Sending... (Andy Biersack) texting

-27-

Písnička: Claire De Lune / Skipping Stones

Ucítil jsem silný náraz do osoby před autem, o kterou se auto později zastavilo. Airbagy vystřelily ven a mě silně bouchly do nosu. Uslyšel jsem Julietin zděšený a hlavně bolestný výkřik a posléze i zmatené a vyděšené hlasy, které se ozývaly z venčí.

***

POHLED ANDYHO

Bylo to šílený. Měl jsem hrozný strach o tu dívku, kterou jsem srazil. Nedokázal bych asi s tím dál žít, kdybych ji zabil. Dost jsem se taky bál o Juliet. To jak zakřičela, když vyletěly airbagy nebylo normální.

Odpásal jsem se a rychle se podíval Julietiným směrem. Po tváři jí tekla krev a bolestivě si tiskla břicho. Nejspíš airbag špatně vystřelil a silně ji uhodil. Odpásal jsem i ji a rychle jsem vylezl ven z auta, abych posléze pomohl i mé přítelkyni. Byla silně dezorientovaná, malátná a pořád jí tekla po tváři krev z otevřené rány na čele. Dost mě to děsilo, ale teď pro mě byla hlavní prioritou sražená dívka. Musel jsem se ujistit, že jí nic není.

Posadil jsem proto Juliet na chodník a rychle odběhl zase zpátky před auto. Na silnici ležela zakrvavená dívčí postava. Nohy měla celé sedřené z tvrdého dopadu na drsnou silnici, navíc to i vypadalo, že má zlomenou levou nohu, která ležela v nepřirozeném úhlu.

Bylo dost možné, že měla zlomenou i pravou ruku, která se svým úhlem silně podobala levé noze. Po celém těle měla krev a různá zranění. Přišel jsem až k ní, abych se jí mohl podívat do obličeje a zjistit tak, jestli je při vědomí.

Zaradoval jsem se, když jsem si všiml, že její trup se pomalu nadzvedával. Znamenalo to, že dýchá. Odhrnul jsem jí její dlouhé, krví slepené, blonďaté vlasy z čela a natočil jí hlavou tak, abych jí viděl do tváře. Nedovedete si ale představit ten šok, jaký jsem zažil, když jsem zjistil, že tu dívku znám. Já jsem totiž srazil Kylie. Moji nejlepší kamarádku.

Krve by se ve mně nedořezal. Přísahám, že na několik vteřin moje srdce přestalo být. Dostal jsem šílený strach. Co když to nepřežije? Nemohl jsem přece zabít svoji nejlepší kamarádku, ne?

Venku před klubem už bylo mnoho lidí, kteří hlasitě vykřikovali. Někteří si to dokonce i točili na mobil, ale nikdo nepřišel na pomoc. "Tak zavolejte někdo záchranku, ne?!" Zakřičel jsem do davu. Naštěstí se toho jedna černoška ve fialové bundě chytla a začala telefonovat.

Já mezitím našel hlavní zdroj krvácení na těle Kylie a snažil se ho svým tričkem zastavit. Bohužel se mi to ale moc nedařilo a mně už pomalu začaly docházet nervy. Naštěstí zanedlouho stála vedle nás záchranka a záchranáři zkušeně přendali Kylie do auta. V tu ránu jsem si vzpomněl na Juliet, která ještě stále v šoku seděla na chodníku a poprosil záchranáře, aby odvezli i ji. Nakonec trvali na tom, abych jel s nimi a podrobil se lékařské prohlídce, jestli jsem v pořádku.

***

Nervózně jsem čekal na nemocniční chodbě na to, až ke mně přijde nějaký doktor a řekne mi, jak na tom Kylie nebo Juliet jsou. Jen co jsme totiž přijeli do nemocnice, Kylie převezli na operační sál a u Juliet se po vyšetření rozhodli udělat to samé. Nechápal jsem, proč. Nikdo mi nic nechtěl říct. jediný doktor mi sdělil, že jsem v pořádku a žádné vnitřní krvácení nemám.

Před asi půlhodinou ode mě odešli policajti, kteří se mě ptali na několik otázek souvisejících s tou autonehodou. Byl jsem šíleně přetažený, nevyspalý, vynervovaný, vystrašený a hlavně zmatený. Nevěděl jsem, co dělat. Nakonec jsem asi po další půlhodině na nepohodlné židli v čekárně usnul.