Sending... (Andy Biersack) texting

-28-

Písnička: MIIA / Dynasty

"Já..." Odmlčela se na chvíli. "Já tě miluju, Andy." Vydechla a já šokovaně otevřel pusu.

***

POHLED ANDYHO

Ta věta, kterou Kylie řekla, mi otevřela oči. Před očima se mi odvíjel příběh, kde se přehrávaly všechny mé vzpomínky na Kylie a díky tomu, že mi řekla, že mě miluje, mi vše začalo do sebe zapadat.

Najednou jsem všechno chápal. Ona nijak moc neměla ráda Juliet, pouze se přes ni chtěla dostat blíže ke mně.

"Odkdy?" Zeptal jsem se s jistou obavou v hlase a podíval se na Kylie, které trochu pohasly oči. Nejspíš očekávala jinou odpověď.

"Uvědomila jsem si to po té noci, kdy jsme se spolu vyspali." Odpoví a já zjistím, že má obava byla správná. Tušil jsem, že ta noc byla velmi špatná. Nejen že zmátla Kylie, která se do mě tak nechtěně zamilovala, ale zároveň zmátla i mé city k ní. Po té noci už nic nebylo jako dřív. I když jsem se snažil předstírat, že je vše jako před několika týdny, nebylo. Stín minulosti nás nutil chovat se jinak.

"Ty mi to asi neřekneš..." Poznamenala si spíše pro sebe Kylie smutně a povzdechla si. Z oka jí vyklouzla slza zoufalství. Bylo mi jí líto. Avšak já jsem na tom nebyl o moc lépe.

Bilo se ve mně několik pocitů najednou a já nevěděl, co dělat. Byl jsem naprosto bezbranný. Jedna má část mi říkala, že má Kylie pravdu. Že se vrátím zpátky k Juliet. Ta další mi ale říkala, že tohle je přesně to, po čem jsem celou tu dobu toužil a mám jí její slova oplatit.

Netušil jsem, jakou možnost si mám vybrat. Tady to bohužel nebylo jako ve filmu, kdy se prudce otevřou dveře a někdo k nám naléhavě vtrhne do pokoje, aby nás zrovna při takto dramatické chvíli přerušil. Bohužel. Alespoň bych si teď ulehčil trápení.

"Já..." Povzdechl jsem si. "Musím si to ještě promyslet." Řekl jsem jí a vstal ze židle. "Sám nevím, co cítím. Bije se ve mně tolik pocitů, že už skoro ani nevím, kdo jsem já." Snažil jsem se jí to vysvětlit tak, aby ji moc nebolelo, že ji odmítám. "Musím ještě za Juliet." Řekl jsem a s příslibem, že ještě přijdu, abych jí řekl své konečné rozhodnutí, jsem odešel.

***

Snažil jsem se na událost před chvilkou nemyslet a vyčistit si hlavu, zatímco jsem šel k pokoji Juliet. Cestu mi sdělila jedna milá sestřička poblíž pokoje Kylie.

Když jsem před něj došel, vybíhala z něho zrovna jedna sestřička. Byla to ta samá, která mi zařídila možnost holky navštívit. Usmála se na mě a slíbila mi, že mi sežene Julietina ošetřujícího lékaře.

Ten se dostavil po chvíli a představil se. "Dobrý den, jsem doktor Woodrow, smím se vás zeptat na váš vztah k slečně Simms?"

"Andrew Biersack a jsem její přítel." Oplatil jsem mu podání ruky.

"Dobře tedy..." Povzdechl si doktor. "Vaše přítelkyně v důsledku špatně vystřelených airbagů utrpěla vážná vnitřní poranění, při kterých jí šlo o život. Také si způsobila zranění na hlavě, avšak to nebylo nijak vážné, pouze jsme zastavili krvácení. S vnitřním krvácením jsme avšak měli obrovský problém. Silná rána do břicha protrhla sliznici orgánů a i slezinu, jež způsobilo masivní krvácení. Vaše přítelkyně se avšak moc snažila a nakonec se nám podařilo krvácení zastavit a operaci v pořádku dokončit."

"Je nějaká možnost trvalých následků?" Ptal jsem se s obavou v hlase.

"Vaše přítelkyně si zde ještě delší dobu poleží, ale už pouze z pozorovacích důvodů. V ohrožení života se již nenachází a následky by mít do budoucna s největší pravděpodobností žádné neměla." Odmlčel se doktor ."Je zde však jedna věc, kterou byste měl vědět." Dodal posléze.

"Jaká?" Znervózněl jsem.

"Vaše přítelkyně byla dva měsíce těhotná. Nebylo to na její postavě ještě rozeznat, proto jste si nejspíš ničeho nevšiml. Sama nám uvedla, že vám tuhle informaci nesdělila. Avšak kvůli vážným zraněním se nám nepodařilo udržet plod naživu a musím vám s politováním oznámit, že vaše přítelkyně bohužel potratila." Řekl a mně ztuhla krev v žilách. Tohle jsem v žádném případě nečekal.

Doktor se se mnou rozloučil a slíbil mi, že s Juliet můžu být jak dlouho budu chtít. Stále jako ve snách jsem vešel do pokoje Juliet, kde jsem ji uviděl ležet na nemocniční posteli. Byla vzhůru a s očekáváním se na mě dívala.

Posadil jsem se na židli vedle postele a svěsil hlavu do dlaní. Juliet byla těhotná a neřekla mi o tom. Já jsem podvedl svoji těhotnou přítelkyni. Mohl jsem být tátou. A už jím nebudu. To dítě je mrtvé.

Kolovaly mi hlavou podobné myšlenky, když v tom jsem ucítil dotek na svém rameni. Juliet. Nervózně se na mě usmívala a po chvilce se zeptala. "Už o tom víš?"

Přikývl jsem. "Proč jsi mi neřekla, že jsi těhotná?" Snažil jsem se neznít vyčítavě.

"Nevěděla jsem, jestli se plodu něco nestane. Chtěla jsem ti to říct, ale až v případě, že bych měla jistotu, že dítě přežije. Vím, jak moc jsi miminko chtěl. Nemohla jsem ti udělat, že bych ti řekla, že jsem těhotná a pak bych třeba potratila." Vysvětlila mi Juliet.

"Ale teď se přesně tohle stalo." Vydechl jsem a Juliet smutně přikývla.

"Jsi jinak v pořádku?" Ptal jsem se jí dál.

Zavrtěla hlavou a rozbrečela se. "Pořád nemůžu uvěřit tomu, že už ho nemám." Šeptala mi do ramene, když jsem ji objal. Její slova avšak rozbrečela i mě. Dnešní den byl na mě až moc emotivní, než jsem dokázal unést. Potřeboval bych chvilku klidu, kde bych mohl přemýšlet jen tak o samotě.

"Jak to dopadlo s tou dívkou?" Zajímala se Juliet dál, a tak jsem jí vše řekl. Teda až na to, že mi Kylie řekla, jak mě miluje, a že jsme se spolu vyspali.

"To je mi moc líto. Je v pořádku?" Strachovala se Juliet.

"Jo, je. Má sice zlomeniny a trochu pochroumaný krk, ale bude v pořádku." Řekl jsem jí.

"Chtěla bych ji navštívit. Myslíš, že bych mohla?"

"Jistě. Myslím, že tě ráda uvidí, chtěla tě poznat. Zítra tě za ní zavedu." Slíbil jsem jí.

Pak už jsme se o Kylie ani o Julietině stavu nebavili a řešili jsme spíše obyčejné nezajímavé věci, jen abych ji rozptýlil.

Když bylo kolem čtvrté hodiny, odešel jsem. Sedl jsem si na židli v čekárně a přemýšlel. Musel jsem se vypořádat se všemi změnami, které se za dnešek v mém životě udály.

Hlavně jsem přemýšlel o dvou věcech. O Julietině potratu a o tom, že mě Kylie miluje. Cítil jsem smutek a pocit ztráty i přesto, že jsem nevěděl, že Juliet je těhotná. Avšak jakoby kousek mě najednou chyběl. Avšak tím, že mi Kylie řekla, že mě miluje, se jiný kousek mě vyplnil.

Cítil jsem, že bych jí to rád řekl taky. Ale cítil jsem nyní i zodpovědnost vůči Juliet. Musel jsem ale přiznat, že Kylie pro mě byla jako hvězda. Krásná a zářivá. Byla tady vždy pro mě. Donutila mě se usmívat a být šťastným. A když jsem ji líbal, cítil jsem se živým. Nevěděl jsem, co přesně chci. Ale věřil jsem, že ať se jakkoliv rozhodnu, rozhodnu se správně.

 Najednou jsem si vzpomněl na jednu dávnou vzpomínku a v tu ránu jsem si uvědomil, koho si vyberu.

Vítám vás u nového dílu! To se nám to teda komplikuje, co? Do konce nám už zbývají nanejvýš pouze tři díly a já bych ráda znala váš názor na příběh. Co si o něm myslíte? Jak si myslíte, že skončí? Čekal jste někdo, že Juliet potratí? A koho si myslíte, že si Andy vybere? Pište mi vaše názory, budu za ně jenom moc ráda. Chtěla jsem vám taky poděkovat za všechny ty hvězdičky a přečtení. Jste fakt skvělí. Mám vás ráda, Kath