikdo mě nikdy nepřivítal na letišti s cedulkou v ruce, na které by bylo mé jméno.

Kylie: Bude mi tedy potěšením, být první, která ti to dopřeje. !)

Andy: Dobře, budu se těšit. :)

Když jsem dopsal esemesku, šel jsem do ložnice, kde už ležela v naší společné posteli Juliet. Přivinul jsem si ji do náručí a lehl si k ní do postele.

"Na jak dlouho vlastně odjíždíš?" Ptala se mě.

"Jenom na čtyři dny. Neboj, brzo budu zpátky." Řekl jsem a políbil ji do vlasů.

"Proč tam vlastně letíš? Ještě jsi se nezmínil..."

"Nedávno jsem se s někým poznal a domluvili jsme si setkání." Řekl jsem popravdě.

"Mám žárlit?" Ptala se mě pobaveně s nadzvednutým obočím Juliet.

"Nemusíš." Usmál jsem se a políbil ji znovu, tentokrát ale na rty.

***

Usmál jsem se, když jsem si vzpomněl, kde za příštích dvanáct hodin budu. Už jsem se fakt nemohl dočkat. Kylie jsem si moc za ten měsíc oblíbil a byl jsem rád, že jsem ji konečně mohl vidět na živo. Pohodlně jsem se uvelebil v posteli a zavřel oči, abych se mohl na zítřek alespoň trochu prospat.

Vítám vás u nového dílu! Tentokrát se v něm nic moc nedělo, byl to spíš přípravný díl pro díl, který bude hned po něm. Doufám ale, že i tak se vám líbil a už se těšíte na další. Mějte se krásně, Kath